Oddělení dějin literatury

• Aktivitou jednotlivých kurátorů je podsbírka ODL rozšiřována systematicky – stávající fondy jsou stále doplňovány, zároveň přibývají fondy nové, například zaměřené na komiks a ilustraci.
• Práce zaměstnanců ODL se zaměřuje především na odborné zpracovávání získaných fondů, jejich postupnou evidenci, digitalizaci a zpřístupňování badatelům.

Atlantis (1928–1948)
Archiv brněnského nakladatelství Jana V. Pojera (15. 1. 1900 – 18. 2. 1984 Brno).

Lev Blatný
11. 4. 1894 Brno – 21. 6. 1930 Kvetnica u Popradu
Prozaik a dramatik, divadelní kritik, dramaturg.

Jan Dokulil
13. 7. 1910 Mastník u Třebíče – 1. 2. 1974 Svitávka u Boskovic
Básník patřící ke generaci katolických autorů 30. let, překladatel.

Karel Elgart Sokol
18. 1. 1874 Ivančice – 21. 7. 1929 Potštejn
Prozaik, dramatik, divadelní, literární a výtvarný kritik.

Josef Florian
9. 2. 1873 Stará Říše – 29. 12. 1941 Stará Říše
Vydavatel a překladatel; zakladatel katolického duchovního centra.

Bedřich Fučík
4. 1. 1900 Čáslavice u Třebíče – 2. 7. 1984 Praha
Překladatel, literární kritik, editor; ředitel nakladatelství Melantrich, šéfredaktor nakladatelství Vyšehrad.

Alois Gregor
14. 12. 1888 Kožušice u Vyškova – 8. 9. 1971 Letovice
Jazykovědec, literární historik, folklorista, editor; působil na filozofické fakultě brněnské univerzity.

František Halas
3. 10. 1901 Brno – 27. 10. 1949 Praha
Básník, překladatel, publicista, autor esejů o literatuře a malířství.

Josef Holý
7. 2. 1874 Tuchom u Jičína – 6. 2. 1928 Brno
Básník a dramatik.

Josef Hrabák
3. 12. 1912 Brno – 6. 8. 1987 Brno
Literární vědec; působil na brněnské filozofické fakultě.

Dalibor Chalupa
27. 1. 1900 Letovice u Boskovic – 14. 6. 1983 Praha
Básník, později rozhlasový dramaturg, scenárista a režisér.

Samuel Kostomlatský
5. 1. 1895 Bystré – 9. 10. 1984 Brno
Překladatel, lektor angličtiny na brněnské filozofické fakultě.

Adolf Kroupa
25. 7. 1910 Tábor – 16. 8. 1981 Kurdějov
Překladatel, výtvarný teoretik a kulturní organizátor, dlouholetý ředitel brněnského Domu umění.

Ludvík Kundera
22. 3. 1920 Brno – 17. 8. 2010 Boskovice
Básník, dramatik, prozaik, překladatel, editor, publicista, výtvarník.

Jiří Mahen
12. 12. 1882 Čáslav – 22. 5. 1939 Brno
Básník, prozaik, dramatik, publicista, dramaturg, knihovník, kulturní organizátor.

Jaroslav Marcha
26. 5. 1880 Babice u Brna – 29. 12. 1961 Brno
Prozaik, básník, fejetonista.

Oldřich Mikulášek
26. 5. 1910 Přerov – 13. 7. 1985 Brno
Básník, redaktor.

Alois Mrštík
14. 10. 1861 Jimramov – 24. 2. 1925 Brno
Prozaik, dramatik, publicista.

Vilém Mrštík
14. 5. 1863 Jimramov – 2. 3. 1912 Diváky u Hustopečí
Prozaik, dramatik, publicista, esejista.

Stanislav Kostka Neumann
5. 6. 1875 Praha – 28. 6. 1947 Praha
Básník, publicista, prozaik, překladatel.

Václav Petr
10. 9. 1897 Podmokly – 22. 6. 1978 Praha
Nakladatel (působil v letech 1921–1949).

Radko Pinz
25. 3. 1927 Praha – 25. 10. 1968 Praha
Literární vědec.

Ondřej Sekora
25. 9. 1899 Královo Pole (u Brna) – 4. 7. 1967 Praha
Kreslíř, karikaturista, novinář, spisovatel pro děti a mládež, nakladatelský redaktor.

