AKTUÁLNĚ
Archeolog Martin Oliva získal významné ocenění za vědeckou práci (17. 11. 2022)
Odborné zaměření
Curriculum vitae
Narozen 23. srpna 1951 v Brně
1975-1980: studium na Filozofické fakultě MU (tehdy UJEP) v Brně, obor archeologie - historie, diplomová práce: "Aurignacien na Moravě "
1994-1998: externí postgraduální studium na FF MU Brno, obor archeologie, disertační práce: "Gravettien na Moravě "
Průběh zaměstnání: 1980-1981 Pravěké oddělení Moravského muzea
1982-1986 Západomoravské muzeum v Třebíči
Od roku 1986 zaměstnán v ústavu Anthropos Moravského zemského muzea, kde byl v letech 1994 až 2019 vedoucím a mezi roky 2007 až 2009 vedoucím sekce věd o životě.
Od roku 1988 dosud přednáší na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (z počátku ještě UJEP) v Brně, od roku 2010 na FF Univerzity Karlovy v Praze a v letech 2003 až 2021 na FF Západočeské univerzity v Plzni.
V letech 2006-2007 přednášel na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě a přibližně v téže době i na Univerzitě Komenského v Bratislavě.
Odborné stáže
Recherche libre, Institut du Quaternaire, Univerzita Bordeaux I, 1981, 6 měsíců.
Université de Liege, Belgie, 1986, 2 měsíce.
Technologie výroby kamenných nástrojů. Archéodrome de Bourgogne, F-21190 Meursault, France; 1991 (2 týdny)
Université Paris I – Panthéon-Sorbonne, hostující profesor, přednášky o paleolitu Československa, 1992, 2 měsíce..
Kvartérní škola: Archeologické a geologické lokality Německa, 2007 (1 týden)
Kvartérní škola: Archeologické a geologické lokality Čech, 2010 (1 týden)
Členství v organizacích, expertních skupinách a poradních sborech
od 1990 člen výboru VII. komise UISPP (mladý paleolit)
od roku 1993 člen redakční rady časopisu Anthropologie
1996-1998: člen Vědecké rady Moravského zemského muzea
1987-1991 člen redakční rady časopisu "Préhistoire Européenne“
od 2003 člen redakční rady časopisu "Archeologické rozhledy " (AR)
2000-2003 člen pracovní skupiny GDR 1945 při IPH v Paříži
2013 člen Národního poradního výboru konference European Ass. of Archaeologists.
Od 90. let člen hlavního výboru (vesměs místopředseda) České archeologické společnosti a Oborové komise archeologů v muzeích a ústavech památkové péče.
Aktuálně člen rad postgraduálního studia archeologie na MU v Brně, ZČU v Plzni (dříve i v Opavě), a studia etnologie na MU v Brně.
Realizované výzkumy
1986-1991: Milovice I (okr. Břeclav)
1992-1994 Vedrovice Ia
1994-2021 Výzkum pravěkého dolování v Krumlovském lese
Výstavní projekty
Z pravěku Třebíčska, Třebíč-zámek, ca 1983
Pravěk Třebíčska, Západomoravské muzeum v Třebíči, stálá expozice od r. 1985.
Stránská skála – svědek nejstaršího osídlení brněnské kotliny. Pavilon Anthropos 1986.
Milovice – sídliště lovců mamutů pod Pálavou. Pavilon Anthropos 1988.
Výpravy za nejstaršími lovci. 40 let vědecké práce doc. Karla Valocha. Pavilon Anthropos 1990.
Záhada pravěké těžby v Krumlovském lese, pavilon Anthropos 2002 a Muzeum Ostrava 2002
Odborný garant výstavy "Homo, homo, ... homo?" ("Missing Links Alive!") zapůjčené od United Exhibition, Kodaň. Moravské zemské muzeum, Dietrichsteinský palác květen - září 1999.
Památník prof. Karla Absolona a výstava o jeho životě a díle, MZM – Ditrichsteinský palác 2001
Reinstalace Památníku prof. Absolona – Ditrichsteinský palác 2012
Nové expozice pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea: Morava lovců a sběračů, Umění starší doby kamenné. Brno 2006.
Bibliografie
(bez recenzí a novinových článků)
1978
1. Nová paleolitická stanice u Divák, okr. Břeclav. PV 1976, 13. 1978
2. Nové paleolitické nálezy z jižní části Moravského krasu. PV 1976, 13 a 1 tab. 1978
1979
3. Die Herkunft des Szeletien im Lichte neuer Funde von Jezeřany. AMM sci. soc. 64, 1979, 45-78.
4. Pěstní klín z Karolína, okr. Kroměříž. Archeologické rozhledy 31, 1979, 571-572 a 2 tab.
5. Nové paleolitické lokality Milovice a Lhotka, okr. Kroměříž. Studie muzea v Kroměříži ‘79, 36-42.
1980
6. Význam moravských lokalit pro koncepci aurignacienu. Archeologické rozhledy 32, 1980, 48-71.
7. L’Aurignacien en Moravie et sa structure statistique. In: Colloque international L‘Aurignacien et le Gravettien dans leur cadre écologique, 163-172. Nitra 1980.
8. PHDr. Karel Valoch šedesátníkem. Slovácko 22, 1980, 119-120.
1981
9. Dvě drobné lokality aurignacienu u Vedrovic, okr. Znojmo. SPFFBU E 25, 1981, 276-281.
10. The Acheulian Finds from Karolín (Moravia). Anthropologie 19, 1981, 27-32.
11. Die Bohunicien-Station bei Podolí (Bez.: Brno - Land) und ihre Stellung im beginnenden Jungpaläolithikum. AMM sci. soc. 66, 1981, 7-45.
12. Paleolitické malby v Mladečských jeskyních? Lidé a země 31, 1981, 137-138.
1982
13. Variabilita paleolitických industrií a lidské chování. Archeologické rozhledy 34, 1982, 622-647.
14. Estetické projevy a typologické zvláštnosti kamenné industrie moravského aurignacienu. AMM sci. soc. 67, 1982, 17-30.
15. L‘Aurignacien en Moravie. In: Aurignacien - Périgordien - Gravettien. Réunion de Cracovie - Nitra 1980, 229-240. ERAUL 13/2, Liège 1982.
1983
16. Kulturtraditionen. Besiedlungsstabilität und Umwelteinfluss im Alt- und Mittelpaläolithikum. EAZ 24, 1983, 551-557. Berlin.
17. Paleolitická stanice u Bělova (okr. Kroměříž). Příspěvek k otázce homogenity celků moravského aurignacienu. AMM sci. soc. 68, 1983, 21-41.
1984
18. Aurignacká stanice u Divák (okr. Břeclav). Příspěvek
k problematice stability osídlení v paleolitu. SPFFBU E 29, 1984, 7-26.
19. Typologické, chronologické, a sociální aspekty štípané industrie. In: E. Kazdová et al.: Těšetice-Kyjovice I, 212-231. FF UJEP Brno 1984..
20. Le Bohunicien, un nouveau groupe culturel en Moravie. Quelques aspects psycho-technologiques du développement des industries paléolithiques. L‘Anthropologie 88, 1984, 209-220. Paris.
21. Technologie a použité suroviny štípané industrie moravského aurignacienu. Archeologické rozhledy 36, 1984, 601-628.
1985
22. Valoch, K. – Oliva, M.. - Havlíček, P. - Karásek, J. – Pelíšek, J. – Smolíková, L.: Das Frühaurignacien von Vedrovice II und Kupařovice I in Südmähren. Anthropozoikum 16, 1985, 107-203 (vlastní část M.O.110-163).
