Připravované výstavy
Pavel Hayek: Všechno umění bylo...
Památník Leoše Janáčka, Smetanova 14, Brno
11. 9. – 4. 10. 2026
Brněnský malíř Pavel Hayek představuje soubor obrazů inspirovaných přírodou, motivem stromů a dějinami evropského malířství. Výstava ukazuje, jak se citace známých děl mohou stát základem zcela autonomního výtvarného projevu.
Pavel Hayek (*1959) patří od počátku devadesátých let k výrazným osobnostem české výtvarné scény. Jeho tvorba je založena především na malbě, vychází však také z dlouhodobého experimentování s fotografickým médiem a fotogramem.
Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 10. 9. 2026 v 17:00
v Památníku Leoše Janáčka na ul. Smetanova 14 v Brně.
Od roku 1990 vytváří velkoformátové obrazy inspirované přírodou a jejími strukturami. Organické tvary v nich střídají přísně geometrické kompozice i optické efekty připomínající op-art. Charakteristickým prvkem jeho tvorby je práce s kontrastem – především mezi černou a bílou –, kterou později rozšířil o odstíny šedé, červené či žluté. V dalších obdobích experimentoval také s textiliemi, jejichž geometrické vzory narušoval zmačkáním, čímž vytvářel napětí mezi řádem a nahodilostí.
Výstava Všechno umění bylo… představuje část Hayekovy tvorby, která se vrací k přírodě, tentokrát prostřednictvím motivu stromů. Základem těchto obrazů jsou citace děl starých holandských mistrů i malířů 19. století. Autor z nich vybírá drobné výseky, očišťuje krajinu od postav a soustředí pozornost výhradně na stromy.
Přestože Hayek vychází z děl autorů, jako jsou Camille Corot, Caspar David Friedrich nebo raný Francis Picabia, jejich předlohy nepřebírá doslovně. Přetváří je do vlastního výtvarného jazyka, založeného na výrazných barevných kontrastech a osobité interpretaci. Právě zde znovu ožívá stará známá pravda, která se v různých obměnách objevuje po celá staletí: všechno umění bylo převzato z jiného umění.
Od nástěnek k příběhům
Mramorové sály Moravského zemského muzea
16. 9. 2026 – 31. 3. 2027
Muzejní výstavy na Moravě a ve Slezsku po roce 1989
Co vystavovala muzea před třiceti lety a co vystavují dnes? Jak se změnil způsob, jakým vyprávějí o minulosti? A proč se některá témata objevila v muzejních sálech až po sametové revoluci?
Vernisáž výstavy se uskuteční v úterý 15. 9. 2026 v 17:00
v Mramorových sálech Biskupského dvora.
Připravovaná výstava s kritickým katalogem Od nástěnek k příběhům – Muzejní výstavy na Moravě a ve Slezsku po roce 1989 představí proměny muzejní tvorby v letech 1990–2020. Vychází z rozsáhlého výzkumu, během něhož byla shromážděna data o 14 954 výstavách a expozicích ze 41 muzeí Moravy, Slezska a Vysočiny. Výsledkem je mimořádně široký pohled na to, jak se v průběhu času měnila nejen témata muzejních výstav, ale také jejich podoba, způsob instalace a vztah k návštěvníkovi.
Po roce 1989 se muzea otevřela tématům, která byla v předchozích desetiletích opomíjena nebo ideologicky zatížena. Do výstavních sálů se vrátila první republika, osobnost T. G. Masaryka, dějiny šlechty, církví, exilu, disentu či národnostních menšin. Později přibývala témata každodennosti, dětství, retra, průmyslového dědictví a nedávné minulosti. Proměňovala se také samotná výstavní forma – komunistické "nástěnky" pojednávající o politických dějinách nahradily vitríny se sbírkovými předměty a poté dioramata. V poslední době získaly velký prostor také multimediální technologie, interaktivní prvky, herny a edukační aktivity.
Výstava je rozdělena do několika tématických celků, které rámují celou problematiku a obsahuje také i dějiny porevolučního českého muzejnictví a trendy ve výstavní praxi. Muzejní výstava je totiž nejen místem prezentace sbírek, ale také médiem přenosu poznání, prostředkem komunikace s veřejností a jedním z nástrojů formování kulturní a historické paměti.
Slovácko sa búří – Neklidná léta 1918 až 1920 na rozcestí střední Evropy
Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno
30. 9. 2026 – 31. 1. 2027
Výstava se věnuje projevům skupinového násilí v letech 1918–1920 na moravsko-slovenském pomezí. Sleduje složitý přechod společnosti od války k míru a podněty vedoucí obyvatelstvo k brutálním i symbolickým projevům nespokojenosti, odplaty či touhy po změně poměrů. Méně známé příběhy "obyčejných lidí" zasazuje do kontextu složitých procesů formování národních států na troskách Rakouska-Uherska a dlouhodobých problémů vztahů mezi národy, etniky a vyznáními.
Vernisáž výstavy se uskuteční v úterý 29. 9. 2026 v 17:00
v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu 8 v Brně.