Jan Skácel
7. 2. 1922 Vnorovy – 7. 11. 1989 Brno
Básník, prozaik, redaktor.

František Tenčík
24. 10. 1912 Vídeň – 12. 6. 1974 Brno
Spisovatel, literární vědec, editor, filmový scenárista. Působil na brněnské filozofické fakultě.

Rudolf Těsnohlídek
7. 6. 1882 Čáslav – 12. 1. 1928 Brno
Prozaik, básník, dramatik, překladatel, publicista.

Štěpán Vlašín
23. 12. 1923 Náměšť nad Oslavou – 18. 1. 2012 Brno
Literární historik a kritik, působil v Ústavu pro českou literaturu Čs. akademie věd.

Jan Zahradníček
17. 1. 1905 Mastník u Třebíče – 7. 10. 1960 Uhřínov u Velkého Meziříčí
Básník křesťanské spirituality, překladatel, publicista, esejista.

Antonín Zhoř
18. 1. 1896 Rosice u Brna – 31. 3. 1965 Brno
Autor prózy pro děti a mládež, redaktor, překladatel.

Jan Zuska
20. 11. 1918 Černovice, Rumunsko – 24. 4. 1979 Praha
Básník a hudebník.

• Corpus litterarum. Stopy písemnictví nejen v moravských dějinách (stálá expozice) – více zde
  Kapitoly z dějin psaného slova na našem území, se zaměřením na teritorium historické Moravy. Osobnosti z čítanek i ty, které zavál čas: jejich slova nezestárla, jejich životy inspirují. Literatura a žurnalistika. Umělec v kontextu obecných dějin v neklidné střední Evropě.
   
• Bílovický salon (stálá expozice)
  Prostor v knihovně obce Bílovice nad Svitavou připomíná slovem, obrazem i předměty Rudolfa Těsnohlídka, jednu z mnoha osobností spjatých s tímto regionem.
   
• Středoevropská křižovatka: Morava ve 20. století (stálá expozice) – více zde
  ODL připravilo literární pasáže v celé expozici (19. století, 1. Československá republika – včetně počátků rozhlasu, 50. léta a diskriminace části spisovatelské obce, uvolnění v letech šedesátých).
   
• Český komiks a jeho svět (8. 6. 2022 – 28. 2. 2023) – více zde
  Výstava představuje vývoj českého obrázkového seriálu od začátku 20. století po současnost. Ukazuje, jak vypadaly rané komiksové formy, s jakými problémy se komiks musel potýkat v době komunismu, ale i to, jakým těžkostem čelí ve svobodných časech po roce 1989. Zastoupeni jsou jak všeobecně známí umělci (Josef Lada, Ondřej Sekora, Jaroslav Foglar a Jan Fischer, Jaroslav Němeček, Kája Saudek, Lucie Lomová, Pavel Čech), tak i tvůrci často pozapomenutí, nicméně pro vývoj domácího obrázkového seriálu důležití. Díky spolupráci s PNP, využití vlastních fondů ODL a také díky výpůjčkám od soukromých vlastníků je prezentace všech autorů založena na originálních kresbách.
   
• A náhle jsme tu navěky... Výstava o životě a díle Jana Skácela (7. 2. – 24. 4.2022) – více zde
  Výstava byla připravena u příležitosti stého výročí narození Jana Skácela (1922–1989), jednoho z největších českých básníků druhé poloviny 20. století a výrazné kulturní osobnosti města Brna. Výstava návštěvníkům nabídla k zhlédnutí dobové fotografie, Skácelovy publikace, ukázky rukopisů, ocenění, bibliofilií, několik originálních personálií a v neposlední řadě také básníkovy osobité verše.

• Spolupráce se základními, středními a vysokými školami – studentské praxe (i mezinárodní), středoškolská odborná činnost.
• Literární pořady s vazbou na aktuální výročí.
• Práce s laickou veřejností, příprava či spolupříprava nových výstav a expozic v Domě Jiřího Gruši i v jiných objektech Moravského zemského muzea, příprava lektorovaných výkladů ke stávajícím expozicím.
• Spolupráce s ostatními sbírkotvornými (a dalšími příbuznými) institucemi v České republice i v zahraničí: společná příprava a vzájemná výměna výstav.