23. La signification culturelle des industries paléolithiques: l‘approche psychosociale. In: M. Otte ed.: La signification culturelle des industries paléolithiques, 92-114. BAR international series 239, 92-114. Oxford 1985.
24. Úvahy o pracovních a sociálních aspektech pravěké broušené industrie. AMM sci. soc. 70; 1985, 17-36.
25. Oliva, M. – Štrof. A.: Přehled paleolitického osídlení Lysické sníženiny a blízkého okolí. PV 1983 (1985), 10-17 a 10 tab.
26. Oliva, M. - Doležel, J.: Nové paleolitické nálezy z Tišnovska. PV 1983 (1985), 17-19 a 1 tab.
27. Příspěvek k lokalizaci paleolitických nálezů z okolí Brna - Líšně. PV 1983 1985), 19-21 a 2 tab.
1986
28. From the Middle to the Upper Palaeolithic- A Moravian Perspective. Sep. 1-17 in: The World Archaeological Congress, The Pleistocene Perspective, Vol. I. Southampton 1986.
29. Finds from the Pleniglacial B from the territory of Czechoslovakia and the question of the Epiaurignacian Settlement. Sep. 1-14 in: The World Archaeological Congress, The Pleistocene Perspective, Vol. II. Southampton 1986.
30. Oliva, M - Souchopová, V.: Hlavní směry archeologických výzkumů v Moravském krasu. In: Chráněná krajinná oblast Moravský kras. Sborník příspěvků k 30. výročí vyhlášení CHKO, 47-56. Blansko 1986.
31. Kapitoly "Přírodní prostředí a člověk" a Starší doba kamenná (Paleolit)" , in P. Koštuřík ed. Pravěk Třebíčska, str. 13-18, 31-56. Brno – Třebíč 1986.
32. Pointes foliacées et la technique Levallois dans le passage Paléolithique moyen/ Paléolithique supérieur en Europe centrale. In: Colloque international L‘Homme de Néandertal, édition anticipée, 257-270. Liège 1986.
1987
33. Vyvinutý micoquien z návrší Horky u Bořitova - první výsledky. AMM sci. soc. 72, 1987, 21-44.
34. Revize paleolitických lokalit z východního okolí Brna. PV 1984 (1987), 14-18 a 2 tab.
35. Další doklad přítomnosti paleolitického člověka na Hradisku u Obřan. PV 1984 (1987), 19.
36. Dvě drobné paleolitické lokality na Kyjovsku. PV 1984 (1987), 18-19.
37. Stopa aurignacienu u Kadova. PV 1984 (1987), 19.
38. Historický přehled (prehistorie). In: E. Nováčková ed.: Okres Třebíč, 31-32. (1987).
39. Drobné lokality micoquienu v okolí Brna. SPFFBU E 32, 1987), 7-18.
40. Oliva, M. – Seitl, L.: Pravěk Stránské skály. Věda a život 32, 1987, 629-631.
41. Aurignacien na Moravě – L‘Aurignacien en Moravie. Studie Muzea Kroměřížska 87, monografie 128 str., 50 tab. Kroměříž 1987.
1988
42. Za nejstaršími obyvateli Kounicka. Kounický zpravodaj, únor 1988, 7-8.
43. Pointes foliacées et la technique Levallois dans le passage Paléolithique moyen/ Paléolithique supérieur en Europe centrale. In: Colloque international L‘Homme de Néandertal, vol. 8 - La Mutation, 125-131. ERAUL 35, Liège1988.
44. Dictionnaire de la préhistoire A. Leroi-Gourhan. Hesla Bečov, Bohémiem, Bojnice, Bořitov, Gánovce, Krumlovien, Kůlna, Přezletice, Šipka, Stránská skála, Švédův stůl, Taubachien. PUF Paris 1988.
45. A Gravettian Site with Mammoth-bone dwelling in Milovice (South Moravia). Anthropologie 26, 1988, 105-112.
46. Role levalloiské techniky a listovitých hrotů ve starší fázi mladého paleolitu na Moravě. AMM sci. soc. 73, 1988, 3-13.
47. Discovery of a Gravettian Mammoth bone Hut at Milovice (Moravia, Czechoslovakia). Journal of Human Evolution 17, 1988, 787-790. Academic Press, Orlando etc.
48. Život paleolitických lovců. Věda a život 23, 1988, 671-674.
49. Objev příbytku lovců mamutů. Věda a život 23, 1988, 21-23.
50. Byli naši předkové dlouhorukými trpaslíky? Věda a život 23, 1988, 520-521.
50a. Oliva, M. – Seitl, L.: Pravěk Stránské skály. Nové nálezy, objevy a sbírky Ústavu Anthropos Moravského muzea, 2. výstavka.
50b. Milovice. Sídliště lovců mamutů pod Pálavou. Nové nálezy, objevy a sbírky Ústavu Anthropos Moravského muzea, 5. výstavka.
1989
51. The Early Aurignacian Industry from Vedrovice II (Southern Moravia) and the Question of the Aurignacian Origins. Anthropologie 27, 1989, 251-264.
52. Excavations of the Paleolithic Site of Milovice I (Southern Moravia) in the year 1988. Anthropologie 27, 1989, 265-271.
53. Mladopaleolitické nálezy z Mladečských jeskyň - The Upper Paleolithic Finds from the Mladeč Cave. AMM sci. soc. 74, 1989, 35-54.
54. La cabane des chasseurs de mammouth de Milovice (Moravie du Sud). L‘Anthropologie 93, 1989, 887-892. Paris.
55. Výzkum mladopaleolitické stanice u Milovic - výsledky tří uplynulých sezón. In: Současný stav a perspektivy výzkumu kvartéru, 102-114. MM, Brno 1989.
56. Paleolit. In: L. Belcredi ed: Archeologické lokality a nálezy okresu Brno - venkov, 8-32. Brno 1989.
1990
57. Dva nástroje staropaleolitického typu ze západní Moravy. Archeologické rozhledy 42, 1990, 206-207.
58. Sekáč staropaleolitického typu z Milovic. Archaeologia Juvenis I, 1990, 12-13.
59. Výzkum tábořiště lovců mamutů u Milovic (okr. Břeclav) v letech 1986-1987. PV 1987 (1990), 18-19 a 2 tab.
60. Štípaná industrie kultury s moravskou malovanou keramikou v jihozápadní části Moravy. AMM sci. soc. 75, 1990, 17-37.
61. Zdeněk Burian, peintre d‘un monde disparu. In: Peintres d‘un monde disparu, 57-60. Solutré 1990.
62. La signification des pointes foliacées dans l‘Aurignacien et dans le Type de Míškovice. In: J.K. Kozlowski ed: Les indutries à pointes foliacées du Paléolithique supérieur Européen, 224-232. ERAUL 42, Liège 1990.
63. A settlement od Mammoth Hunters near Milovice. Excursion guide ENVIEGO 1990, 1-2. Brno1990.
64. Sillimanitová sekerka z Výčap (okr. Třebíč). Archeologické rozhledy 42, 1990, 94-96 (s S. Houzarem).
65. La chasse au mammouth dans le site de Milovice et dans le Pavlovien sous ses aspects sociaux. In: Colloque international La chasse dans la préhistoire, pré-actes, 28. CEDARC, Treignes 1990.
28a. Výpravy za nejstaršími lovci. Nové nálezy, objevy a sbírky Ústavu Anthropos Moravského muzea, 8. výstavka.
1991
66. Ochota na mamontov v gravetskoj stojanke "Milovice" v južnoj Moravii. In: VI. koordinacionnoje sověščenije po izučeniju mamontov i mamontovoj fauny, 40-41. AN SSSR, Leningrad 1991.
