Připravované výstavy
Paprsky svobody. Britská podpora brněnského disentu v 80. letech 20. století
Mramorové sály Moravského zemského muzea
15. 10. 2025 – 19. 4. 2026
V Mramorových sálech Moravského zemského muzea je od 15. října 2025
do 19. dubna 2026 k vidění výstava s názvem Paprsky svobody. Britská podpora brněnského disentu v 80. letech 20. století. Kurátorky Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření (ODKAZ) přibližují příběh solidarity Britů a Brňanů. Kořeny sahají do roku 1980, kdy v Oxfordu vznikla organizace s názvem Jan Hus Educational Foundation, jež systematicky poskytovala hmotnou i intelektuální podporu československému disentu.
Vernisáž se uskuteční v úterý 14. října 2025 v 17 hodin
v Mramorových sálech Moravského zemského muzea.
V Brně byla kooperace započata roku 1981, v prosinci 1984 se konal první bytový seminář a vzájemná spolupráce trvala bez přerušení až do sametové revoluce. Roku 1990 vznikla v Brně Československá vzdělávací nadace Jana Husa, která ve své činnosti pod názvem Vzdělávací nadace Jana Husa pokračuje dodnes.
Ke stažení
Pozvánka na vernisáž (česky)
Pozvánka na vernisáž (anglicky)
Pozvánka na výstavu (česky)
Pozvánka na výstavu (anglicky)
Výstava Paprsky svobody se zaměřuje na brněnské dění během pěti let v druhé polovině 80. let 20. století. Představuje důležité oblasti, ve kterých Britové poskytli hmotnou i intelektuální pomoc brněnskému neoficiálnímu kulturnímu světu. Díky
Jan Hus Educational Foundation mohli v době normalizace přijíždět a v soukromých domácnostech konat přednášky britští akademici. Britové pomáhali i ve sféře samizdatu, videoprojekcí zakázaných či v ČSSR nedostupných zahraničních filmů, podporovali nezávislé brněnské umělce na poli hudby i výtvarného umění. Výstava
i katalog k ní představují témata, jimž dosud nebyla historiky věnována zasloužená pozornost. Odkrývají nejen bílá místa brněnské kulturní historie, ale i pevná pouta britsko-české spolupráce ve vytrvalém hledání cesty ke svobodě.
Dalibor Chatrný – Barvou
Památník Leoše Janáčka, Smetanova 14, Brno
24. 10. – 30. 11. 2025
Letos uplynulo právě sto let od narození jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarníků druhé poloviny 20. století – Dalibora Chatrného. Moravské zemské muzeum a Památník Leoše Janáčka si toto výročí připomínají pěti výstavami, které představují alespoň pět tematických okruhů z Chatrného jinak velmi rozsáhlé tvorby.
Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 23. října 2025
v 17:00 hod. v Památníku Leoše Janáčka (Smetanova 14, Brno).
Poslední výstava tohoto cyklu bude zaměřena na Chatrného práci s barvou. Budou vystavena díla, která s toto velmi rozsáhlou problematikou souvisejí, včetně poprvé prezentovaného cyklu grafických listů.
Pradávné světy Zdeňka Buriana
Velký výstavní sál Muzea Jana Amose Komenského
24. 10. 2025 – 22. 2. 2026
Výstava Moravského zemského muzea a Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě
Výstava představí 44 originálních paleontologických rekonstrukcí jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 20. století – Zdeňka Buriana. Burian mistrně spojoval umění s vědeckými poznatky své doby a ve spolupráci s předními odborníky vytvořil ikonické obrazy, které vtiskly tvář pravěku do představ mnoha generacím po celém světě.
Obrazy provedou návštěvníky dynamickým vývojem života na Zemi, od jeho nejstarších forem v archaiku, přes prvohorní trilobity a uhlotvorné pralesy, dobu dinosaurů, až po třetihorní gigantické savce a obří nelétavé ptáky ze čtvrtohor. Součástí výstavy budou také zkameněliny, z nichž mnohé se staly inspirací pro Burianovy rekonstrukce pravěkého světa. K dispozici bude také kritický katalog k výstavě.
ÚLUV nekončící příběh
Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno
28. 11. 2025 – 14. 6. 2026
Výstava Moravského zemského muzea představující sbírku ÚLUV MZM.
Vernisáž výstavy proběhne 27. listopadu 2025 v 17:00 hod. v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu 8 v Brně.
Zkratka ÚLUV tvořila značku organizace Ústředí lidové umělecké výroby podílející se ve druhé polovině 20. století na formování životního stylu československé společnosti především v oblasti oděvní a bytové kultury. Etnografický ústav MZM byl jediným národopisným muzeem v českých zemích, které soustavně mohlo sledovat vývoj a zároveň shromažďovat strukturální změny lidové umělecké výroby. V letech 1973 - 1993 dokumentoval ústav činnost ÚLUV formou nákupů oceněných výrobků z různých soutěží i z běžné nabídky. Vzhledem k zániku ÚLUV byla v Brně shromážděna jedinečná kolekce zachycující stav soudobé umělecké výroby inspirované tradicí. Výstava mapující muzejní sbírku ÚLUV nebyla dosud prezentována.
