Národní památník Věznice Uherské Hradiště: Moravské zemské muzeum

Národní památník Věznice Uherské Hradiště je jedinečným projektem, jehož cílem je vybudovat moderní centrum, které v sobě obsáhne memoriální, expoziční, kulturní, edukační a také badatelskou funkci. Vznikající instituce s mezinárodním přesahem v sobě skýtá jedinečný potenciál pro úzkou interakci veřejného a neziskového sektoru.

Projekt byl zahájen na základě dlouhotrvajícího občanského zájmu, který reprezentuje zejména spolek Memoria – Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti, z.s.

Moravské zemské muzeum je hlavním garantem projektu a spolu s vlastníkem objektu věznice, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, aktivně spolupracuje na budoucí podobě Památníku. Tento stav přispívá k lepší koordinaci s dalším uživatelem vybrané části rozsáhlého objektu, kterým bude Ministerstvo spravedlnosti. V budově budou sídlit složky ministerstva spravedlnosti (okresní soud, okresní státní zastupitelství, probační a mediační služba. Neméně důležitá zůstává spolupráce s lokálními subjekty, Slováckým muzeem a samotným městem Uherské Hradiště.

Plánované otevření pro veřejnost bylo stanoveno na rok 2028/2029.

„Budova věznice je živým svědkem temné minulosti a vypravěčem proměn svobody v současnosti.“

Návštěvník se setká s ambiciózním kulturním prostorem. Rozloha exteriéru je více než 3600 m². Interiér Památníku-muzea se rozprostírá na více než 3000 m², z toho přes 1700 m² tvoří stálá expozice. Ta bude kombinovat širokou škálu způsobů předávání informací, včetně textů, videí, zvukových nahrávek, lightdesignu, předmětů a vytváření specifické atmosféry prostředí.

Návrh dramaturgie expozice je prozatím rozvržen do tří pater bývalých samotek a foyeru, který by měl sloužit jako úvod i závěr návštěvy. Foyer představí celorepublikový význam Památníku a připraví návštěvníka na emocionální zážitek skrze komplexní audiovizuální projekci. První patro se soustředí na časovou osu od založení věznice až po současnost, s důrazem na období druhé světové války a lidových soudů, jako určitému předvoji následujících událostí. Druhé patro je zcela věnováno období 1948–1953. Třetí patro se zaměřuje na druhý život věznice a otázkám vyrovnání se s minulostí a hledání spravedlnosti. Každé patro je koncipováno jako samostatný příběhový celek, který návštěvníkovi umožňuje volit, zda navštíví jedno, dvě nebo všechna tři patra. Tato flexibilita dramaturgie zajistí, že návštěvník bude z Památníků odcházet s uceleným souborem informací, bez ohledu na to, kolik pater navštíví. Památník bude doplněn pietním místem na vnitřním dvoru areálu, které představuje emoční vyvrcholení pro návštěvníky a připomíná tragické osudy lidí, kteří zde byli vězněni. Kromě toho se v areálu budou nacházet doplňkové prostory pro krátkodobé výstavy, badatelna, kavárna a venkovní prostor dvora.

Přestože se otevření Národního památníku Věznice Uherské Hradiště zdá být v nedohlednu, usilovně pracujeme na tom, abychom k tomuto cíli postupnými kroky dospěli. V Moravském zemském muzeu působí už několik let tým, který připravuje obsah budoucí expozice. V roce 2021 byla uzavřena smlouva o spolupráci se Slováckým muzeem a obě instituce tak postupují společně při přípravě projektu.

2024

Ve věznici probíhají pod Moravským zemským muzeem jedny z posledních prohlídek původní bývalé věznice. Zároveň v Uherském Hradišti pořádáme přednášky a diskuze Otevřená minulost. Co se za zdí uherskohradišťské věznice aktuálně děje? Co se zde dělo v minulosti? Na tyto otázky odpovídají historikové, pamětníci, architekti a další odborníci. Platforma pro setkávání všech zájemců o minulost i budoucnost věznice.

