Geologicko-paleontologické oddělení

Adresa

Zelný trh 6
659 37 Brno

tel.: +420 533 435 222
e-mail: geologie@mzm.cz

Vedoucí oddělení

RNDr. Růžena Gregorová, Ph.D.
kurátor paleontologické sbírky a sbírky výtvarných děl, populárně vědecká činnost
Vědecké zaměření: studium terciérní rybí fauny Západních Karpat, studium zkamenělin z hlediska jejich historického významu
tel.: +420 533 435 222
e-mail: rgregorova@mzm.cz

Zaměstnanci

  • Mgr. Jakub Březina, Ph.D. - kurátor paleontologické sbírky, spolupráce se školami a veřejností, populárně vědecká činnost
    Vědecké zaměření: vývoj chobotnatců střední Evropy a paleobiodiverzita neogenních obratlovců paratethydní oblasti
    tel.: +420 533 435 219, e-mail: jbrezina@mzm.cz
  • Mgr. Tomáš Turek - edukátor v kultuře, dokumentátor, populárně vědecká činnost, spolupráce se školami a veřejností
    Vědecké zaměření: studium paleoekologie měkkýší fauny terciéru Západních Karpat
    tel.: +420 533 435 221, e-mail: tturek@mzm.cz
  • Olga Zouharová - knihovník-dokumentátor
    tel.: +420 533 435 221, e-mail: ozouharova@mzm.cz
  • Mgr. Petr Hykš, Ph.D. - kurátor druhohorní sbírky, edukátor v kultuře, přednášky a geologické exkurze pro veřejnost
    Vědecké zaměření: paleontologie a stratigrafie moravské platformní jury
    tel.: +420 533 435 219, e-mail: phyks@mzm.cz

Charakteristika oddělení

Činnost oddělení zahrnuje výzkum a dokumentaci moravských paleontologických lokalit a správu rozsáhlých sbírek, které se staly základem vznikajícího Františkova muzea v roce 1817. Mezi těmi, kdo položili základní kameny sbírky, zaujímali přední místo příslušníci moravské aristokracie František Hugo Salm, hrabě Josef Auersperg a hrabě Antonín Bedřich Mitrovský. Za základ paleontologické sbírky Františkova muzea lze však pokládat rozsáhlou kolekci lékaře Ferdinanda Katholitzkého, kterou muzeum koupilo v roce 1889. Bohaté přírůstky úzce souvisely s geologickými a paleontologickými výzkumy konce 19. a počátku 20. století. Tehdy bylo Františkovo muzeum spojeno se jmény Jaroslava Jiljího Jahna, Antona Rzehaka, Alexandra Makowského a Josefa Vladimíra Procházky.

Fond geologicko-paleontologického oddělení dnes obsahuje vzorky z více než 1000 českých a moravských a z více než 850 zahraničních lokalit z oblasti zoopaleontologie, fytopaleontologie, mikropaleontologie. K nejvýznamnějším patří rozsáhlé kolekce prvohorních zkamenělin z Barrandienu, devonské fauny z Čelechovic a Moravského Krasu, karbonské flory Rosicko-oslavanské a Ostravsko-karvinské pánve, kolekce krytolebců a fosilních šlépějí z permu boskovické brázdy, druhohorních zkamenělin z Brna a Štramberku, třetihorních obratlovců i bezobratlých z oblasti Západních Karpat. Jedinečná je kolekce fosilních stop a třetihorních hlubinných ryb z karpatského flyše. Vedle trojrozměrného materiálu oddělení spravuje také významný archiv map a fotografií.

Paleontologické rekonstrukce Zdeňka Buriana. Oddělení spravuje zcela výjimečnou kolekci originálů paleontologických rekonstrukcí Zdeňka Buriana, který patří ke klíčovým světovým osobnostem v oblasti historie paleoartu.

V současné době probíhá intenzivní terénní výzkum v permských uloženinách boskovické brázdy se zaměřením na ichnodiverzitu raných čtvernožců.

Dlouhodobě také probíhají intenzivní výzkumy a dokumentace paleontologických nalezišť s cílem odhalit dosud málo známou biodiverzitu mořských a suchozemských čtvernožců na území Moravy a Čech.

Studium vápenců a zkamenělin z moravských jurských lokalit. Stratigrafie brněnské karbonátové platformy se zaměřením na hranici střední/svrchní jury (callovian/oxford).

Studium třetihorní rybí fauny oblasti Paratethys se zaměřením na moravské lokality. Analýza zástupců čeledí Trichiuridae, Echeneidae, Trachichthyidae, Leiognathidae. Korelace s geneticky příbuznými oblastmi Evropy (Slovensko, Polsko, Rumunsko, Francie, Německo).

Dokumentace fosilních rybích zubů rodu Scheenstia a žraločích zubů na uměleckých artefaktech v evropských sbírkách. Studium fosilních zubů na relikviáři sv. Maura, na cášské koruně Karla Velikého, ve sbírkách kabinetů kuriozit.