67. Mladopaleolitická stanice s radiolaritovou industrií v Brně - Jundrově. AMM sc.soc. 76, 1991, 19-29.
68. The Micoquian Open-air site of Ráječko I (distr. of Blansko). The Land-use in the Moravian Middle Paleolithic. Anthropologie 29, 1991, 29-38.
69. Ojedinělý typ paleolitické harpuny z Dolních Kounic. Archeologické rozhledy 43, 1991, 145-146.
70. Štípaná industrie KZP z pohřebiště v Brně - Holáskách. AMM sc. soc. 76, 1991, 57-58.
71. část prehistorie, in: Okolí Brna, Moravský kras, 27-29, 166-332 passim. Olympia, Praha 1991.
72. L‘Aurignacien morave dans son contexte géographique et culturel. In: V.Chirica ed. Le Paléolithique et le Néolithique de la Roumanie en contexte européen, 105-162. Iasi 1991.
73. The Szeletian in Czechoslovakia. Antiquity 65, 1991, 318-325.
74. Le Paléolithique supérieur en pays Tchèques: bilan quinquénnal 1986 - 1990. In: Le Paléolithique supérieur européen. Bilan quinquénnal. 67-78. ERAUL 52, Liège 1991.
75. The Szeletian in Czechoslovakia: land use, raw materials, types of sites. Les Premières trouvailles autentiques de Paléolithique à Miskolc et les questions actuelles des ind. à pièces foliacées de l‘Europe centrale. Résumés, 1p. Miskolc 1991.
1992
76. L‘usage de l‘ivoire au Paléolithique supérieur de la Moravie.
In: Le travail et l‘usage de l‘ivoire au Paléolithique supérieur. Résumés, 1p. Ravello 1992.
77. The Szeletian occupation of Moravia, Bohemia and Slovakia. AMM sc.soc. 77, 1992, 35-58.
1993
78. The Aurignacian in Moravia. In: H. Knecht, A.Pike-Tay, R.White eds.: Before Lascaux. The complex record of the Early Upper Paleolithic, 37-56. CRC Press, Boca Raton etc. 1993.
79. L‘utilisation des ossements et de l‘ivoire du mammouth dans la construction des habitations gravettiennes et dans les rites funéraires. In: Colloque int. Industries sur matières dures animales, pré-actes p.40, Treignes 1993.
80. L‘Europe Centre-Orientale, in: J.-P. Rigaud - J. M. Geneste edd.: Les hauts lieux de la Préhistoire en Europe, 149-163. Bordaz, Paris 1993.
81. Zahájení výzkumu paleolitické stanice Vedrovice Ia. AMM sc.soc.77, 1993, 11-22.
82. Levallois-Kernstein aus Brno - Obřany (Bez. Brno-Land). PV 1989, 13. Brno 1993.
83. Le contexte archéologique des restes humaines dans la grotte de Mladeč. Actes du XIIe Congrès Int. des Sciences Pré- et Protohistoriques , vol. 2, 207-216. Bratislava 1993.
84. Fund eines Jungburgwallzeitlichen Schläfenringes in der Höhle Pekárna. PV 1989, 80. Brno 1993.
85. Soffer, O. – Vandiver, P. – Seitl, L. – Oliva, M.: Case of the exploding figurines. Archaeology 46/1, 1993, 36-39.
1994
86. La Géographie de l‘occupation paléolithique en pays Tchèques et le problème de l‘adaptation aux régions montagneuses. Preistoria Alpina 28, 1992, 165-176. Trento 1994.
87. Dictionnaire de la Préhistoire, II. édition, (nové heslo Milovice). PUF Paris 1994.
88. Charakteristik der Spaltindustrie. In: A.Medunová, P.Vitula: Siedlung der Jevišovice-Kultur in Brno-Starý Lískovec, 75-76. FAM 22, Brno 1994.
1995
89. Le Szélétien de Tchécoslovaquie: industrie lithique et répartition géographique. In: Les industries à pointes foliacées d‘Europe Centrale, 83-90 (Suppl.1 PALEO 1995).
90. Starší doba kamenná (paleolit) na Moravě In: Sborník příspěvků proslovených na I. obnoveném sjezdu Moravskoslezského archeologického klubu v Moravských Budějovicích, 33-42. Brno 1995.
91. Pravěké osídlení jeskyň Moravského krasu. In: Moravský kras. Příloha čas. Veronica pro správu CHKO Moravský kras, 17-19. Brno 1995.
92. L‘usage de ľivoire au Paléolithique en Tchécoslovaquie. In: Le travail et ľusage de ľivoire au Paléolithique supérieur, 189-198. Ravello 1995.
93. Pětasedmdesátiny doc. Karla Valocha. AMM sci. soc. 80, 1995, 278-279.
94. Malíř zmizelého světa. AMM sci.soc. 80, 1995, 280-281.
95. Das Paläolithikum aus der Býčí skála - Höhle. Pravěk NŘ 5, 1995, 25-38.
96. Some thoughts on the Pavlovian adaptations and their alternatives
European Science Foundation workshop, Dolní Věstonice 1995, precirculated paper, 22 str.
1996
97. Mladopaleolitický hrob Brno II jako příspěvek k počátkům šamanismu. Archeologické rozhledy 48, 1996, 353-383, 537-542.
98. Spodní paleolitická vrstva z Býčí skály. K poznání mýtotvorných procesů v naší speleoarcheologii. AMM sc.soc. 81, 1996, 37-59.
99. Štípaná industrie kultury s vypíchanou keramikou v Těšeticích-Kyjovicích. K otázce výběru surovin v neolitu jižní Moravy. AMM sc. soc. 81, 1996, 101-109.
100. Vltavínové artefakty z Mohelna. Arch. rozhledy 48, 1996, 511-513.
101. Le Paléolithique supérieur da la République Tchèque (1991-1995). UISPP, Congrès de Forli 1996, Commission Pal. sup., Bilan 1991 - 1996, ERAUL 76, 115-129. Liège 1996.
102. Prehistoric exploitation and utilisation of the Krumlovský les hornstone. In: J. Svoboda ed.: Paleolithic in the Middle Danube region, 49-66. Brno 1996.
103. Štípaná industrie z pohřebiště u Moravské Nové Vsi - Hrušek. In: S.Stuchlík - J.Stuchlíková: Pravěká pohřebiště v Moravské Nové Vsi - Hruškách, 186-189. Studie Archeol. ústavu v Brně, XVI/1, Brno 1996.
104. Epiaurignacien en Moravie: le changement économique pendant le deuxième interpleniglaciaire wurmien. In: XIII Int. Congress of prehist. and protohist. sciences, Colloquia, 6 - the Upper Palaeolithic, 69-81. Forli 1996.
105. 60 let od úmrtí Jana Kniese. AMM sci.soc. 81, 1996, 205.
106. Středomoravská skupina gravettienu: periodizace versus regionalita. Pravěk NŘ 6, 1996, 7-50.
1997
107. O lidech a mamutech. K paletnologii moravského gravettienu. Archeologické rozhledy 49, 1997, 407-438.
108. Pavlovienská sídliště u Předmostí. K otázce lovu mamutů v mladém paleolitu. AMM sci. soc. 82, 1997, 3-64.
109. Prehistoric Chert Extraction and Distribution in the Krumlovský les Area (Southern Moravia). I : R.Schild, Z. Sulgostowska eds., Man and Flint, 109-115. Warszawa 1997.
110. Mammutjaegere i Mähren. In: Missing links alive, 82-85. Copenhagen 1997.
111. Havlíček, P. - Neruda, P. - Oliva, M. - Smolíková, L.: Geologický a paleopedologický výzkum na archeologické lokalitě Vedrovice Ia. Zprávy o geologických výzkumech v r. 1996, 109-111. Praha 1997.
