Přednáškový cyklus 2024/2025 v Pavilonu Anthropos
Klub přírodovědecký v Brně, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR ve spolupráci s Moravským zemským muzeem zvou své členy a příznivce na přednáškový cyklus 2024/2025
Pavilon Anthropos, Pisárecká 5, Brno – vždy od 16:30 hod.
Gorily v mlze: příběh ochrany lidoopů, který znají všichni. Anebo ne? (14. 11. 2024)
Přednášející: MVDr. Barbora Červená, Ph.D.
Gorily horské patří díky příběhu Dian Fossey, Gorily v mlze, mezi nejznámější živočichy ohrožené vyhynutím. V současnosti jejich počet stoupá a dalo by se říci, že ochranářské aktivity týkající se goril horských byly úspěšné. Je ale opravdu populace goril horských mimo nebezpečí vyhynutí? Náš výzkumný tým se zabývá parazitárním onemocněním u goril horských žijících v deštných lesích rovníkové Afriky. Chceme zjistit, jakými infekcemi trpí a proč v posledních letech umírají na běžné infekce častěji než dřív. V přednášce se dozvíte, co je pro gorily horské opravdu hrozbou a jak může k jejich ochraně přispět překvapivě i turismus.
Hibernace netopýrů a jak nám může pomoci s lety do vesmíru (12. 12. 2024)
Přednášející: doc. Mgr. Jan Zukal, Dr., MBA
Netopýři v oblasti mírného pásma žijí svůj život ve dvou fyziologických extrémech. Jedním je energeticky nesmírně nákladný aktivní let, a tím druhým je zimní spánek neboli hibernace, díky které přežijí dlouhé období bez potravy. Člověk nic z toho nezvládne, tedy bez moderních technologií, i když by podobnými vlastnostmi velmi rád vládl. A hibernaci nezvládne ani za pomocí techniky. Obsahem přednášky je představení toho, v čem je hibernace netopýrů tak zajímavá a jak nám může v budoucnosti pomoci v cestování vesmírem.
Kukačky s ploutvemi aneb peřovci z jezera Tanganika (9. 1. 2025)
Přednášející: RNDr. Radim Blažek, Ph.D.
Peřovci kukaččí (Synodontis multipunctatus) jsou sumci obývající nejhlubší africké jezero Tanganika. Jméno získali díky mimořádně zajímavému způsobu rozmnožování. Podobně jako naše kukačky jsou totiž hnízdní parazité, jejichž potomstvo odchovávají společně s vlastním potomstvem cizí rodiče. Přijďte se na přednášku seznámit s tímto unikátem mezi rybami, jenž chovatelům tanganických cichlid může připravit nejedno překvapení.
Na rozhraní biomů: biodiverzita Altaje (23. 1. 2025)
Přednášející: Ing. Miroslav Čapek, CSc.
Altaj je rozsáhlý horský masiv ve středu Asie s nesmírně rozmanitou krajinou, flórou a faunou, lišící se nejen podle nadmořské výšky, ale i polohou na rozhraní několika velice rozdílných biomů: mongolských polopouští, kazašské stepi, sibiřské tajgy a alpínské tundry. V místech, kde se stýkají hranice Ruska, Kazachstánu, Číny a Mongolska je drsné prostředí a náročné klimatické podmínky nutící zdejší zvířata i rostliny k odolnosti a speciálním adaptacím, které si budeme demonstrovat na příkladech místních druhů ptáků, savců a rostlin.
Není to jen o genech: Dědičnost v živočišné říši (13. 2. 2025)
Přednášející: Mgr. Milan Vrtílek, Ph.D.
Podobnost v rámci příbuzenstva není náhodná. Může za to genetická informace uložená v DNA. Do projevu genů ovšem významně promlouvají i okolní podmínky, překvapivě i přes více generací. Přednáška nabídne příklady toho, jakými způsoby mohou rodiče živočichů, od ryb až po savce, ovlivnit prospívání svých potomků. Ať už jde o prodělání nejrůznějších chorob, nedostatek potravy nebo mateřské péče. Přijďte se dozvědět, proč je důležité geny od vlivů prostředí rozklíčovat a lépe tak pochopit fungování evoluce.
Co nás může potkat při výzkumu ryb v Africe? (27. 2. 2025)
Přednášející: RNDr. Radim Blažek, Ph.D.
V přednášce se můžete dozvědět, jak probíhá výzkum sladkovodních ryb na černém kontinentu. Shrnuje na jedné straně cíle výzkumu, na druhé ukazuje, jak to v Africe vypadá a s čím se tam výzkumník může potýkat. Ať už v pozitivním nebo negativním směru, i nebezpečné situace později mohou vyústit ve skvělé historky. Přednáška je výběrem autorových zkušeností, kdy v posledních 17 letech opakovaně navštívil 13 afrických zemí.
Afričtí savci nejsou jen lvi a sloni: Proč se vyplatí znát i jejich malé příbuzné (13. 3. 2025)
Přednášející: prof. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D.
Mezi časté cíle výzkumu ÚBO patří tropická Afrika. Najdeme zde totiž obrovskou biologickou diverzitu, která našim vědcům nedá spát. Velmi různorodou skupinou jsou i afričtí savci, z nichž nejznámější jsou velcí kopytníci a šelmy, ale daleko nejvíce druhů je mezi hlodavci a hmyzožravci. Do Afriky tak jezdí vědci zkoumat, proč se zrovna zde vyskytuje tolik druhů, jak může jejich evoluční rozmanitost ovlivňovat riziko vzniku nových lidských nemocí a jak využít získané údaje k ochraně místní přírody ohrožené rychle rostoucí lidskou populací. Dozvíte se rovněž, co takový výzkum v africké divočině obnáší.