2025

Hykš, P., Kumpan, T. 2025. Boreal ammonites from the Brno Carbonate Platform (Czechia): High-resolution biostratigraphy of the Middle–Upper Jurassic boundary. Geobios 92, 25-43. https://doi.org/10.1016/j.geobios.2025.05.006
 

2024

Březina J., Chroust M., Szczygielski T., Hrazdil V. 2024: Miocene crocodylian and marine turtle from Kienberg: First record from the Moravian part of the Vienna Basin, Geologica Carpathica, 75 (5): 329–338. https://doi.org/10.31577/GeolCarp.2024.19

Růžena Gregorová, Dana Stehlíková 2024: The toad stone (Scheenstia tooth) on the reliquary of Saint Maurus at Bečov Castle (Czech Republic) and its signifikance. Revue de PaléobiologieGenève 43 (1): 35-43-

Voigt S., Calábková G., Ploch I., Nosek V., Pawlak W., Raczyński P., Spindler F., Werneburg R. 2024: A diadectid skin impression and its implications for the evolutionary origin of epidermal scales. Biology Letters, 20: 20240041. https://doi.org/10.1098/rsbl.2024.0041
 

2023

Gregorová R. 2023: Isolated fish scales (Teleostei) from the Paleogene and Neogene sediments of the Central Paratethys (Czech Republic, Slovak Republic). Acta Musei Moraviae – Scientiae Geologicae, 108, 2, 283–308 (with Czech summary).

Calábková G., Ekrt B., Voigt S. 2023: Early Permian diadectomorph tetrapod footprints from the Bromacker locality (Thuringia, Germany) in the National Museum Prague. Fossil Imprint, 79(1):1–8 DOI 10.37520/fi.2023.001.

Calábková G., Madzia D., Nosek V., Ivanov M. 2023: Tracking ‘transitional’ diadectomorphs in the earliest Permian of equatorial Pangea. PeerJ 11:e16603 DOI 10.7717/peerj.16603

Calábková, G., Březina, J., Nosek, V., Madzia, D. 2023: Synapsid tracks with skin impressions illuminate the terrestrial tetrapod diversity in the earliest Permian of equatorial Pangea. Scientific Reports, 13, 1130. https://doi.org/10.1038/s41598-023-27939-z

Calábková, G., Chlachula, J., Ivanov, M., Hložková, M., Czerniawska, J., Vašinová-Galiová, M., Prokeš, L., Gadas P. 2023: Microbial degradation of Pleistocene permafrost-sealed fossil mammal remains. Quarternary Research, 1–23. https://doi.org/10.1017/qua.2022.28
 

2022

Gregorová, R., 2022: Toadstones and snake eyes from the Cabinet of Curiosities of the StrahovMonastery in Prague and from the former Imperial Collection in Vienna. Acta Musei Moraviae,Scientiae geologicae, 107 (2), 287–299. http://scigeo.actamm.cz/en/toadstones-and-snake-eyes-from-the-cabinet-of-curiosities-of-the-strahov-monastery-in-prague-and-from-the-former-imperial-collection-in-vienna/

Koenigswald, W., Březina, J., Werneburg, R., Göhlich, U.B. 2022: A partial skeleton of “Mammut” borsoni (Proboscidea, Mammalia) from the Pliocene of Kaltensundheim (Germany). Palaeontologia Electronica, 25 (1):a10. https://doi.org/10.26879/1188

Calábková, G., Březina, J., Madzia, D. 2022: Evidence of large terrestrial seymouriamorphs in the lowermost Permian of the Czech Republic. Papers in Palaeontology, 8 (2), e1428. https://doi.org/10.1002/spp2.1428

Calábková, G., Nosek, V. 2022: Stopy velkého čtvernožce permu boskovické brázdy. Sborník muzea Brněnska. Brno: Muzeum Brněnska, 1, 59–68. ISSN 2570-6349.

Březina, J., 2022: Výjimečný fosilní záznam střednomiocenních savců z lokality Czujanova pískovna (Mikulov, Česká republika). – Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, 107, 2, 255–267 http://scigeo.actamm.cz/en/exceptional-fossil-record-of-the-middle-miocene-mammals-from-the-czujans-sandpit-mikulov-czech-republic/
 

2021

Březina, J., Alba, D.M., Ivanov, M., Hanáček, M., Luján À.H. 2021: A middle Miocene vertebrate assemblage from the Czech part of the Vienna Basin: Implications for the paleoenvironments of the Central Paratethys. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 575, 110473. https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2021.110473
 

2020

Gregorová, R., Bohatý, M., Stehlíková, D., Duffin, Ch. 2020: “Crapaudine” (Scheenstia teeth) – the jewel of Kings. Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, 105 (2), 277–294. http://scigeo.actamm.cz/en/crapaudine-scheenstia-teeth-the-jewel-of-kings/

