300 milionů let staré otisky šupin

V roce 2020 našla paleontoložka MZM Gabriela Calábková na mezinárodním terénním výzkumu v Polsku vzácný otisk rohovitých šupin. Tento otisk pochází nejpravděpodobněji ze spodní části ocasu zvířete, které za sebou zanechalo také své šlépěje. Jde o šlépěje prvohorního diadektida. Pokryv těla těchto prvních suchozemských vegetariánů byl donedávna jen předmětem diskuze. Jedná se tak o jeden z dosud nejstarších otisků rohovitých (epidermálních) šupin.

Zrohovatělé kožní deriváty vznikají v nejsvrchnější části kůže (epidermis) a slouží jako efektivní ochrana vůči poranění či ztrátě tělesné vlhkosti. Proto jsou nedílnou součástí pokožky suchozemských obratlovců, tzv. amniotů - plazů, ptáku, a savců (př. šupiny, peří, srst, vlasy, drápy, nehty...). Mnohem vzácněji se však vyskytují i mezi obojživelnými čtvernožci, a to i mezi těmi bazálními. Výzkum tak ukazuje, že rohovité struktury se objevily v živočišné říši patrně daleko dříve, než se mohlo dosud zdát.

Nová studie vyšla v časopise Biology Letters: royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsbl.2024.0041

Paleorekonstrukci diadektida v nejnovějším světle vytvořil Frederik Spindler.