Výstava představí odvrácenou tvář revolučních událostí let 1918–1920, které vyvrcholily vznikem samostatného Československa. Nabízí méně známý pohled na dobu přechodu od války k míru, kdy skupinové násilí nabývalo velmi rozmanitých forem, mezi něž řadíme vojenské vzpoury, antisemitské pogromy, pokus o protistátní puč, národnostní nepokoje, hnutí zelených kádrů, akty pomsty či útoky na přívržence a symboly rakousko-uherského státního zřízení, hladové bouře, socialistické manifestace či sexuální násilí. Z konkrétních násilných činů se jednalo například o útoky výbušninami na četnictvo nebo kostely, násilné odplaty kriminálníkům, loupeže a loupežné vraždy, útěky z věznic nebo střety jednotek vykonávajících pohraniční strážní službu s pašeráky.
Výstava se zaměří na identifikaci motivací a pohnutek vedoucích osoby k účasti na těchto násilných činech, jež zasazuje do kontextu složitých procesů formování národních států na troskách Rakouska-Uherska. Ačkoliv se témata spojená s válkou, uniformami a zbraněmi těší v posledních letech značné oblibě, cílem výstavy nebude oslavná prezentace války a násilí. Tato se naopak prostřednictvím mikropříběhů "obyčejných" lidí pokusí nahlédnout do každodennosti společnosti zmítané politickými otřesy a konflikty nejrůznějšího charakteru, z nichž pramenily stěžejní středoevropské konfrontace 20. století (antisemitismus, česko-německé vztahy, slovensko-maďarské vztahy, krajně-levicové revoluční hnutí a další).
Sledovanou dobu nelze vnímat veskrze negativně, neboť přinesla rozvoj svobody, demokracie a emancipace nejen pohlaví, ale též národů a sociálních vrstev. Násilí se do značné míry stalo krajním prostředkem komunikace společnosti, jíž zmítala nespokojenost, hněv i nenávist živená novými podněty i léta neřešenými vnitřními konflikty. Násilné počátky moderních států najdeme na konci druhé dekády 20. století takřka v celé střední či středovýchodní Evropě i na Balkáně.
Změny státního zřízení a dočasné mocenské vakuum vytvořily dostatečný prostor organizovaným i nahodilým skupinám obyvatelstva k vyjádření svého postoje násilnou formou. Absence závazných norem, odklon od tradiční náboženské morálky a hodnotová dezorientace vedly ke kriminalitě, již si pachatelé dokázali vnitřně ospravedlnit.
Rozpad Rakouska-Uherska souvisel se skončením první světové války, ale přinesl do celého regionu sérii nových válek nástupnických států (zejména o hranice), které lze díky jeho obyvateli společně prožitým staletím s trochou nadsázky označit za občanské. Různá etnika obývající povodí Dunaje, Moravy či Váhu si byla natolik blízká, ale zároveň vzdálená. Jejich letité vzájemné soupeření, postupná radikalizace a vnější vlivy (zejména frontové zkušenosti) namíchaly silný koktejl nestability, který si národy nástupnických států musely vypít až do hořkého dna.
Nad výstavou převzal záštitu hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Jan Grolich
Nad výstavou převzal záštitu hejtman Zlínského kraje Ing. Radim Holiš
Šelmy v proměnách času
Pavilon Anthropos, Pisárecká 5, Brno
Od 23. 10. 2026
Výstava Šelmy v proměnách času představí velké šelmy, které žily na našem území během nejmladší geologické éry – čtvrtohor. Ukáže jak druhy, které nepřečkaly čtvrtohorní klimatické změny a vyhynuly, tak i šelmy, které přežily do současnosti a lze je dnes spatřit v zoologických zahradách nebo přímo v naší přírodě.
Prezentovány budou čtyři skupiny velkých šelem – medvědi, kočkovité šelmy, hyeny a psovité šelmy. „Medvědí“ část výstavy přiblíží vývojovou linii od staročtvrtohorního druhu Ursus etruscus přes medvěda Ursus deningeri až po taktéž vyhynulého medvěda jeskynního (Ursus spelaeus). Zároveň bude představena i linie medvěda hnědého (Ursus arctos), který přežil od starších čtvrtohor až do současnosti. Následující část výstavy bude věnována kočkovitým šelmám. Návštěvníci uvidí pozůstatky vzácné šavlozubé šelmy Homotherium moravicum a prajaguára Panthera gombaszoegensis, dále vyhynulého lva Panthera fossilis a poté také již vyhynulého lva jeskynního Panthera spelaea. V závěru části kočkovitých šelem bude vystaven i současný lev (Panthera leo). Třetí část expozice se zaměří na hyeny, a to především na porovnání vyhynulé hyeny jeskynní (Crocuta crocuta spelaea) se současnou hyenou skvrnitou (Crocuta crocuta). Čtvrtá část bude patřit psovitým šelmám, zejména vlku (Canis lupus), který prochází čtvrtohorami až do dneška téměř nezměněn.
Menší prostor bude věnován i dalším psovitým, například dhoulovi (Cuon alpinus) a dotkneme se i problematiky domestikace. Výstava nastíní také vzájemné vztahy mezi šelmami a pravěkými lidmi, její závěrečná část bude určena především dětem.
Výše uvedené šelmy budou v expozici představeny prostřednictvím originálních montovaných koster i 3D tištěných replik koster, dále pomocí odborných rekonstrukcí vyhynulých druhů a dermoplastických preparátů současných šelem. Ve vitrínách budou vystaveny také jednotlivé originální kosti z lokalit především z Moravy a Čech, z nichž mnohé pocházejí z nových objevů a budou veřejnosti představeny vůbec poprvé.
Záštitu nad výstavou převzala primátorka statutárního města Brna JUDr. Markéta Vaňková
