Poutní místo Stará Voda

Zpět na seznam témat

Martin Drozda

Historie poutí ke sv. Anně do Staré Vody sahá minimálně do 16. století. Místo bylo již v té době oblíbeno i olomouckými biskupy, kteří ho s procesím opakovaně navštěvovali. Jádro poutního areálu tvoří kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího, který vznikl na místě dřívějších menších kaplí v letech 1682–1688. Kostel obklopoval mohutný ambit, na který z vnější strany navazovaly pouťové krámy. V nich se během poutí prodávalo pouťové zboží, mimo jiné svaté obrázky, náboženská literatura nebo podmalby na skle. V těsné blízkosti kostela se nacházela kolej piaristů, kteří měli spravovat poutní místo a poskytovat duchovní službu poutníkům. Součástí poutního místa byla i kaple sv. Anny nad studánkou, která je na základě několika pověstí nazývána „královskou“. Celou vesnici s poutním areálem výrazně zasáhl odsun německého obyvatelstva po 2. světové válce a následné zřízení vojenského prostoru Libavá. Během následujících desetiletí došlo k demolici všech domů v obci a naprosté devastaci poutního kostela. Po roce 1994 zahájili skauti ze střediska Velký Týnec postupnou obnovu Staré Vody, která vedla i k obnově poutí.

Ze Staré Vody nemáme dochováno větší množství kramářských tisků spojených výhradně s tímto poutním místem. Jediný známý tisk představuje německy tištěná modlitba ke sv. Anně Starovodské od neznámého tiskaře přibližně z druhé poloviny 18. století. Obsahuje i dřevořez se soškou sv. Anny ze Staré Vody, která byla cílem většiny poutníků. Absenci kramářských tisků spojených se Starou Vodou lze vysvětlit buď převahou německé kultury, kde tato tvorba nebyla tolik rozšířená, nebo existencí mnoha místně neurčených tisků spojených se sv. Annou, které bylo možné vztáhnout k jakékoli lokalitě.