Gregorová, R. 2020: Faunistické společenstvo kroměřížského souvrství na lokalitě Litenčice (karpatská předhlubeň, střední Morava). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 27 (1-2), 45–53.  https://doi.org/10.5817/GVMS2020-13582

Březina, J., Ivanov, M., Madzia, D. 2020:Structural pattern in the tusks of the Miocene mammutid Zygolophodon turicensis and its utility in the taxonomy of elephantimorph proboscideans. Historical Biology, 33 (12), 3191-3201, https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1853720
 

2019

Březina, J., Luján, À.H., Calábková, G., Ivanov, M. 2019: Revize historického nálezu obří želvy z brněnských písků (střední miocén, spodní baden). Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae, 104 (1), 113–128. http://scigeo.actamm.cz/cs/revize-historickeho-nalezu-obri-zelvy-z-brnenskych-pisku-stredni-miocen-spodni-baden/

Březina, J. 2019: Neogenní savci z okolí Mikulova. – Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae, 104 (2), 217–239. http://scigeo.actamm.cz/cs/neogenni-savci-z-okoli-mikulova/
 

2018

Madzia, D., Březina, J., Calábková G. 2018: Oxfordští pliosauři severní Tethydy v kontextu fylogeneze kladu Thalassophonea. Acta Musei Moraviae, Scientae Geologicae, 103, 87-97. http://scigeo.actamm.cz/cs/oxfordsti-pliosauri-severni-tethydy-v-kontextu-fylogeneze-kladu-thalassophonea/
 

2016

Cappetta, H., Gregorová, R., Adnet, S. 2016: New selachian assemblages from the Oligocene of Moravia (Czech Republic). Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie – Abhandlungen, 280 (3), 259 – 284, https://doi.org/10.1127/njgpa/2016/0579

Micklich, N., Gregorová, R., Bannikov, A.F., Baciu D-R., Grădianu, I., Carnevale, G. 2016: Oligoremora rhenana n. g. n. sp., a new echeneid fish (Percomorpha, Echeneoidei) from the Oligocene of the Grube Unterfeld (“Frauenweiler”) clay pit. PalZ, 90, 561–592. https://doi.org/10.1007/s12542-016-0303-y
 

Populárně naučná literatura

Gregorová, R. 2013: Tajemné moře v Karpatech. Moravské zemské muzeum Brno. 160s. ISBN 978-80-7028-418-6.

Gregorová, R. 2006: Příběh zkamenělin. Moravské zemské muzeum Brno. 125s. ISBN 80-7028-300-9. 

  • Poslední moře na Moravě obývali krokodýli a mořské želvy
    Další paleontologický objev z Moravy, tentokrát z pozdních třetihor. První důkazy o tom, že poslední moře na Moravě obývali krokodýli a mořské želvy, objevili pracovníci Moravského zemského muzea a potvrdili kolegové z Polské akademie věd. Důkazem je krokodýlí zub a stehenní kost želvy, které byly nalezeny na známé paleontologické lokalitě Kienberg u Mikulova. Tyto nálezy jsou na této lokalitě ojedinělé a dokládají bohatou diverzitu mořských ekosystémů na Moravě před 14 miliony let. Nová studie byla publikována v časopise Geologica Carpathica ve spolupráci s kolegy z Polské akademie věd. Více zde.
     
  • Paleontologové z MZM se vydali po stopách prvohorním synapsidů, článek vyšel v časopise Scientific Reports
    Další významný paleontologický objev z Moravy! Tentokrát na stopě našim prvohorním předkům - synapsidům, jež vládli souším boskovické brázdy před 300 miliony lety (spodní perm). Kosterní pozůstatky čistě suchozemských obratlovců jsou z permu ČR extrémně vzácné, a proto nalezené stopy poprvé odhalují existující rozmanitost suchozemských čtvernožců na našem území v pozdních prvohorách. Jedna z popisovaných stop má navíc zachované vzácné otisky kůže. Terénní výzkum také odhalil vrstvu s více než 20 stopami synapsidů, vedle kterých spočívají stopy potenciální kořisti z řad býložravých diadektidů. Právě tento nález inspiroval scénu na rekonstrukci, která vznikla ve spolupráci s paleoilustrátorem Petrem Modlitbou. Více zde.
     
  • 300 milionů let staré otisky šupin
    V roce 2020 našla paleontoložka MZM Gabriela Calábková na mezinárodním terénním výzkumu v Polsku vzácný otisk rohovitých šupin. Tento otisk pochází nejpravděpodobněji ze spodní části ocasu zvířete, které za sebou zanechalo také své šlépěje. Jde o šlépěje prvohorního diadektida. Pokryv těla těchto prvních suchozemských vegetariánů byl donedávna jen předmětem diskuze. Jedná se tak o jeden z dosud nejstarších otisků rohovitých (epidermálních) šupin. Více zde.
KONTAKTE
DIENSTLEISTUNGEN
WISSENSCHAFT UND FORSCHUNG
ÜBER UNS