112. Havlíček, P. - Neruda, P. - Oliva, M. - Smolíková, L.: Neogenní sedimenty a holocenní půdy u Jezeřan - Maršovic. Zprávy o geologických výzkumech v r. 1996, 111-112. Praha 1997.
113. Estetické projevy moravského gravettienu. Pravěk NŘ 7, 1997, 17-37.
114. Za prof. Karlem Absolonem. Pravěk NŘ 7, 1997, 463-468.
115. Économie de matière première dans le Gravettien morave. In: Aspects biologiques et culturels des changements en Europe de la fin du Paléolithique moyen au Néolithique. Pré-actes 14, Bordeaux 1997.
1998
116. Geografie moravského gravettienu. Památky archeologické 89, 1998, 39-63.
117. K ekonomii surovin štípané industrie moravského gravettienu. SPFFBU M3, 1998, 9-33.
118. Pravěká těžba silicitů ve střední Evropě. Pravěk NŘ 8, 1998, 3-84.
119. Gravettien východní Moravy. AMM sci. soc. 83, 1998, 3-65.
120. Výstava k jubileu prof. Karla Absolona. AMM sci. soc. 83, 1998, 181.
121. K výstavě Bohové a lidé. AMM sci. soc. 83, 1998, 182.
122. Enzyklopädisches Handbuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas, Band III - Addenda, hesla Bořitov, Brno - MZM, Epiaurignacien, Jezeřany, Krumlovský les, Milovice, Míškovický typ, Tvarožná. Academia, Praha 1998.
1999
123. Kdo byli lovci mamutů? In: M. Oliva ed.: Homo Homo Homo. Katalog k výstavě o vývoji člověka, 27-29. MZM Brno 1999.
124. The Krumlov Forest Exploitation Area: mining techniques, chronology, symbolic meanings. In: VIII International Flint Symposium, Abstracts, 57-58. Bochum 1999.
125. Cesta do pravěku Krumlovského lesa I - jak to začalo. Vedrovický zpravodaj, srpen 1999, 6-7.
126. Oliva, M., Neruda, P.: Gravettien severní Moravy a českého Slezska. K otázce horizontu s vrubovými hroty. AMM sci. soc. 84, 1999, 43-115.
127. Hledání domova - Rodas amaro than. AMM sci. soc. 84, 1999, 203-204.
128. Ľindustrie lithique du secteur G Milovice (Moravie du sud) et le faciès "méridional" du Gravettien morave. In: D. Sacchi ed.: Les facies leptolithiques du Nord-Ouest Méditerranéen: Milieux naturels et culturels. XXIVè Congrès Préhist. de France, Carcassonne 1994, 139-150. SPF Paris 1999.
129. Stručné gravettské odpovědi. Pravěk NŘ 9, 1999, 95-99.
130. Oliva, M, Neruda, P., Přichystal, A.: Paradoxy těžby a distribuce rohovce od Krumlovského lesa. Památky archeologické 90, 1999, 229-318.
2000
131. Le Paléolithique moyen en Moravie: les industries lithiques et leurs matières premières. In: A. Ronen and M. Weinstein-Evron (eds.): Toward Modern Humans, Yabrudian and Micoquian, 61-76 . BAR int. ser. 850, Oxford 2000.
132. Le piû antiche terrecotte dell Umanitá . In: V. Kruta et M. Lička edd.: Prime terrecotte dal cuore dell Europa, 19-21. Kronos BY editions, Castello di Spezzano 2000.
133. Cesta do pravěku Krumlovského lesa 2. Vedrovický zpravodaj, léto 2000, 14.
134. Záhada pravěké těžby v Krumlovském lese. Skládanka k výstavě, 6 str. MZM - Anthropos, Brno 2000.
135. Brno II Upper Paleolithic Grave. In: W. Roebroeks et al. (eds.): Hunters of the Golden Age, 143-159. Leiden 2000 (též v Analecta praehistorica leidensia 31, 1999, 143-159).
136. Some thoughts on the Pavlovian adaptations and their alternatives. In: W. Roebroeks et al. (eds.): Hunters of the Golden Age, 219-229. Leiden 2000 (též v Analecta praehistorica leidensia 31, 1999, 219-229):
137. Gravettienská sídliště u Dolních Věstonic. AMM sc.soc. 85, 2000, 29-108.
138. K výstavě "Neznámé umění - skalní malby a rytiny mezi Černým mořem a Beringovou úžinou". AMM sc.soc. 85, 2000, 223.
139. PhDr. Vladimír Ondruš 1932-1999. AMM sc.soc. 85, 2000, 224.
140. K osmdesátinám nestora moravské archeologie. AMM sc.soc. 85, 2000, 226-228.
141. Dolní Věstonice – une révision de la stratigraphie culturelle. Anthropologie 38, 2000, 283-290.
142. Les aspects sociaux de la chasse au mammouth dans la station gravettienne à Milovice (Moravie du Sud) et dans le Pavlovien. In: C. Bellier – P. Catelain – M. Otte (edd.): La chasse dans la Préhistoire, Actes du colloque int. Treignes 1990, 209-215. Anthropologie et préhistoire 111, Artefacts 8, ERAUL 51, Liège – Bruxelles - Treignes 2000.
143. Exploatační oblast rohovce v Krumlovském lese v době popelnicových polí a význam pozdních štípaných industrií. Pravěk NŘ 10, 2000, 335-364.
144. L‘ Europe aurignacienne. In: Actes du 125e congr. national des sociétés historiques et scientifiques, L Europe, Résumés, 210. Lille 2000.
145. Projekt výzkumu a dokumentace pravěké těžní krajiny v Krumlovském lese. P. Dobeš a M. Čech (edd.): Sborník Miroslavu Buchvaldkovi, 187-192. Most 2000.
145a. Wolpoff, M.H. – Frayer, D.W. – Jelínek, J . - Oliva, M..: The Mladeč Males: Aurignacian crania from Moravia. Journal of Human Evolution 38/3, 2000, A35.
145b. Wolpoff, M.H. – Frayer, D.W. – Oliva, M. – Jelínek, J.: The male Aurignacian crania from the Mladeč Caves, Moravia. American Journal of Physical Anthropology, Suppl. 30, 2000, 325-326.
2001
146. Mýtus masového hrobu z Předmostí u Přerova. K pohřebním zvyklostem moravského gravettienu. Archeologické rozhledy 53, 2001, 2001, 3-29. (The myth of the „mass grave“ at Předmostí u Přerova. On the burial customs of the moravian Gravettian). Archeologické rozhledy 53/2001, 3-29. Rés. en francais.
A detailed revision revealed that at Předmostí it was not a mass grave with complete skeletons, but probably a secondary deposit of the most representative and most coherent body parts. The original burials on or above the ground surface seems in the Upper Paleolithic to be dominant. Hitherto, in accordance with European cultural traditions, a burial has generally only been regarded as the inhumation of the whole human body. Finds of individual bones have been interpreted as the result of „non-ritual“ ill treatment of remains, or alternatively as the remains of disturbed grave pits.
Detailní revize ukázala, že masový hrob celých lidských těl v Předmostí je s největší pravděpodobností mýtem,vyvěrajícím ze snahy přiblížit pohřební zvyklosti paleolitického člověka lidem 19. století. Pro mladý paleolit bylo asi naopak typické ukládání zesnulých na zem či nad zem, a pouze jejich nejreprezentativnější či nejkoherentnější zbytky se někdy uložily pod zem (jako právě na Předmosteckém sídlišti). V duchu evropské kulturní tradice se nálezy jednotlivých kostí ovšem mylně interpretují jako důsledek „nerituálního zacházení“, příp. jako porušené inhumace celých těl.