Hlasy světa

• Hlasy světa rozezněly Dům umění města Brna (1. 12. 2022)

Program k 100. výročí narození Jana Skácela

• Odpoledne s Janem Skácelem (5. 11. 2022)

Literární galerie Brna a Moravy

• Osobnosti
• Rok s Liškou Bystrouškou
• Svátek Všech svatých s básní Brněnská litanie
• Materiál ODL v seriálu literárního časopisu Host

Virtuální prohlídky a spolupráce s médii

• Představuje se Uměnovědné muzeum – https://youtu.be/_JlcSSfNp5M
• Virtuální prohlídka výstavy Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce – https://www.youtube.com/watch?v=AvXsRBxCP_g
• Poskytnutí podkladů pro dokument ČT „Hledání Jana Skácela“ –  https://www.ceskatelevize.cz/porady/13522442704-hledani-jana-skacela/
• Rozhovor pro cyklus ČR Osudové ženy - Jindra Těsnohlídková-Kopecká – https://dvojka.rozhlas.cz/ze-svatebni-cesty-se-uz-nevratila-zivot-prekladatelky-jindry-tesnohlidkove-8568523
• Rozhovor pro cyklus ČR Osudové ženy - Marie Ebner von Eschenbach – https://dvojka.rozhlas.cz/spisovatelka-a-hodinarka-moravskeho-puvodu-ktera-milovala-doutniky-osudove-zeny-8515907
• Podíl na přípravě dokumentu ČT „Ondřej Sekora: Práce všeho druhu“ – https://www.ceskatelevize.cz/porady/12073535948-ondrej-sekora-prace-vseho-druhu/
• Podíl na přípravě dokumentu ČT „Vánoční strom republiky“ – https://www.ceskatelevize.cz/porady/10929568102-vanocni-strom-republiky/

Publikace

• Acta musei moraviae
• Moravské zemské muzeum: s úctou k práci průkopníků, s díky jejich pokračovatelům
• Poklady Moravy. Příběh jedné historické země
• Stopy minulosti
• Středoevropská křižovatka: Morava ve 20. století
• Velká válka 1914-1918
• Dopisy z války. Lev Blatný Zdeňce Klíčníkové 1915–1917
• Hommage à Milan Kundera
• Léta zkázy a naděje
• Marie Ebnerová z Eschenbachu a Zdislavice
• Marie von Ebner-Eschenbach and Zdislavice
• Marie von Ebner-Eschenbach und Zdislavice
• Milovníci knížek
• Normalizaci navzdory: občanský odpor proti komunistické totalitě
• Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce
• Rudolf Těsnohlídek a Vánoční strom republiky
• Christmas Tree of the Republic
• Tři tisíce let knižního umění: skvosty pěti kultur
• Pohlednice osobností z podsbírky ODL: sada vyšla 60. k výročí založení pracoviště v roce 2018 (lze zakoupit jednotlivě)

Archiv výstav

Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce (18. 12. 2019–3. 1. 2021)
Výstava byla připravena u příležitosti stodvacátého výročí narození Ondřeje Sekory (1899–1967), významného českého spisovatele a ilustrátora knih pro děti, který současně zanechal nepřehlédnutelnou stopu v dějinách české žurnalistiky, sportu, divadla, audiovizuálních médií nebo komiksu. Výstava reflektovala všechny Sekorovy autorské polohy a ukázala pestrost jeho tvorby, zahrnovala originály ilustrací z jeho slavných i méně známých knih, novinové kresby a karikatury, soukromou malířskou tvorbu, scénografické projekty i loutky vytvořené podle Sekorových návrhů.
Výstavu doplnilo vydání obsáhlé monografie s bohatým obrazovým doprovodem.

Christmas Tree of the Republic. A Journey from Denmark to Czechoslovakia (2019)
Výstava instalovaná před Vánoci v muzeu dánského města Ringstedu představila tamnímu publiku akci Vánočního stromu republiky a její dánskou inspiraci, v kontextu československých dějin po roce 1918. Byla připravena ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Kodani (na vernisáži promluvil velvyslanec Radek Pech).