Výstava nabídne kreativní prostor pro hru, tvoření a objevování nejen pro děti. Mladí designéři si budou moci vyzkoušet roli návrhářů oděvů a doplňků, navrhnout vlastní střihy a vytvořit originální modely z papíru. Zájemci se budou moci proměnit v manekýnku nebo manekýna a obléknout si vystavené modely. V tvořivé dílně si návštěvník vyrobí přáníčka (gratulačenky) s použitím modrotisku nebo slámy, vyzkouší si jednoduché vyšívání či drhání z přírodních vláken.
Součástí vernisáže bude módní přehlídka dobových i moderních modelů v podání studentů Střední školy umění a designu i za účasti slavné modelek ÚLUV Květy Bartošové z dob největšího rozkvětu organizace.
Veletrh Styl a Kabo v Brně: Na přehlídkovém mole zářily módní ikony z 60. a 80. let (novinky.cz)
Mýtus velké bohyně
Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno
Podzim 2025
Na podzim 2025 vystřídá výstavu Venuše100 výstava Mýtus Velké Bohyně. Bude prezentovat veřejnosti soubor "mladších" venuší z období neolitu před 6500 lety. Tyto venuše představují výrazný archeologický fenomén, spojený s konkrétní dobou a archeologickou kulturou, vyznačující se nejkrásnější keramikou našeho pravěku. Věstonická venuše tak předá prostor svým mladším moravským sestrám.
Obyvatelé střední Evropy v době před 6700 až 5700 lety, v mladší a pozdní době kamenné, vybudovali v průběhu 35 až 40 generací výrazný životní styl, který byl sjednocován podobným myšlením, mytologií, technologickými znalostmi, ale také specifickým estetickým vnímáním. Myšlenky tehdejších lidí se nám bez znalosti písma nedochovaly, ale odraz jejich života v archeologických nálezech ano.
Jedná se o nápadné množství ženských sošek - venuší a nejkrásnější malovanou a rytou keramiku našeho pravěku. Oproti předchozímu období se na Moravě zvýšil počet obyvatel - můžeme říci osadníků - jejichž počet odhadujeme pro celé naše území na 30 až 50 tis. osob.
A kam se nakonec lidé moravské malované keramiky (lengyelské kultury) přibližně před 5700-5600 lety vytratili? Na tuto otázku archeologie dosud odpovědět neumí. Jisté však je, že svět zaplněný ženskými figurami, venušemi a malovanou keramikou po deseti staletích postupně mizí a již se nikdy nevrátí.
Donuceni odejít – Vystěhování Drahanska 1940–1945
Velký výstavní sál Muzea Vyškovska
21. 1. – 26. 4. 2026
Na rok 2026 připravuje Moravské zemské muzeum ve spolupráci s Muzeem Vyškovska výstavu s názvem Donuceni odejít – Vystěhování Drahanska 1940–1945 věnovanou opomíjenému tématu našich novodobých dějin.
V letech 1940–1945 v souvislosti s rozšířením vojenského výcvikového prostoru na Drahansku došlo k vysídlení českého obyvatelstva. Jednalo se celkem o 33 obcí z bývalých politických okresů Vyškov, Prostějov a Blansko. Pro následný vývoj území byl důležitý i postupný poválečný návrat obyvatel a jeho snahy o celkovou obnovu oblasti. Vystěhování Drahanska je důležitou etapou tzv. vnitřních nucených migrací ve 20. století. Má významný podíl na formování kulturní identity obyvatel Moravy až do současnosti.
Cílem výstavy bude přiblížit dramatický příběh více než 17 000 obyvatel z Drahanské vrchoviny, kteří během války byli nuceně evakuováni ze svých domovů a popsat jednotlivé aspekty těchto přesunů.
Výstava bude slavnostně zahájena 20. 1. 2026 v Muzeu Vyškovska, kde bude pro veřejnost ke zhlédnutí do 26. 4. 2026. Následně se její další instalace uskuteční v Muzeu a galerii v Prostějově (22. 5. – 30. 9. 2026), v Muzeu regionu Boskovicka (23. 10. 2026 – 28. 2. 2027) a v Moravském zemském muzeu (15. 4. 2027 – 30. 1. 2028). Mezi další instituce, které o výstavu projevily zájem je např. Vojenský historický ústav v Praze či Muzeum Blanenska. Výstava je koncipována jako putovní.
V rámci výstavy návštěvníci zhlédnou unikátní dokumentární snímek obsahující dosud nezveřejněné záběry z Národního filmového archivu. Dále bude k dispozici interaktivní mapa na dotykové obrazovce s jednotlivými etapami vystěhování. V neposlední řadě si návštěvníci budou moci zakoupit rozsáhlou publikaci věnovanou tomuto opomíjenému tématu. Během trvání výstavy proběhne řada doprovodných akcí, včetně edukativních programů pro školní skupiny. Příprava výstavy trvala bezmála pět let a předcházel jí intenzivní historický výzkum. Během něj bylo zachyceno na 25 výpovědí přímých pamětníků a získáno mnoho originálních dokumentů, písemností a fotografií.
