📍 Palác šlechtičen, Kobližná 1, Brno
📅 Sobota 7. 11. 2026 od 10 do 17 hod.

Ukázky řezbování loutek aj., workshop

Zveme vás 7. listopadu do Paláce šlechtičen na přehlídku řezbářů. Potkají se čeští i slovenští mistři pracující se dřevem mnoha různými způsoby. Akce se koná v rámci projektu Setkávání s tradičním loutkovým divadlem a lidovou kulturou. Vedle řezbáře Vítka Pospíšila ze Střední školy umění a designu a vyšší odborné školy Brno, který předvede řezbu loutky, své umění představí Soňa Pelclová a Jiří Chvojka. Oba představí klokočí jako znovuobjevený řezbářský materiál. Ukázky práce zahraničních řezbářů zajistí Majstri ľudovej umeleckej výroby ÚĽUV: řezbář Michal Fratrič a Vladimír Paulik, specialista na svor. Vyrábí z něj solničky, dózy, misky a různé nádoby užitkového charakteru. Svor je dřevěná hmota, která vzniká dorůstáním nejčastěji jedlového pařezu. V minulosti svory pro jejich vlastnosti hojně využívali slovenští bačové, kteří z nich vyráběli tzv. črpáky, a sami vznik takového svoru záměrně vyvolávali. K dozrání svoru o potřebné velikosti bylo zapotřebí i několik desítek let, a tak bylo běžné, že bača sťal strom a vzniklý svor mohl zpracovat až jeho vnuk či pravnuk. Vlastnit črpák z takového svoru pak bylo věcí rodinné prestiže a hrdosti. Vzhledem k tomu, že jedlí ubývá, je už obtížné svor v lese najít, proto jsou črpáky raritními výrobky. Michal Fratrič je absolventem oddělení tvarování dřeva a řezbářství Školy umeleckého priemyslu v Bratislave. Se slovenským ÚĽUV spolupracuje jako lektor Regionálnych centrier remesiel.

Soňa Pelclová a Jiří Chvojka přivezou do Brna unikátní technologii zpracování klokočí. Píseň “Po babičce klokočí” mnozí znají, málokdo však takové klokočí ve skutečnosti viděl. Víte, že roste i v Brně? Přestože se v dnešní době jedná o téměř zapomenutý a bohužel i ohrožený rostlinný druh, v minulosti se těšil velké oblibě napříč historickými obdobími. Klokočí bývá spojováno převážně s křesťanstvím a výrobou růženců. Tento přírodní materiál, získávaný z dřeviny klokoč zpeřený, však provází lidstvo už od pravěku. Nejstarší doklady používání klokočových semen a dřeva sahají až do starší doby bronzové. Méně známá je také skutečnost, že od 16. století se klokoč záměrně pěstoval k řezbářským a soustružnickým účelům. Během soboty budou realizovány workshopy s možností výroby originálního náramku, náušnic, přívěsku nebo desátkového růžence. Na místě budou k dispozici fotografie a ukázky předmětů vyrobených z klokočových semen nebo dřeva.
 

Setkávání s tradičním loutkovým divadlem 2026