Mahen. Mahen? Mahen! (2019)
Připomenutí 80 let od autorova úmrtí. Po letech opět setkání s umělcem v ulicích města: tramvaj s obrazovou a textovou prezentací nazvanou Myšlenky pro třetí tisíciletí, instalace na několika místech s Mahenem spjatých, pořad Co žije z Mahena II.

Hommage à Milan Kundera. Další život díla (2019)
Různá vydání knih a dílo Milana Kundery jako inspirace k divadelnímu a filmovému zpracování. Pozoruhodné ukázky z tvůrcovy výtvarné činnosti, které byly dokonce používány ve Francii na titulních stránkách vydávaných Kunderových děl a které již pro zaujatého čtenáře symbolizují Kunderovo literární dílo. Návštěvník měl také možnost vidět i dosud nezveřejněné obrázky. Další kapitolkou výstavy byla část věnovaná recepci tvorby Milana Kundery nejen u nás, ale též v cizině (Francie, Německo aj.).

Oddělení dějin literatury: prezentace pracoviště v rámci oslav 200. výročí založení MZM (2017)

V pozadí na videozáznamu Jiří Hájek, jehož slova výstavu otvírala:  
„Nejen naše krásná literatura, ale i široká veřejnost, dokonce někdy i veřejnost odborně fundovaná, zhusta chápe pojem muzeum jako synonymum pro něco zastaralého, cizího živé současnosti. Muzeum se považuje za jakýsi odkládací prostor pro předměty (nebo i myšlenky), pro současný život považované za nepotřebné, přežilé nebo přinejmenším blízké jen malému okruhu odborných zájemců. Zatímco například v soustavě institucí, zabývajících se vědami o umění, mají galerie své vyhraněné postavení a jsou důležitou složkou institucionálního systému svého vědního oboru, muzeum je respektováno nejčastěji jen v užší souvislosti s historickými a některými přírodními vědami. Vžitá představa o specifických formách muzejní práce nepomáhá tuto představu vymýtit nebo aspoň korigovat. Přitom je nepochybné, že samotné základy našeho muzejnictví bezprostředně souvisí s počátky soustavného zájmu o literární, písemné i tištěné památky minulosti a s programovým úsilím o péči o ně.“ 
(Ze studie Literární věda a literární muzeum, 1971)

Ferda Mravenec a jeho tvůrce Ondřej Sekora (2017)
Výstava vytvořená pro České centrum v Paříži a následně putující do dalších měst (Varšava, Tokio, Kyjev) představila Sekorovu tvorbu zastoupenou v podsbírce ODL – především knižní ilustrace a kreslený humor.

Marie Ebner von Eschenbach. Deník moderní Evropanky (2016)
Výstava, čerpající z autorčiných deníků (uložených v Moravském zemském archivu) upozornila na stále platné postřehy rakouské spisovatelky, nominované na Nobelovu cenu. Návštěvník deníkem doslova listoval: velkoplošné otáčivé faksimilie nabízely text v originále i v českém překladu. Autorčiny aforismy v němčině, češtině a angličtině se třepotaly jako praporky nad hlavami návštěvníků, odkazujíce na autorčin dětský zvyk posílat vzkazy po větru. Instalováno též ve Strahovském klášteře (2016-2017), na Velvyslanectví České republiky ve Vídni (2017, foto 2, na vernisáži promluvil velvyslanec Jan Sechter), na zámku Kuníně (2017) a v St. Pöltenu (2018).

Tři tisíce let knižního umění: skvosty pěti kultur (2015)

Ivan Kyncl: rebel s fotoaparátem (2015)
Představení obrazového kronikáře normalizační doby a fotografa britských divadelních scén. Výstava rozdělená do životních kapitol: v Brně se mimořádného zájmu dočkaly fotografie z období kolem roku 1968. Převzato z Forschungstelle Osteuropa an der Universität Bremen.

Domov za Velké války (2014)
ODL se často podílí na prezentacích ostatních pracovišť, připojí pohled na danou tematiku z hlediska literární historie. Pro výstavu, připomínající 100 let od vypuknutí 1. světové války, připravili jsme (kromě knih) mapu zachycující bojové nasazení českých spisovatelů a žurnalistů, sešitky sepnuté řemínky skrývaly citáty z jejich děl válkou inspirovaných. V sousední ubikaci si návštěvník přečetl ohlasy válečného dění v Lidových novinách.

