Nad výstavou převzali záštitu ministr kultury Mgr. Martin Baxa a hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Jan Grolich.

Napadlo vás někdy, jak se zdobily a co asi nosily venuše podobné té věstonické? Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla se pokouší na tuto otázku odpovědět.

Vystaveny budou originály paleolitických artefaktů především z období gravetienu a magdalénienu, kterými si lidé zdobili své tělo a oděv, byly využívány jako předmět směny, milodary, obětiny, ochranné, léčivé nebo komunikační prostředky. Ukazovaly příslušnost k určitému etniku a společenské postavení.

Přečtěte si článek Nakouknout do světa šamanů? V Moravském zemském muzeu jsme se o to pokusili...

Člověk využíval a dotvářel nasbírané materiály, vedle mamutoviny tzv. bílého zlata prehistorie, to byly kosti, paroží, zvířecí i lidské zuby, drápy, lastury, kameny, fosilie, gagát nebo jantar. Pro některé druhy schránek různých živočichů lidé z Moravy křižovali Evropu a přinášeli je z dálky, shromažďovali je, vyměňovali a opracovávali. Udivující je velké množství forem a typů ozdob od jednoduše perforovaných předmětů přes dokonale opracované perly z různých materiálů, dekorované rondele, přívěsky, náhrdelníky, prsteny, náramky, čelenky, jehlice až po složitá spínadla.

Zdobit si tělo patří mezi univerzální lidská gesta. Z nepřímých dokladů lze usuzovat na to, že tak lidé činili i na holém těle, a to pomocí barev, tetováním nebo jizvením. Příběh nejstarších šperků a ozdob těla se bude odvíjet v interakci s vystavenou rekonstrukcí paleolitického trojhrobu z Dolních Věstonic a antropologickou rekonstrukcí šamana z dílny LAR MZM.

Prostřednictvím nejstarších ozdob z moravských lokalit je tak možné nahlédnout do života lidí, kteří žili na stejném území jako my dnes, jen přibližně o 30. tisíc let dříve a zjistit rozsah jejich technologických dovedností, schopností uměleckých a snad i díl jejich duchovního života.

Součástí výstavy jsou první umělecká díla, na nichž je ztvárněn člověk včetně nejstarší keramické sošky na světě – originálu Věstonické venuše.