Australopithecus sediba v životní velikosti i tajuplná lidská hlava jménem Tsansa nově v Pavilonu Anthropos

V měsíci červnu uplyne rok od otevření výstavy Když Brnem táhli mamuti - Galerie Zdeňka Buriana v Pavilonu Anthropos. K datu 1. června přináší Moravské zemské muzeum v době otevření výstavy slibovanou aktualizaci - autoři výstavy připravili další hyperrealistickou antropologickou rekonstrukci, v galerii obrazů Zdeňka Buriana přibude nový obraz včetně originálu předlohy - děsivého rituálního předmětu v podobě lidské hlavy s poetickým názvem Tsansa.

„Datum slavnostního zveřejnění rekonstrukce nedávného antropologického nálezu nového druhu předchůdce člověka - Australopithecus sediba - na Den dětí 1. června není náhodný. Není to totiž poprvé, co světový archeologický nebo paleontologický objev učinilo dítě. Podobně jako v roce 1879 to byla pětiletá María, která jako vůbec první uviděla do té doby neznámé pravěké malby v jeskyni Altamira, o prázdninách v roce 2008 našel devítiletý Matthew Berger, syn paleoantropologa Lee Bergera, při výzkumu v jeskyni Malapa nedaleko Johanennesburgu v Jihoafrické republice první kosterní pozůstatky dříve neznámého druhu podobného lidoopům,“ vysvětluje hned na úvod antropoložka Eva Vaníčková. Australopithecus sediba žil před téměř 2 miliony let a s jeho hyperrealistickou figurální rekonstrukcí nyní Vaníčková a sochař Ondřej Bílek z Laboratoře antropologické rekonstrukce MZM přicházejí.

Lee Berger v naději, že bude mít štěstí, začal používat tehdy novou platformu nazvanou Google Earth k nalezení přehlížených jeskyní, které by mohly obsahovat zkameněliny. Vědci díky tomu v průběhu několika let učinili nevídané nálezy, které umožnily poskládat částečné kostry několika jedinců, jež pomohli vrhnout nové světlo na lidskou evoluci. Nalezené ostatky jsou unikátní tím, že zahrnují téměř kompletní kostry horních i dolních končetin. Díky tomu je snazší pochopit pohybové možnosti druhu v porovnání s hůře dochovanými předchůdci. Tento náš evoluční (pravděpodobně ne však přímý) předchůdce chodil pravidelně vzpřímeně, i když svoji schopnost šplhat v korunách stromů neztratil. Na rukou lze studovat i manipulační schopnosti druhu. Kratší prsty vybavené citlivými masitými bříšky i pohyblivý svalnatý palec umožňovaly jemnější práci. I proto, že se jedná o jednoho z nejmladších známých zástupců druhu australopitéků, jsou jeho antropologické znaky pozoruhodně blízké soudobým zástupcům rodu Homo, o čemž se díky hyperrealistické rekonstrukci z dílny LAR mohou návštěvníci od 1. června 2024 přesvědčit na vlastní oči.

„Jako symbolické propojení s druhou aktuální interaktivní výstavou v Pavilonu Anthropos Tisíc tváří Amazonie je do výstavy Zdeňka Buriana na jeden rok přidán unikátní rituální amulet, preparovaná lidská hlava známá jako Tsantsa, která patří mezi ty méně obvyklé exponáty z depozitáře MZM. Jedná se historickou válečnou trofej zabitých nepřátel domorodých obyvatel žijících na území Ekvádoru a Peru (Chívarové). Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z ikonických předmětů z oblasti Amazonie, využil jej jako motiv jednoho z obrazů také Zdeněk Burian v roce 1963“, odhaluje generální ředitel MZM Jiří Mitáček, co je onou druhou novinkou, na kterou se návštěvníci mohou do Pavilonu Anthropos těšit. Originál obrazu „Tsan-tsa, 1963“ se tak nyní spolu s rituálním amuletem stává od 1. června součástí výstavy Když Brnem táhli mamuti - Galerie Zdeňka Buriana.

KONTAKTY
SLUŽBY
VĚDA A VÝZKUM
O NÁS