Normalizaci navzdory: od občanského vzdoru k demokratické společnosti (2013)

Milovníci knížek (2012-2013)

Karel Hynek Mácha (2011)
Převzali jsme a brněnskému návštěvníkovi (se zaměřením na výklad pro školy) představili dvě pražské výstavy jubilejního máchovského roku: KHM 1810-2010. Dvě století české kultury s Máchou (Památník národního písemnictví) a Hledání tváře Karla Hynka Máchy (Národní muzeum), doplněné materiálem ODL. Na vernisáži zazněl Máj jako voiceband, výstavu provázel přednáškový cyklus spolu s literární a výtvarnou soutěží.

Poklady Moravy (2010–2011)
Pro velkorysou prezentaci MZM v pražském Národním muzeu připravilo ODL několik kapitol věnovaných literatuře a žurnalistice 19. a 20. století.

Adresát Oldřich Mikulášek (2010)
Neobvyklé nahlédnutí do světa umělecké osobnosti prostřednictvím její korespondence: s tématem souznělo výtvarné pojetí prostoru. Český rozhlas Brno poskytl záznam několika básní v autorově podání. Na vernisáži vystoupili básníkovi přátelé, herec Stanislav Zindulka a překladatel Antonín Přidal, otcovy verše přednesl člen Mahenovy činohry NDB Ondřej Mikulášek. Výstavu připravenou ke 100. výročí jeho narození převzal v následujícím roce Památník národního písemnictví.

Já rostl pro bolest… Mnoho tváří Rudolfa Těsnohlídka (2008)
Po více než třiceti letech nový pohled na jednu z osobností české literatury a žurnalistiky: osobnost mnohotvárnou (básník, prozaik, dramatik, překladatel, publicista, sokol, amatérský speleolog, charitativní pracovník) a komplikovanou. Textový, obrazový a knižní materiál doplnila ukázka z filmového týdeníku 30. let 20. století (kácení Vánočního stromu republiky pro Prahu) a úryvek záznamu divadelní inscenace (Velký vandr, Divadlo Husa na provázku). Pro výstavu byl restaurován velký Těsnohlídkův portrét.

Být čtenářem v městě Brně… (2004-2005) 
První velká výstava po mnoha letech, po přestěhování, personální obměně a konsolidaci oddělení. Fenomén čtenářství ve všech podobách, zaměřen na 1. republiku: redakce, tiskárna, knihkupectví a antikvariát, nakladatelství, knihovna, literatura v rozhlase, trafika. Významní autoři a periodika. V kavárně zněla dobová hudba (autentické nahrávky Českého rozhlasu Brno), v knihkupectví jsme zhlédli záznam inscenace HaDivadla. Proběhlo též několik přednášek.

Exilová literatura (1990)
Česká a slovenská literatura za hranicemi vlasti: první představení rozsáhlé umělecké produkce, širšímu publiku neznámé. Připraveno ve spolupráci s vídeňským knihkupectvím Petra Pastrňáka.

Jan Zahradníček 1905–1960. Básník bolesti a naděje (1990)
Jedna z výstav, jež po listopadu 1989 zaplňovaly mezery v obecném povědomí: autor, odsouzený ve vykonstruovaném procesu s katolickými intelektuály, byl vymazán z dějin, vykázán z knihoven a čítanek – a pro několik generací čtenářů zůstal nepoznán.

Preclíkova generace avantgardy (1987)
Výstava prezentující jednu z linií sbírkotvorné činnosti ODL – výtvarné umění. Několik bust Vladimíra Preclíka se poté stalo součástí naší podsbírky. 
Na snímku z besedy k výstavě: Jiří Hek, Vladimír Preclík a Radovan Lukavský, herec pražského Národního divadla.

Morava v díle Petra Bezruče 1867–1967 (1967)
Zajímavá instalace: užití tehdy moderních osvětlených vitrín.

Iluminované rukopisy (1966)
Vývoj českého knižního malířství 12.–16. století, výstava přenesena z knihovny Národního muzea a v Brně obohacena o nejvzácnější exempláře ze sbírek Státního (dnes Moravského zemského) archivu, Státní vědecké (dnes Moravské zemské) knihovny a Archivu města Brna. Kromě originálů byly vystaveny barevné diapozitivy doprovázené zvukovým výkladem z magnetofonového pásu.