Key words: Gravettian, Pavlovian, Předmostí, burials
147. K diskusi o nálezu lidských pozůstatků v Předmostí. Archeologické rozhledy 53, 2001, 2001, 799-801.
148. Karel Absolon. Osobnosti vědy a umění na Moravě (skládanka k výstavě, 6 str.). MZM Brno 2001.
149. Acta Musei Moraviae. Časopis Moravského muzea. Bibliografický rejstřík archeologie. Zprávy České archeologické společnosti, suppl. 44, 2001, 24 str.
150. Paléolithique supérieur dans les pays Tchèques: bilan des travaux 1995-2000. In: P. Noiret (ed.): Le Paléolithique supérieur européen, bilan quinquennal 1996-2001, 59-72. ERAUL 97, Liège 2001.
151. Králík, M.- Novotný, V.- Oliva, M.: Otisky prstů na Věstonické venuši. Univerzitní noviny 8, 2001, č. 3, 1-6.
152. Sídliště lidu s moravskou malovanou keramikou v okolí Krumlovského lesa a jejich štípané industrie. In: Konf. o otázkách neolitu a eneolitu našich zemí, Mostkovice 1999. Pravěk Suppl. 8, 2001, 197-231.
153. Čižmář, Z., Oliva, M.: K ekonomii surovin štípané industrie lidu s vypíchanou keramikou. In: Konf. o otázkách neolitu a eneolitu našich zemí, Mostkovice 1999. Pravěk Suppl. 8, 2001, 97-130.
154. Gravettienská sídliště u Pavlova. K otázce využívání silicitů krakovské jury. AMM sc. soc. 86, 2001, 45-99. (The gravettian settlement near Pavlov. Utilisation of the cracovian jurassic flints). AMM, sci. soc., 86/2001. S. 45-99. Rés. en francais. If the agglomeration Pavlov I is formed by several camps, they all belonged to one specific tradition different from that of Dolní Věstonice I site. The jurassic flint from distant outcrops at the site Pavlov II was not utilised in a economical way which testifies of social bounds to the North. Key words: Pavlov, Gravettian, Pavlovian, raw material economy, jurassic flint
155. Sto let Časopisu Moravského muzea. AMM sc. soc. 86, 2001,191-206.
156. Anotace doktorských prací. PhDr. Martin Oliva, Gravettien na Moravě (Brno 1999). SPFFBU M6, 2001, 202-205.
157. Géographie du Paléolithique supérieur en Moravie et dans les pays voisins. In: XIVe Congrès de l‘UISPP, Pré-actes, 151-152. Université de Liège 2001.
2002
158. Les pratiques funéraires dans le Pavlovien morave: révision critique. Préhistoire européenne, 16-17, 2000-2001, 191-214. Liège 2002.
Peu de segments de la culture du Paléolithique Supérieur sont tant dénaturés par la perspective eurocentrique de l’époque comme les rites de la mort. Pour pouvoir présenter l’homme paléolithique comme un être culturel, il fallait prouver l’existence des sépultures rituelles. A savoir, la piété vis-à-vis des morts est, dans chaque société, une preuve des fondements du comportement culturel. En même temps, chaque communauté exige l’observation du rite funéraire d’un certain genre. Les racines profondes de cette attitude rigoureuse apparaissent même au niveau de la langue – le mot «enterrement» en est l’exemple classique et aussi l’expression anglaise « burial » prend sa racine dans le verbe « to bury » = enfouir, enterrer. Les ethnologues désignent cependant par cette expression même les dépositions au-dessus du sol, c’est-à-dire non enfouies des dépouilles mortelles (p.ex. Handbook of American Indians north of Mexico, Washington 1907, 945-947). Dans le milieu de la civilisation chrétienne qui a fait naître, au 19e siècle, la préhistoire comme science, il ne suffisait pas de prouver un traitement quelconque des morts mais un traitement courrant et le seul admissible au sein de cette civilisation, c-est-à-dire l’inhumation des corps entiers. Tout autre comportement aurait été considéré comme barbare et donc non culturel, parfois même « non rituel ». La preuve de l’existence des enterrements « culturels » servait le même but comme le soulignement des qualités artistiques de l‘art pariétal et mobilier. A une époque où l’homme préhistorique était considéré comme sauvage, les deux se faisaient valoir difficilement
159. Těžní jámy, rondely, hradiska... jak se to rýmuje? In: Archeologie nenalézaného, 153-186, Praha – Plzeň 2002. (Mining pits, rondels and hillforts – how does it rhyme). Zusammenfassung in Deutsch.
The common character af above-mentioned features is a great amount of collective work with a pronounced symbolic character and with a rather weak practical significance
Společným rysem nadepsaných jevů je velké množství odvedené společné práce, výrazně symbolického charakteru, s malým praktickým dopadem
Key words: Mining pits, rondels, hillforts, symbolic work, rituals, Neolithic, Bronze age
160. Využívání krajiny a zdrojů kamenných surovin v mladém paleolitu českých zemí, Archeologické rozhledy 54, 2002, 555-581. (Landscape use and stone material sources in the Upper Palaeolithic in the Czech Lands). English summary.
In the EUP all 3 parallel cultures occupied the landscape between hillsides and lowland, while the gravettian settlement concentrated in river valleys and Magdalenian in caves of the Moravian karst. The connection between the land-use and raw material economy is examinated.V časné fázi mladého paleolitu využívají všechny 3 paralelní kultury krajinu stejného typu na rozhraní nížin a výšin, zatímco gravettienští lovci sídlili u řek a magdalénští v jeskyních Moravského krasu. Je hledána souvislost mezi využíváním krajiny a zdrojů kam. surovin.
Key words: Upper Palaeolithic, raw material sources, exotics, interregional contacts, landscape
161. Mladý paleolit českých zemí: přehled výzkumů a publikací z let 1995-2001. SPFFBU M 7, 2002, 5-21.
162. Chert extraction areas in the Krumlov Forest, Southern Moravia. In: Table ronde d‘Aurillac Les matières premières lithiques en préhistoire, pré-actes, 56. 2002.
163. Tajuplné rituály v Krumlovském lese. Vedrovický zpravodaj, prosinec 2002, 15-16.
164. Dvojité jubileum Karla Jaroslava Mašky (1851-1916) trochu aktuálněji, Pravěk 11, 2001, 401-421. Brno 2002.
165. Gravettien Moravského krasu. AMM sci. soc. 87, 2002, 81-104. Rés. en francais.
The tools from the Kůlna cave are made- as the only collection in our Gravettian – mainly from the local cherts. In the late Gravettian the need of widespread social networks was over and this fact explains the existence of several sites in the remote region of the Moravian Karst.
Nástroje z jeskyně Kůlny jsou – jako jediné v našem gravettienu- vyrobeny většinou z lokálního rohovce. V mladém gravettienu se již vytratila potřeba široké sociální sítě, založené na vzdálených kontaktech, což vysvětluje existenci několika stanic v odlehlé oblasti Moravského krasu.
Key words: late Gravettian, raw material economy, spongolite, Moravian Karst, caves
166. Slavnostní otevření památníku prof. Karla Absolona., AMM sci. soc. 87, 2002, 219-220
167. Výstava Čína – zeme tří učení , AMM sci. soc. 87, 2002, 220-221
168. Vilém Gebauer (24.4. 1920-5.8.2001) – soukromá vzpomínka , AMM sci. soc. 87, 2002, 228-229.
169. Králík, M.- Novotný, V.- Oliva, M.: Fingerprint on the Venus of Dolní Věstonice. Anthropologie XL/2, 2002, 107-113.
2003
170. O nezanedbatelnosti neočekávatelného: štípané industrie starší doby bronzové na Moravě. Archeologické rozhledy 55, 2003, 10-46. (On the significance of unanticipatable: chipped industries of the Early Bronze Age in Moravia). English summary.
