Výstavní prostor Památníku Leoše Janáčka opět po roce prezentuje díla malířky, ilustrátorky, autorky komiksů a performerky Venduly Chalánkové.
Vendula Chalánková (*1981) je absolventkou ateliéru environmentu na Fakultě výtvarných umění v Brně. Od roku 2001 samostatně vystavuje a v současné době patří k uznávaným výtvarníkům střední generace. Okruh její tvorby je velmi široký, od tvorby volné, přes knižní ilustraci, komiks až po animovaný film, přičemž podobně široké je užití technik od malby a kresby, přes koláže, asambláže, vyšívané objekty až po intervence do veřejného prostoru. Vendula Chalánková v případě volné tvorby pracuje v sériích, v nichž řeší určitý okruh témat, přičemž často propojuje profánní s uměleckým. V podtextu jejího díla, které se vyznačuje originálním humorem a výtvarnou zkratkou, je často zakódované vážné sdělení odkazující k autorčinu dětství, životnímu prostředí, nedávné minulosti či současné konzumní společnosti. Několik let se věnovala také tvorbě šperků, broží, nášivek či hraček pod značkou Zvrhlý vkus, ve které jsou ztvárněna zvířátka s různými handicapy.
Vydala komiksové knihy Žít jako kaskadér (2005), Cukr a počasí (2009) a Proč nejsi jak chlapi v práci, vole? (2015), ilustrovala např. knihy O Červené karkulce (2009), Vyšívané pohádky (2015), Zpívejte s námi (2015), Dnes dítě (2016), W. A. Mozart v Praze (2016), Střední Evropa je jako pták s očima vzadu (2018), Bulbem Záchranáře: Jak zachránit život a stát se superhrdinou (2020), Mářina kuchařka (2020) a Příhody lišky Bystroušky (2020), Mářiny paměti (2023). Spolupracovala s Kühnovým dětským sborem, např. na zpěvnících, CD či televizních Zpívánkách. Od roku 2017 spolupracuje s TIC BRNO na netradiční propagaci osobnosti Leoše Janáčka, jejíž součástí byla v roce 2020 i janáčkovská výstava v Českém centru v New Yorku nebo letos dvě výstavy ve spolupráci s Českým centrem v Sofii.
V letech 2022–23 vytvořila Vendula Chalánková sérii obrazů reflektujících typizované hliníkové dveře z osmdesátých let minulého století, které byly běžnou součástí nejenom veřejných budov, ale dnes už téměř vymizely. Autorka jich několik nalezla ve svém okolí a přenesla je v měřítku 1:1 na plátno včetně odkazu na původní barevnost. Tak vznikla série tří červených a jedněch modrých jednokřídlových dveří a jeden systém velkých dvoukřídlých červených dveří. A právě ty jsou vystaveny v Janáčkově památníku. A kam vedou? To se dozvíte na místě.