Franz Kafka (1965)
Při vernisáži vystoupil jeden ze stálých příznivců a spolupracovníků oddělení Ludvík Kundera.

Tvář Františka Halase (1959–1960)
První prezentace autora po delším oficiálním mlčení režimu. Vznikla ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, výtvarníkem brněnské instalace byl Václav Zykmund.

Brno Jiřímu Mahenovi (1957–1958)
Zakladatelský počin: dokumenty získané pro tuto výstavu se staly prvními akvizicemi 
naší podsbírky. Autorský tým tvořily významné osobnosti: skupinu scénáristů vedla Cecilie Hálová, katalog vytvořil Josef Hrabák, instalaci výtvarně navrhl Bohuslav Fuchs, autorem plakátu byl Eduard Milén.

Literární pořady

Sláva azuru (2021)
22. března 2020 uplynulo sto let od narození Ludvíka Kundery. Se zpožděním způsobeným pandemií koronaviru bylo toto výročí připomenuto akcí nazvanou Sláva azuru. Její součástí byla překladatelská soutěž studentů germanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, představení několika Kunderových knih v němčině a přiblížení Ludvíka Kundery jako přednášejícího na Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci. Na Ludvíka Kunderu dále zavzpomínali Miloš Štědroň, Milan Uhde, Eduard Schreiber či Rudolf Šrámek. Připravily Moravské zemské muzeum,  Filozofická fakulta Masarykovy univerzity a Německý kulturní spolek - region Brno.

Literární čtvrtky (2018)
Nečekaná návštěva u Otokara Březiny (foto 1) přinesla zasvěcené rozbory básníkova díla. Literární pêle-mêle (foto 2) prezentovalo fota a písemnosti z našich fondů, doprovázené literárními ukázkami, to vše u příležitosti 100 let od vzniku ČSR a 60. výročí oddělení. Několik valérů temnoty (foto 3) nabídlo fikci a realitu v literatuře neklidného a krutého 20. století – pořad, připravený spolu s oddělením ODKAZ, se mimořádně odehrál v expozici Fauna Moravy.

Sametové čtvrtky (2014)
Čtvrtstoletí od listopadového převratu vybídlo nás k cyklu pořadů – přednášek a následných besed za účasti významných osobností disentu. Vystoupili Barbara Day (foto 1), Milan Uhde (foto 2), Pavel Kohout (foto 3) a Jan Tesař, poslední večer byl věnován představení díla nedávno zesnulého Jiřího Gruši.

Muzejní noci
Z pořadů pravidelných jarních muzejních nocí vybíráme čtení básníka J. H. Krchovského, připravené ve spolupráci s nakladatelstvím Host (2012).

Podvečer s dětmi a básníkem (2009)
Představení knihy Rudolf Těsnohlídek a Vánoční strom republiky v knihkupectví Barvič a Novotný. Vystoupili zástupci vedení obce Bílovice nad Svitavou, tamní  folklorní soubor Bystrouška a děti z brněnského Dětského domova Dagmar.

Podvečer poezie a hudby (2005)
Po delší době navázal na tradici pořadů z 60. let (konaných v kavárně Paláce šlechtičen nebo jako Malé divadlo hudby a poezie spolu s hudebním oddělením). Připomněli jsme výročí narození i úmrtí Oldřicha Mikuláška, recitoval Ladislav Lakomý, hudební složky se ujalo kvarteto pedagogů a studentů JAMU, promluvila též paní Věra Mikulášková.

Co žije z Mahena (1992)
První polistopadový literární pořad se vrátil k Jiřímu Mahenovi a konfrontoval novou společenskou situaci s jeho názory a zásadami. Vystoupili Jiří Hájek, literární historik Štěpán Vlašín, režiséři Alois Hajda a Miloš Hynšt, z Mahenova díla četl Ladislav Lakomý.

Ocenění

Zlatá stuha 2022 v kategorii Teorie a kritika literatury (umění) pro děti a mládež za publikaci „Kulihrášek: Kompletní příhody a příběh jeho tvůrců“, která vznikla v rámci aktivit ODL – www.zlatastuha.cz/zlate-stuhy-2022-predany