The chipped industry appear rarely in the settlements and cemeteries of the Early Bronze age. On the other hand, in the Krumlovský les (Krumlov Forest) an area of several dozen hectares by chert workshops and mining shafts till 8 m deep was discovered. The unanticipated nature of this phenomenon leads to a sceptical view of the chances for the archeological identification of even mass activities of transcendental significance, particularly where such leave no large quantities of durable raw material behind.
Na sídlištích a pohřebištích starší doby bronzové se štípaná industrie objevuje jen ojediněle. Naproti tomu v Krumlovském lese se v této době těžil a zpracovával jurský rohovec z až 8 km hlubokých šachet na ploše několika desítek ha. Neočekávanost tohoto jevu vede ke skepsi stran možnosti archeol. identifikace byť i masových akcí transcendentálního charakteru, zejména pokud nezanechaly dostatečné množství stop z nepomíjivého materiálu.
171. L‘approvisionnement en matière première dans le Gravettien morave dans son contexte économique et social. In: J. Brůžek, B. Vandermeersch et M.D. Garralda edd. Changements biologiques et culturels en Europe de la fin du Paléolithique moyen au Néolithique, 117-128. Université Bordeaux. I. Bordeaux 2003.
The settlement in the Gravettian (Pavlovian) period concentrated on river valleys, which was favorable from the point of view of subsistence and long-distance, inter-group communications. This was expressed in a sharp increase in the import of stone raw material – independent of distance from the predominant northern flints.
V pavlovienu se osídlení soustředilo do těsné blízkosti říčních údolí, což bylo výhodné jak z hlediska obživy (lov velké zvěře), tak orientace v krajině a tím i komunikace mezi skupinami. Odrazem této strategie, rozvinuté zejména při příležitostných lovů mamutů, je nárůst importů seeverských silicitů. Jejich množství ani intenzita využití se nemění se vzdáleností od zdroje, takže přísun těchto žádaných materiálů byl zřejmě plně zajištěn příchozími skupinami.
Key words: Gravettian, raw materials, northern flints, exotics, interregional contacts,
172. Géographie du Magdalénien morave sous l’aspect économique et social. In: S.A. Vasilev, O. Soffer, J. Kozłowski eds.: Perceived Landscapes and Built Environments, The cultural geography of Late Paleolithic Eurasia, 131-137. BAR int. ser. 1122, Oxford 2003.
The population of Magdalenian, invading from western Europe, settled the predominantly karst regions and even here only valleys with watercourses. The surrounding landscape was used pragmatically only for rapid movement after seasonal resources. Unlike the Pavlovian, the imported raw materials are used more economically.
Populace magdalénienu, pronikající ze západní Evropy, bez návaznosti na předchozí místní vývoj osídlila převážně krasové oblasti (na Moravě výrazněji než v Čechách), a v nich jen údolí s vodními toky. Okolní krajinu pragmaticky využívala jen k rychlým přesunům za sezónními zdroji. Na rozdíl od pavlovienu jsou importy surovin využívány hospodárněji. Určitá možnost zkreslení vyplývá ze skutečnosti, že pohyby a kontakty skupin lze sledovat takřka výhradně dle pohybu kamenných surovin, navíc jen těch atraktivních a preferovaných. Lze tedy snadno doložit vztahy k severu, kde se nacházely zdroje kvalitních polských silicitů, zatímco o komunikaci opačným směrem nemá co vypovídat.
Key words: Magdalenian, caves, Moravian karst, raw material sources, exotics, interrergional contacts, land use.
173. K významu akumulací mamutích kostí aneb „věda“ s rozumem v koncích. Archeologické rozhledy 55, 2003, 227-271.
Large accumulations of mammoth bones at Gravettian settlement sites are presently interpreted either as the remains of prey animals, or alternatively as natural agglomerations of carcasses, by which people founded camps in order to exploit them as tinder and raw material. The former notion fails to explain the common preponderance of large and heavy bones of unclear use in subsistence, while the latter is in sharp disagreement with what is known about the way of life of the proboscidians and of the hunting strategies. At the same time the bulky bones of the largest game animals, such as the antlers of cervids, appear noticeably frequently at settlements of even the Lower and MiddlePalaeolithic. In the milieu of the Moravian Pavlovian, mammoth bones appear in extensive deposits by settlements and accompany the majority of surviving (i.e. sub-surface) graves; in the eastern European Epigravettian they are later found in the walls of dwellings and in their own pits. From an analysis of this situation it follows that in the drawing together of selected faunal remains both transcendental and representative motives played a role. The reasons why contemporary science takes no account of such subjective motives are unfortunately themselves subjective.
Velké akumulace mamutích kostí na gravettienských sídlištích se v současné době interpretují buď jako pozůstatky úlovku, nebo naopak jako přirozené nahromaděniny mršin, u nichž si lidé zakládali tábořiště, aby je mohli využívat jako palivo a surovinu. První ze zmíněných názorů nevysvětluje obvyklou převahu velkých a těžkých kostí s nepatrným potravním užitkem, druhý je v příkrém rozporu s poznatky o způsobu života chobotnatců a o subsistenčních strategiích loveckých kultur. Rozměrné kosti největší lovné zvěře, případně parohy cervidů se přitom objevují nápadně často již na sídlištích ze starého a středního paleolitu. V prostředí moravského pavlovienu se mamutí kosti vyskytují v rozsáhlých depozicích u sídlišť a doprovázejí většinu dochovaných (tj. zahloubených) hrobů, ve východoevropském epigravettienu se potom ukládají do stěn obydlí a do zvláštních jam. Z rozboru těchto situací vyplývá, že při shromažďování vybraných pozůstatků zvěře spolupůsobily pohnutky transcendentálního a reprezentativního rázu. Důvody, proč současná věda o těchto subjektivních motivacích neuvažuje, jsou bohužel rovněž pouze subjektivní.
Key words: Gravettian, Pavlovian, mammoths-hunting, bone deposition, symbolic behaviour.
174. L’unité de l‘ Europe aurignacienne. In: R. Desbrosse, A. Thévenin (edd.): Préhistoire de l’Europe. Des origines à l’Âge du Bronze. Actes des congrès nationnaux des sociétés historiques et scientifiques, 125e Lille 2000, 213-218. CTHS Paris 2003.
The rise of the Aurignacian is grosso modo contemporary with the beginnings of the so called transitional technocomplexes. In the Lower Aurignacian middle-palaeolithic substrate is sometimes very clear, e.g. on the Cantabric sites, whereas other very old collections show the pure Aurignacian without any obvious archaic component (Geissenklösterle etc.) It seems that this polycentric evolution bears witness of a polycentric origin of the European Aurignacian due probably to the phenomenon of convergency, even if difficult to explain in rational terms. During its further evolution it created a quite homogeneous cultural environment without any visible macroregional differences, at least on the level of the lithic and bone industry. On the other hand, certain differences can be seen in the field of decorative objects and above all in the art, i.e. the sphere connected the most with the ideology.
Vznik aurignacienu je zhruba současný s počátkem tzv. přechodných technokomplexů (szeletien, bohunicien, chatelperronien atd.). Ve starším stupni je středopaleolitický substrát někdy velmi citelný (Castillo a Arbreda v Katalánsku), zatímco jinde chybí (Geissenklosterle, Bačo Kiro). Zdá se, že v nehomogenním vývoji se odráží polycentrický původ aurignacienu, patrně v důsledku konvergence, což je ovšem obtížně vysvětlitelné v racionálních termínech. V dalším vývoji vytvořil dosti homogenní kulturní prostředí bez zjevných makroregionálních rozdílů, alespoň co se týče kamenných a kostěných industrií. Jisté rozdíly však lze pozorovat mezi ozdobnými předměty a hlavně mezi uměleckými projevy, tedy ve sféře nejvíce propojené s ideologií.