2023

Prezentace obsahu expozice Národního památníku Věznice Uherské Hradiště ve Slováckém muzeu. V Uherském Hradišti také vznikla kancelář vyhrazená výhradně pro věznici. Stará se o kontakt s veřejností, prohlídky, nebo edukační činnost.

2022

Pracovníci MZM se zúčastnili výběru architekta na celkovou rekonstrukci areálu věznice. Byla také zahájena spolupráce s firmou Krutart na přípravě ideového prostorového a technického libreta, které bude společně s odborným libretem sloužit jako základ pro vypsání architektonické soutěže na realizaci expozice, potažmo celkového konceptu Památníku.

2021

Vzniklo základní odborné libreto budoucí expozice.

2017

Podpis Dohody o rozsahu prostor pro vybudování tzv. Muzea totality.
Byla ustanovena pracovní skupina pro přípravu budoucí expozice.

2016

Podpis Memoranda o spolupráci ve věci budoucího využití areálu bývalé věznice v Uherském Hradišti.

Pro velký zájem o prohlídky věznice v její aktuální podobě a také pro šíření povědomí o tom, co se v této budově odehrávalo, se snažíme otevírat její brány do doby, než započne rekonstrukce. Počasí nám to (kvůli teplotám i světelným podmínkám) dovoluje od jara do podzimu.

Prohlídky v roce 2024 byly ukončeny. V roce 2025 bude záležet na aktuálním stavu budovy. Jestli budou prohlídky probíhat se včas dozvíte. Děkujeme za přízeň.

Moravské zemské muzeum přináší příběh bývalé věznice i do škol a mezi širokou veřejnost. Pokud máte zájem o edukační činnost, obraťte se prosím na naši uherskohradišťskou kancelář.

Kontakty

Bc. Barbora Kocábová
tel: 774 149 558, e-mail: bkocabova@mzm.cz
MgA. Petra Kopásková
tel: 774 280 500, e-mail: pkopaskova@mzm.cz

Kromě prohlídek a edukační činnosti zve Moravské zemské muzeum i na diskuze a přednášky s názvem Otevřená minulost.

Otevřená minulost – Přednášky a diskuze Moravského zemského muzea (veznicehradiste.cz)

Další přednášky připravujeme po letní pauze.

Proběhlé díly:

29. února 2024 od 17.00 | Publicista Luděk Navara a pamětník Jaroslav Mojžíš
11. dubna 2024 od 18.00 | Historik Zdeněk Homola
27. června 2024 od 17.00 | Historia Futurae – Imersivní expozice Za zdí

Justiční areál s věznicí byl postaven v roce 1897 s celkovou kapacitou přibližně 300 vězňů. Jeho první výraznější stopou v dějinách je věznění účastníků generální stávky 1920.

Za nacistické okupace sloužil areál Gestapu jako vyšetřovací věznice, kde trpělo mnoho odbojářů. Po skončení války zde probíhaly tzv. retribuční soudy a na nádvoří věznice došlo k řadě poprav.

Po únoru 1948 se hradišťská věznice stala důležitou součástí systému totalitní represe. Neobvykle kruté mučení a popravy byly charakteristické pro 50. léta. Ve spojitosti se zločineckou činností místní StB je spojen i zvrácený vynález „elektrických bot.“ Většina krutých vyšetřovatelů nikdy nebyla za své zločiny souzena.

Věznice sloužila svému účelu do roku 1960, kdy došlo k reformě veřejné správy. Prostory byly následně využívané pro různé účely včetně školní družiny.

Po sametové revoluci začal objekt chátrat a nebyla vize pro vhodné využití. Nevzhledná součást města měla být jako nepotřebný majetek odprodána ve veřejné dražbě. Občanská iniciativa zabránila tomuto neuvážlivému kroku a aktivním přístupem přesvědčila zainteresované subjekty ke společné diskusi nad důstojným využitím areálu. Zhmotnění těchto činů je možné sledovat v přípravných pracích k vytvoření Národního památníku Věznice Uherské Hradiště.

Další podrobné informace o historii naleznete i na stránkách Spolku Memoria ZDE.