Připravované výstavy
Projekt Venuše 100
Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno
1. 4. – 30. 9. 2025
Projekt k 100. výročí nalezení Věstonické venuše
Cílem projektu je představit jeden z nejcennějších a nejznámějších archeologických předmětů světa – tzv. Věstonickou venuši. Tato keramická soška, která je zapsána na Seznamu národních kulturních památek České republiky, patří k ikonickým dokladům uměleckého cítění a zručnosti lovců mamutů z období starší doby kamenné. V roce 2025 si připomeneme 100 let od jejího objevení při výzkumech Karla Absolona v Dolních Věstonicích.
Stěžejní částí projektu je výstava, kde uvidí návštěvníci tuto sošku v originále, přičemž zvolená forma prezentace umožní, narozdíl od podobných příležitostí v posledních letech, její prohlídku ze všech stran. Návštěvníci tedy budou moci prozkoumat i její zadní část, která bývá skryta z důvodu ochrany figurky v originální krabičce. Vystaveny budou i fragmenty dalších venuší ze sbírek Moravského zemského muzea. Důležitou součástí výstavy budou i panely, které zasadí nález do období lovců mamutů, seznámí návštěvníky s historií objevu i nejnovějšími výsledky zkoumání Venuše pomocí mikro-CT.
Součástí prezentace bude audiovizuální prezentace, interaktivní prvky pro děti, stejně jako možnost prozkoumat tvar Venuše dotykem s využitím kvalitní kopie získané z mikro-CT snímkování.
Projekt Venuše 100 bude ve veřejném prostoru rezonovat od začátku roku 2025 a vyvrcholí ve dnech 18. června až 13. července 2025. Všechny hlavní akce se budou odehrávat v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně a v přilehlém Biskupském dvoře.
Projekt Venuše 100 + Mýtus velké bohyně
- 2. 4. 2025 Tisková konference
- 15. 5. 2025 Slavnostní odhalení desky Karla Absolona na domě, kde žil – ulice Všetičkova.
- 18. 6. 2025 bude slavnostně představena stříbrná mince, kterou vydává u příležitosti sta let od objevu Česká národní banka. Stříbrná mince bude poté na pokladně MZM připravena k prodeji. Ve stejný den se bude rovněž konat slavnostní vernisáž výstavy.
- 20. 6. 2025 předpremiéra filmu ČT v režii Karla Špalka o tajemstvích a výzkumu Věstonické venuše, v tento den se také výstava Venuše 100 otevře veřejnosti. K výstavě bude vydána knižní monografie o Věstonické venuši.
Program večera:
Úvod a závěr v podobě scénického tance baletu Národního divadla Brno se světelnou show a pravěkou hudbou Kryštofa Mařatky
Vystoupení herců z filmu
Předpremiéra filmu ČT v režii Karla Špalka
Následuje koncert skupiny Kumbalu
- 13. 7. 2025, tj. v den, kdy byla Věstonická venuše objevena, se bude konat Den s Věstonickou venuší - bude připraven bohatý program v podobě komentovaných prohlídek, přednášek a dětských dílen.
Den s Věstonickou venuší - programy Dětského muzea a komentované prohlídky.
V Dietrichsteinském paláci bude zřízena mimořádná poštovní přepážka pošty Brno 2 s výročním razítkem.
Ražení pamětních mincí.
- 25. 9. 2025 Mýtus velké bohyně Nová dlouhodobá výstava oživí stálou expozici Pravěk Moravy - budou zde vystaveny originály ostatních neolitických venuší včetně nejkrásnější keramiky moravského pravěku.
- Na podzim 2025 proběhne v MZM odborná konference zaměřená na problematiku výzkumu uměleckých předmětů se zaměřením na vyobrazení člověka.
- Projekt oslav Venuše 100 v Moravském zemském muzeu je zároveň propojen s výstavní akcí Regionálního muzea v Mikulově a Archeoparku Pavlov s názvem Druhý život Věstonické venuše a Festivalem designu Křehký Mikulov (květen).
Změna programu vyhrazena.
Venuše stokrát jinak
Výtvarná soutěž pro žáky brněnských základních škol
Statutární město Brno a Moravské zemské muzeum vás zvou k zapojení do výtvarné soutěže v rámci projektu Venuše 100. Vytvořte Věstonickou venuši podle svých představ - ať už půjdete cestou co nejvěrnější kopie originálu nebo se rozhodnete stvořit Venuši 21. století.
Výzva je určena pro žáky 5.-9. ročníku základních škol ve městě Brně.
Termín pro odevzdání soutěžních výrobků: 30. 5. 2025
na adrese Zelný trh 6, 602 00 Brno - proti podpisu nebo poštou.