Key words: Aurignacian, EUP, convergecy, lithic and bone idustries, art, rituals, Mladeč.
175. Oliva, M. – Neruda, P.: Anthropologie. Bibliografický rejstřík archeologie a paleoanthropologie. Zprávy České spol. archeologické, suppl. 52, Praha 2003.
176. Gravettien okrajových zón pálavského mikroregionu a menších sídelních oblastí na Moravě. AMM sci. soc. 88, 2003, 91-132. . The Gravettian of the Pavlov-Hills periphery and of the smaller settlement areas in Moravia (rés. en francais).
The survey of Gravettian settlements in the peripheral zones shows the striking contast between the density of the occupation of the central and peripheral settlement areas. The reason of the population‘s concentration in the surroundings of the Gate of Věstonice, that of Napajedla and the Moravian Gate lies with the cultural system based on the occasional exploitation of mammoth herds migrating mostly through river valleys. Periodical mammoth huntings necessitated the co-operation of groups living on a broad territory which strengthened the orientation role of the fluvial net. The old settlement areas on the boundary of hillsides and lowlands intensively occupied during the EUP lay far away from bigger rivers and therefore were not inhabited any more. Their often rich outcrops of various cherts were omitted because abundant social contacts ensured the supply of flints of good quality from the North. The present article closes the project of many years dealing with detailed analyses of the Moravian Gravettian from the point of view of geography and raw material economy (see contributions in Acta Musei Moraviae 1997 – 2003 and in the journal Pravěk 6, 1996).
Přehled gravettienských lokalit z okrajových zón ukázal markantní kontrast mezi hustotou a intenzitou osídlení centrálních a periferních sídelních oblastí. Příčina soustředění populace v okolí Věstonické, Napajedelské a Moravské brány spočívá nepochybně v kulturním systému, založeném na příležitostné exploataci stád mamutů, pohybujících se právě v říčních úvalech. Periodické lovy na tato obří zvířata vyžadovaly součinnost skupin z rozsáhlého území, přičemž říční síť napomáhala orientaci. Starší sídlištní oblasti na rozhraní pahorkatin a nížin nebyly gravettienskými lovci osídleny, pokud neležely blízko větších vodních toků. Jejich často bohaté zdroje rohovců se příliš nevyužívaly, protože meziskupinové styky zajišťovaly přísun kvalitních severských silicitů. Článek uzavírá řadu studií, věnovaných jednotlivým oblastem a lokalitám moravského gravettienu z hlediska sídelní geografie a hospodaření s kamennými surovinami (viz AMM 1997 až 2003 a Pravěk 1996).
Key words: Gravettian, Pavlovian, centre and periphery, communication, Milovice, Southern Moravia
177. Extraction de silexite jurassique dans la forêt de Krumlov (Krumlovský les, Moravie du sud, rép. Tchèque) sous ses aspects pratiques et sociaux. In: Les matières premières lithiques en préhistoire, 245-252. Préhistoire du Sud-Est, suppl. No. 5. Cressensac 2003.
Krumlovský les - one of the most extensive european extraction area was exploited from end of the Neolithic till the Hallstatt age, but mainly in the Early Bronze Age. Excavations have revealed the presence of 8 m deep mining shafts, neolithic graves and some elements of megalithic monuments. This chert extraction does not seem to have a real productive function, but it could be explained by a ritual customs.
Jedna z největších oblastí pravěké těžby silicitů v Evropě, využívaná od konce neolitu do starší doby železné. Těžba vrcholí v době únětické kultury. Výzkumy odhalily až 8 m hl. šachty s pohřby (MMK), terasovou těžbu ze závěru eneolitu, a prvky megalitismu. S časem těžba dostávala převážně ceremoniální dimenze. Vrcholila totiž v dobách, kdy se masově těžené a na místě zpracovávané rohovce již ani neodnášely a nepoužívaly.
Key words: Jurassic chert, extraction, Neolithic, Eneolithic, Únětice culture, Hallstat age, burials, rituals, ceremonial landscape.
178. Pohřebiště kromaňonců v Mladečských jeskyních. 60 str., Olomouc 2003.
2004
179. Les cabanes en os de mammouth du Pavlovien morave: mythe ou réalité? Dossier d‘Archéologie 291, 2004, 52-55.
180. Les sépultures au temps de mammouth. Pour la Science (version francaise de Scientific American), Dossier La vie au temps des mammouths, Avril/juin 2004, 104-109.
181. The Milovice Gravettian site. On the question of mammoth-bone depositions and dwelings. European Association of Archaeologists, Xth annual meeting Lyon France, Abstracts book 202. Lyon 2004.
182. Chert mining in the Krumlov Forest (Southern Moravia, Czech Republic). European Association of Archaeologists, Xth annual meeting Lyon France, Abstracts book 49-50. Lyon 2004.
183. Janák, J,.- Oliva, M. – Přichystal, A. – Grepl, E.: Hromadný nález silicitových čepelí z Bernatic nad Odrou, okr. Nový Jičín. Příspěvek ke komunikační funkci Oderské brány v eneolitu a na počátku doby bronzové. In: K poctě Vladimíru Podborskému, 167-175. FF MU Brno 2004.
184. Flint mining, Rondels, Hillforts... Symbolic works or too much free time? Archeologické rozhledy 56, 2004, 499-531.
The common character af above-mentioned features is a great amount of collective work with a pronounced symbolic character and with a rather weak practical significance
185. Vyvinutý szeletien z lokality Ondratice Ia – Malá Začaková. AMM sci. soc. 89, 2004, 59-81. LE SZELETIEN EVOLUE DU SITE ONDRATICE Ia – MALA ZACAKOVA. The site Ondratice Ia is a projection of the major Ondratice I site, and to-date it has been destroyed by sand mining. The collection of retouched tools is dominated by erratic flint followed by Krumlovský les chert, radiolarite, and spongolite. End scrapers predominate over burins and there are numerous side scrapers. Jerzmanovician points are more numerous than bifacial leaf points. In Moravia, radiometric data have reliably demonstrated so far only the presence of earlier Szeletian dating back to 39 to 34 thousand years ago. The evolved Szeletian is much more variable, however. The discussion concerns the problem of its variability and affinity to other contemporary cultural groups (Bohunician, Epi-Aurignacian, type of Miškovice). KEY WORDS: Ondratice, Szeletian, Bohunician, Jerzmanowician Points, Chipped Industry, Raw Material Economy, Moravia.
186. Neruda, P. – Nerudová, Z. - Oliva, M.: Stratigrafie paleolitických lokalit v oblasti Krumlovského lesa (okr. Znojmo). AMM sci. soc. 89, 2004, 3-58.
187. Profesor Jan Jelínek zemřel. AMM sci. soc. 89, 2004, 291-293.
188. Absolon, Karel. Biografický slovník Českých zemí A, 25. Praha 2004.
189. Hložek, M. – Krupa, P. - Oliva, M. – Balák, L.: Aplikace výpočetní tomografie (CT) a možnosti 3D rekonstrukcí zobrazovacích technik v archeologii. Živá archeologie 5/2004, 179-186.
2005
190. Něco archeologie. Vedrovický zpravodaj, únor 2005, 18-19.
191. K výročí Alexandra Makowského. Pravěk 13, 2003, 471-475. Brno 2005.
192.150 let od narození Josefa Szombathyho (1853-1943). Pravěk 13, 2003, 475-480. Brno 2005.
