V sobotu 20. listopadu 2021 jsme se sešli na nádvoří Kounicových kolejí, abychom vzpomněli na oběti nacismu z řad studentstva a vydali se na procházku po brněnských místech spjatých s německou persekucí české akademické obce.

Událostem 17. listopadu 1939, který se stal mezinárodně uznávaným dnem studentstva, předcházely demonstrace k 28. říjnu a pohřeb smrtelně raněného studenta Jana Opletala. Zatímco v Brně se 28. října 1939 nekonaly větší protesty, nacistická likvidace českého vysokého školství 17. listopadu vzbudila odpor, který se přelil do protirežimních demonstrací a potyček s pořádkovými složkami. Vedle pouti na místa, odkud byli nacisty odvlékáni studenti do koncentračních táborů, jsme tak absolvovali i trasu, kterou prošla masivní studentská manifestace právě 17. listopadu 1939. O komentář se na jednotlivých zastávkách postaral Mgr. Lukáš Lexa z Historického oddělení MZM. S organizací procházky pomohla Mgr. Zdeňka Pitrunová z Oddělení komunikace a marketingu MZM.

Po úvodním setkání a zapálení svíček v Kounicových kolejích jsme se krátce přesunuli k někdejšímu Dívčímu domu Kounicových kolejí a následně jsme vystoupali k druhé zásadní zastávce – Sušilovým kolejím. Z obou těchto ubytovacích zařízení byli studenti odvlečení do koncentračního tábora Sachsenhausen. Přes Kraví horu jsme postoupili k dnešní právnické fakultě, kde v době druhé světové války sídlilo nechvalně proslulé gestapo. Krátkou zastávkou v Nerudově ulici jsme připomněli málo známý atentát na druhého nejvýše postaveného nacistu v protektorátu.

Naše další kroky vedly k domu č. 75 na ulici Veveří. Odsud vyfotografoval medik Miloš Kráčmer jediný známý dochovaný snímek ze studentské demonstrace, která vyšla z horního konce ulice Veveří a k níž se postupně přidávali studenti z dalších fakult brněnských českých univerzit. Vydali jsme se po stopách průvodu a předposlední zastávku jsme udělali na filozofické fakultě. Na nároží ulic Grohova a Arna Nováka jsme u nově instalovaných pamětních desek promluvili o obětech nacistické persekuce z řad vysokoškolských pedagogů.

Procházku jsme zakončili na rohu ulic Koliště a Kounicova, kde stával vstup do univerzitní knihovny a kde byla demonstrace českých studentů krvavě potlačena německými pořádkovými jednotkami, kterým asistovali němečtí civilisté z nedalekého Německého domu. Mračná atmosféra onoho listopadového odpoledne dodala výkladu jedné z tragických kapitol našich dějin patřičnou ponurost. Procházky se přesto zúčastnilo na dvacet osob, které se zapojovaly do diskuze a obohacovaly historický výklad o cenné podněty a vlastní informace.