Věstonická venuše
Věstonická venuše je figura z pálené hlíny o rozměrech 111 x 44 x 26 mm, rozlomená na dvě části, bez chodidel, na temeni jsou viditelné 4 široké mělké vpichy a nad levou hýždí otisk dětského prstu. Jedná se o nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě, z období lovců mamutů starší doby kamenné (paleolit – gravettien), stáří 27–29 tisíc let. Věstonická venuše byla nalezena 13. července roku 1925 v centrálním ohništi v horní části stanice v Dolních Věstonicích. Tato národní kulturní památka České republiky je uložena ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea pod evidenčním číslem DV 30000.
Záštitu nad výstavou převzali předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil, ministr kultury ČR Martin Baxa, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich a primátorka statutárního města Brna Markéta Vaňková.
Hlavní mediální partner
Elity Velké Moravy II. Člověk a zvíře
Archeologický skanzen Opevněné velkomoravské sídliště středního Pomoraví v Modré u Velehradu - Klenotnice Velké Moravy
30. 4. – 20. 12. 2025
Výstava přímo navazuje na návštěvnicky úspěšný projekt Elity Velké Moravy, který byl v roce 2024 zahajovacím výstavním počinem v nově zbudované podzemní Klenotnici Velké Moravy v archeoskanzenu v Modré u Velehradu. Jsou v ní představeny další významné originální nálezy z raně středověkých pohřebišť a sídlišť Moravy, Slovenska i Čech, doplněné o nově vzniklé vědecké rekonstrukce výjimečných sbírkových předmětů, které z různých příčin nelze přímo vystavit. Význam je přitom kladen na ty z nich, na nichž jsou zachyceni lidí a zvířata v různých zpodobněních, nezřídka jedinečných.
Výstavu připravilo Moravské zemské muzeum ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR v Brně, Ústavem archeologie a muzeologie FF MU, Archeologickým ústavem SAV v Nitře, Muzeem východních Čech v Hradci Králové a obcí Modrá.
885 - Když umíral Metoděj
Archeologický skanzen Opevněné velkomoravské sídliště středního Pomoraví v Modré u Velehradu - knížecí palác
Od 30. 4. 2025
Výstava představuje v pořadí již devátý výstavní projekt vycházející z raně středověkých dějin Moravy prezentovaný v interiéru paláce archeoskanzenu v Modré U Velehradu. Prostřednictvím 10 figurín v životní velikosti a průvodních textů zaznamenává závěrečné chvíle života Metoděje, arcibiskupa "svaté moravské církve" v době Velkomoravské říše, kdy se tento loučí se svými druhy a žáky, a také s vládnoucím knížetem Svatoplukem. Upomíná na akt, který se odehrál v průběhu velikonočním týdne, na začátku dubna roku 885, tedy před 1140 lety.
Výstava vznikla ve spolupráci Moravského zemského muzea, obce Modrá, vedení archeoskanzenu v Modré a občanského sdružení Velkomoravané.
Maestro Salieri
Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno
Arkádní chodba zámku v Náměšti nad Oslavou
30. 5. – 12. 10. 2025
Výstava uspořádaná k dvoustému výročí úmrtí hudebního skladatele Antonia Salieriho (7. května 1825).
Cílem výstavy je pocta Antoniu Salierimu, spolu s prezentací ověřených faktů o jeho životě a smrti a zároveň prezentace unikátní a málo známé kolekce Salieriho rukopisů, raných tisků a opisů jeho skladeb, které uchovává Oddělení dějin hudby MZM ve sbírce ze zámku v Náměšti nad Oslavou, sídla rodu Haugwitzů.
Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 29. května 2025.
Nejvzácnějším exponátem je autograf Salieriho requiem (Picciolo Requiem), které skladatel napsal sám pro sebe a na konci života jej věnoval blízkému příteli, hraběti Heinrichu Wilhelmu Haugwitzovi (1770-1842). Oddělení dějin hudby MZM uchovává i dedikační dopis hraběti, jako i další Salieriho autografy, např. Gratulační kantátu (přímo komponovanou pro hraběte Haugwitze), spolu s reprezentativním souborem Salieriho tvorby v dobových opisech a tiscích. Tyto archiválie zcela výjimečné hodnoty budou vůbec poprvé takto uceleně vystaveny.
Salieriho requiem a celá náměšťská sbírka jsou památky mimořádného významu v evropském kontextu, vzhledem k osobnosti A. Salieriho a také tím, že ukazují bohatý a unikátní hudební život náměšťského panství v době Heinricha Wilhelma Haugwitze a propojenost regionální hudební kultury s dobovými vrcholnými centry hudebního života jako Vídeň, Milán, Paříž a další.
Hlavním pořadatelem výstavy je Moravské zemské muzeum, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.
