Jiří Dufka
Zásahy proti tiskům určeným lidovému publiku byly velmi často motivovány pověrečným charakterem této produkce. Uskutečňovány byly především prostřednictvím cenzury rukopisů, kontrolami v tiskařských dílnách a také cestou zásahů proti kramářským prodejcům, kteří atraktivitu sortimentu zvyšovali zpěvem a znázorněním děje písně na obrazové tabuli.
K jednomu ze zákroků proti prodejcům došlo roku 1765 u kapucínského kostela ve Vyškově, při němž byl kromě tištěného sortimentu zabaven i ukazovací sešit s 27 akvarelovými vyobrazeními. Obrazový příběh pojednává o ďábelských pokušeních, před kterými měl své vlastníky chránit kříž svatého Benedikta. Jeho specifičnost spočívá v několika skupinách písmen, které jsou na něm umístěny. Jde o akronymy latinských exorcistických formulí Benediktova a Zachariášova požehnání. Od 17. století byla právě tato zaříkání považována za příklad pověrečných praktik a jako taková potírána.
Tištěné křížky jsou nalepeny přímo do obrázků na místa, kde bylo ochrany před ďáblem potřeba. Přiložený tisk modlitby tak neměl jen funkci média pro text, ale také amuletu, který dokázal vlastníka ochránit.
Listy s akvarely o rozměru 31 × 13 cm jsou slepeny vždy po dvou k sobě a spojeny do sešitu, který je dochován jako příloha vyšetřovacího spisu k zásahu proti prodejcům v archivním fondu moravského gubernia. Spolu s obrazovým sešitem byla prodejcům zabavena nesouvisející kramářská píseň a jednolistový tisk s textem pozvání na svatbu.