ODKAZ 1/26 – bulletin Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření MZM

Milé čtenářky, milí čtenáři,
vcházíme do čtvrtého roku existence bulletinu Odkaz.
Ústřední část prvního letošního čísla je věnována umělci Rostislavu — Rosťovi Pospíšilovi, který své půlkulaté narozeniny oslavil na začátku září loňského roku. K Rosťovi, který
se s létem loučí v momentu odkvětu kaštanů a silvestrovské oslavy pořádá na konci ledna, tato přetržka, nevážnost i humorný odstup patří. Ve svých článcích na různé společné „rosťoviny“ vzpomínají Zoja Mikotová, Zdeněk Kluka a Petr Oslzlý.
Ráda bych se k laudatiu s malou troškou přidala. Rosťa přibyl do naší „odkazovské skupiny“ podporovatelů a dárců trochu později. Dlouhou dobu jsem o něm jen slyšela, osobně zůstával v pozadí. Při přípravě výstavy Paprsky svobody jsem slýchala ještě častěji — to dělal Rosťa — ať už to byly hrnky Anglického klubu, pozvánky na filmová promítání, logo Vzdělávací nadace Jana Husa, obálka časopisu Veronica... Příjmení nebylo třeba, každý v Brně ví, kdo je Rosťa. Proto mi připadalo příznačné, aby pozvánky a plakáty na výstavu Paprsků dělal právě on. S lehkostí se do toho pustil a s raketovou rychlostí vytvářel pozvánky na vernisáž, na výstavu, v češtině, v angličtině. A další a další varianty plakátů a pozvánek na další akce. My v oddělení jsme se mučili korekturami a Rosťa přitom trpělivě snášel požadavky na ubrání teček, přidání pomlček, výměnu slov, prohození řádků, přidání kurzívy, ubrání kurzívy. Když už bylo všechno hotovo a mělo jít do tiskárny, přišel další požadavek přidání log. Takže opět a znovu, poskládat, zkontrolovat, přehodit, česká verze, anglická verze, plakáty, pozvánky. Já už byla na pokraji sil, Rosťa pro potěchu posílal kreslené vtipy, každý e-mail kořenil humorem. V hektickém pracovním dusnu se díky němu dalo zase nadechnout a jít dál.

Více v sekci Aktuality