V neděli 22. března 2020 jsme si připomněli 100. výročí narození Ludvíka Kundery. Díky příjmení je často spojován se svým bratrancem Milanem. Rovněž Ludvík byl však vrchovatou měrou obdařen uměleckým talentem. A to nejen v literární oblasti, ale i v dalších oborech - překladatelství, divadelní i rozhlasové dramaturgii, výtvarném umění.
 

Dlouhodobá výstava v Domě Jiřího Gruši v Medlánkách se výstižně jmenuje Ludvík Kundera - Hora dění. Společně s Kunderovým životním krédem "Ani den bez jediné řádky, ani den bez jediného verše" se stala ztělesněním jeho bytování na tomto světě. Všechny dny Ludvíka Kundery byly totiž prosyceny neutuchající prací, živelnou horou dění bez jakéhokoliv náznaku prázdnoty. Pan Ludvík, jak byl svými přáteli nazýván, zanechal v české umělecké historii hlubokou stopu. K životu přitom přistupoval s lehkostí, elegancí a vtipem. Svědčí o tom i jeho básnická tvorba. ― Mgr. Petra Pichlová

TŘESKUTÉ SLOVO LABRADOR
namátkou prohozené v telefonickém rozhovoru
Jánušem Kubíčkem
mě pronásledovalo od probuzení
po celý den.
Až jsem je definoval,
ó rado brad, ó brado rad:
LABORATORNÍ ABRAKADABRA.

Jenže se ihned ohlašují jisté potíže:
d’or, Ohr, rád, dar, lab-, bál a naproti tomu
brrr...

Ale hlavně že dosud
laboro.