Devítkový škapulíř

Zpět na seznam témat

Markéta Holubová

Škapulíř představuje specifický druh amuletu. Obvykle se skládal ze dvou malých čtverců či častěji obdélníků látky v příslušné barvě, které byly spojeny dvěma tkanicemi. Tyto škapulíře se nosily pod svrchním oděvem, přičemž jeden obdélník visel na hrudi, většinou měl na sobě vyšitý nebo přilepený obrázek Panny Marie, a druhý na zádech mezi lopatkami. Zcela specifický typ představoval tzv. devítkový škapulíř, který tvořilo textilní pouzdro s čtyřikrát přeloženým aršíkem papíru s devíti drobnými políčky ve třech řadách po třech, přičemž počet motivů vycházel ze symboliky číslice tři. V postranních polích byli vytištěni především světci – pomocníci v nouzi, k jakým patřili zejména sv. František Xaverský, sv. Ignác z Loyoly, sv. Jan Nepomucký, sv. Antonín Paduánský nebo sv. František z Assisi. Centrální pole bývalo vyhrazeno Ježíši Kristu nebo Panně Marii v podobě anagramu nebo repliky některé zázračné sochy či obrazu. Prostřední políčko, které bylo možné odklopit, ukrývalo soubor předmětů amuletového charakteru, např. sušené byliny, kamínky ze Svaté země nebo z evropských poutních míst, svátostky, křížky, dotýkané kousky papíru nebo textilie, polykací obrázky, kousky vosku z posvěcených svíček apod., nalepených na papírové podložce. Devítkový škapulíř zajišťoval ochranu před smrtí, nemocemi, přírodními živly i nadpřirozenými silami.