Jan Trefulka

(15. 5. 1929 Brno – 22. 11. 2012 Brno)

Zpět na Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření (ODKAZ)

Spisovatel, překladatel, publicista a literární kritik Jan Trefulka byl velkým moravským patriotem. V rodném Brně prožil téměř celý svůj život. Dne 15. června 1948 maturoval na Státním reálném gymnáziu v Brně-Králově Poli, následně studoval literární vědu a estetiku na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, odkud byl z politických důvodů vyloučen. Před povinnou vojenskou službou se krátce živil jako dělník. Roku 1953 byl přijat na brněnskou filozofickou fakultu, ale ani tentokrát studium nedokončil. V roce 1957 se stal hlavním redaktorem Krajského nakladatelství v Brně, následně redaktorem a později šéfredaktorem literárního měsíčníku Host do domu (1962–1970). V této době již vycházela jeho první literární díla – Pršelo jim štěstí (1962), Třiatřicet stříbrných křepelek (1963), Nálezy pana Minuse (1966), soubor povídek Výmysly (1966) a kniha pro děti Tajemství tajemníka Růdamora (1969).

Trefulka se angažoval v obrodném procesu komunistické strany, roku 1968 se s přítelem Jaroslavem Šabatou účastnil tzv. vysočanského sjezdu KSČ. V dalším roce byl ze strany vyloučen a zároveň byl zbaven možnosti veřejně publikovat. Jeho díla následně vycházela samizdatem, a to především v edici Petlice (1970–1987) – román Veliká stavba (1973), O bláznech jen dobré (1973), Zločin pozdvižení (1979) a Svedený a opuštěný (1983), a také v zahraničí – Index (Kolín nad Rýnem), Sixty-Eight Publishers (Toronto), Gallimard (Paříž), S. Fischer Verlag (Berlín) nebo Tidens förlag (Stockholm). Přispěl i do vydání knihy pro děti v samizdatu a v exilu s názvem Uzel pohádek (1978), jehož vznik inicioval Ivan Klíma v Mnichově. Trefulka patřil k prvním signatářům Charty 77. V letech 1991–1995 působil mj. jako předseda Obce moravskoslezských spisovatelů. Zasloužil se také o komplexnější veřejné představení díla Zdeňka Rotrekla, výborem Sněhem zaváté vinobraní (1991). Za své dílo i přínos kulturnímu a společenskému životu mu byla přidělena řada ocenění, např. Cena Jiří Mahena (1963), Zlatá plaketa (1990), Cena Česko-německého porozumění (1995), Cena města Brna (1999), Zlatá stuha (2001) nebo Cena Ladislava Fukse (2009).

Fond Jana Trefulky obsahuje vedle materiálů a fotografií osobní povahy dokumenty z Trefulkovy veřejné politické činnosti – členství v KSČ, kandidatury do městského zastupitelstva a do senátu. Součástí fondu je i dokumentace týkající se tvorby a redaktorské práce v časopise Host do domu, recenze na první Trefulkovy knihy, články o jeho osobnosti, rozhovory, výstřižky z českého i zahraničního tisku z let 1949–2007. Nepříliš rozsáhlá knihovna obsahuje časopisy a knihy běžné produkce, překlady Trefulkových děl do cizích jazyků. Ve sbírce lze nalézt také magnetofonové pásky s rozhlasovými pořady a videokazety filmových adaptací jeho literárních děl.