Přesně dva týdny po svých devadesátých druhých narozeninách zemřel historik a vzácný člověk Jan Tesař.
Jan Tesař se narodil ve Skutči na Chrudimsku, vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a později působil ve Vojenském historickém ústavu. Ve své odborné práci se věnoval zejména dějinám protinacistického odboje, jako jeden z vůbec prvních historiků systematicky pracoval se vzpomínkami a vlastními výpověďmi pamětníků. Po srpnu 1968 se aktivně zapojil do odporu proti nastupujícímu normalizačnímu režimu. Poprvé byl zatčen v roce 1969, po více než roce jej bez soudu propustili. Znovu zatčen byl v roce 1971, odsoudili jej na šest let. Z vězení byl propuštěn na konci roku 1976 s podlomeným zdravím. I přesto podepsal jako jeden z prvních Prohlášení Charty 77. Stál u vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Po dalším zatčení a nátlaku Státní bezpečnosti přijal v roce 1980 nabídku režimu k vystěhování. Odešel nejdříve do Německa, následně do Francie. V Paříži vydával v letech 1983–1987 revue Dialogy, do Československa distribuoval Bulletin EIT/AET (Mezinárodní dohoda pracujících – Europské združenie pracujúcich). Po změně režimu se vrátil do České republiky, respektive na Slovensko. Střídavě žil v Brně a v Brezové pod Bradlom.
Jan Tesař byl ryzí, výjimečný člověk a historik celou svou bytostí. Vždy si pevně a neohroženě stál za svým názorem, často v kontrastu s míněním většiny. Nikdy nevyzdvihoval již ověnčené osobnosti, naopak podával svědectví o odvaze a hrdinství těch, kteří stáli ve skrytu. Ani on sám nikdy nevyhledával pocty a ocenění, ba naopak se jim vyhýbal. Stejně tiše a skromně Jan Tesař z tohoto světa odešel. Jeho odvaha a pevnost nám bude v dnešním neklidném světě moc chybět.
Osobní fond Jana Tesaře je součástí podsbírky Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření (ODKAZ) a zahrnuje rukopisy, knihy, periodika, filmy, negativy audiokazety. Před dvěma lety jsme Janu Tesařovi také věnovali červnové číslo bulletinu Odkaz. Přečíst si jej můžete tady.