193. L’exploitation du paysage et des ressources lithiques au Paléolithique en République Tchèque. In: D. Vialou, J. Renault-Miskovsky, M. Patou-Mathis (edd.): Comportements des hommes du Paléolithique moyen et supérieur en Europe: territoires et milieux, 107-120. ERAUL 111, Liège 2005. From the distribution and geography of sites, one can reconstruct the type of landscape inhabited for each Upper Palaeolithic period. Sometimes, it was the distance of the inhabited region from the communication arteries, rather than landscape morphology, which played the major part. There also is a direct connection between communications and transport of alien raw materials, which are invariably the most frequent in the Gravettian. Tools showing high social status, above all, highly elaborated weapons (points), bearing the role of social communication, can get into a quite different social milieu. On the contrary, the spectrum of lithic industries of the same initial tradition may become diversified to strengthen the group identity in a symbolic way. Key words: Upper Palaeolithic – Moravia - settlement areas - raw materials - Palaeolithic art - territoriality
194. Výzkum pravěké těžby rohovce v Krumlovském lese. AMM sci. soc. 90, 2005,161-183.
195. K pětaosmdesátinám Karla Valocha. AMM sci. soc. 90, 2005, 229-232.
196. Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. MZM Brno 2005. 121 pp.
197. Palaeolithic and Mesolithic Moravia. MZM Brno 2005. 121 pp.
198. Šaman a jeho loutka 21 tisíc let před Kristem. Archeologie I, 2005/2, 16-29.
2006
199. Mladý paleolit v českých zemích: výzkumy, názory a publikace v letech 2001-2005. Archeol. rozhledy 58, 2006, 129-150.
200. The Upper Paleolithic finds from the Mladeč Cave. In: M. Teschler-Nicola ed.: Early Modern Humans at the Moravian Gate. The Mladeč Caves and their Remains, 41-74. Springer Verlag, Wien – NewYork 2006.
201. Frayer, D.W. – Jelínek, J. – Oliva, M. - Wolpoff, M.H.: Aurignacian male crania, jaws and teeth from the Mladeč Caves , Moravia, Czech Republic. In: M. Teschler-Nicola ed.: Early Modern Humans at the Moravian Gate. The Mladeč Caves and their Remains, 185-272. Springer Verlag, Wien – NewYork 2006.
202. Teschler-Nicola , M. – Czerny, C. – Oliva, M. – Schmall, D. – Schultz, M.: Pathological alterations and traumas in the human skeleton ramains from Mladeč. In: . M. Teschler-Nicola ed.: Early Modern Humans at the Moravian Gate. The Mladeč Caves and their Remains, 473-490. Springer Verlag, Wien – NewYork 2006.
203. Brugère, A. – Fontana, L. – Oliva, M.: Mammoth Procurement and exploitation in Milovice (Czech Rep.): New Data for the Moravian Gravettian. In: UISPP – XV Congress Lisbonne 2006, Book of abstracts I, 356.
204. Le Paléolithique supérieur dans les pays Tchèques: fouilles, opinions et publications dans les années 2001-2005. In: Le Paléolithique supérieur européen. Bilan quinquenal 2001-2006, 53-65. ERAUL 115, Liège 2006.
205. History of excavation in Mladeč and their interpretation. Congress of the American Palaeoanthropological Society, San Juan - Puerto Rico 2006, Book of Abstracts, 30.
206. The Krumlovský les (Southern Moravia) exploitation area: mining techniques, chronology, symbolic meaning. Der Anschnitt, Beiheft 19, 2006, 163-172.
207. Levalloiská technika ve středním paleolitu Moravy. AMM sci. soc. 91, 2006, 29-49. LA TECHNIQUE LEVALLOIS AU PALÉOLITHIQUE MOYEN DE LA MORAVIE. The present paper involves all isolated finds of Levallois cores and flakes in Moravia and, of the remaining ones, those that are not accompanied by industries characterised as Bohunician. None of the isolated finds has been made of Stránská skála chert type, which is the almost exclusive raw material of the Levalloid component of the Bohunician. Thus, the artefacts described cannot be associated with the Early Upper Palaeolithic culture mentioned, as also supported by several additional facts, above all, their technological distinction. While almost all Bohunician Levalloid cores were intended for serial reduction, specimens showing preferential flake predominate among the isolated finds. Exceptions are provided by two very flat cores showing centripetal preparation yet with distinct blade scars accompanying flat bifaces, found at the eastern Moravian station Karolín I (Mousterian of Acheulian tradition). Thus, the underestimation of the role of the Levallois technique in our Middle Palaeolithic stems from its low representation in regions of our raw material outcrops where the traces of the Middle Palaeolithic settlement are most numerous and most conspicuous. Beyond those regions, the Levallois technique is as frequent as the discoidal or subprismatic one. Even in this respect, then, the Bohunician was a possible continuation.
KEY WORDS: Levallois technique, Moravia, Middle Palaeolithic, MAT, Bohunician origins
2007
208. Projev při otevření pavilonu Anthropos po rekonstrukci 30. června 2006. AMM sci. soc. 92, 2007, 204.
209. K otázce regionálních projevů a teritoriality v mladém paleolitu Moravy.Archeologické rozhledy 59, 2007 203-218. Regional patterns and territoriality in the Upper Palaeolithic Moravia. The problem of regional patterns in Palaeolithic cultures cannot be resolved but can only be taken into consideration. It can be compared to a single equation containing many unknowns. In fact, the parameters by which it could be estimated are heterogeneous, belonging to different subsystems, and each operating in a different way and in a different scale. Moreover, there are great differences in archaeological evidence itself: most EUP sites in the Czech republic only yield lithic industry whereas the MUP (Gravettian) and LUP (Magdalenian) ones also yield organic material and settlement structures. From the distribution and geography of sites, one can reconstruct the type of landscape inhabited for each Upper Palaeolithic period. This type differs chiefly in economic and/or social requirements, which may or may not be similar in individual cultures. For instance, all three parallel EUP technocomplexes (the Szeletian, Bohunician, and Aurignacian) share a similar pattern of settlement on hillsides apart from river courses. Certainly, in the Gravettian the building of campsites (both temporary and long-term ones) near rivers was probably due to the role of river valleys as corridors for the movements of mammoth herds as well as alliance groups of mammoth hunters. In the subsequent Magdalenian, the above two aspects were no longer of primary importance and thus the settlement could take advantage of the caves of the Moravian Karst. Thus, it was the distance of the inhabited region from the communication arteries, rather than landscape morphology, which played the major part. If the caves provided a view of a river, the Gravettians would certainly not shun them. There also is a direct connection between communications and transport of alien raw materials, which are invariably the most frequent in the Gravettian. The predominance of northern flints indicates the connection with Gravettian settlements in the south of Poland. Less clear is the role of the lithic typology (while the laminar technology is largely uniform in this period). Here it is not the question of the possible differences in activities but rather the considerably underestimated social role of the chipped industry composition. Tools showing high social status, above all, highly elaborated weapons (points) as well as large blades, bearing the role of social communication, can get into a quite different social milieu (cf., e.g., leaf points which occur in the Aurignacian, Bohunician, and Gravettian, yet only where they contacted the Szeletian, that is, directly in Moravia). On the contrary, the spectrum of lithic industries of the same initial tradition may become diversified to strengthen the group identity in a symbolic way (so that the group identity is emphasized by symbolic means). Even the variability of adornments or even artistic features can operate in this way. For example, some art pieces from the Gravettian site at Předmostí has its nearest analogies as far as Avdeevo in the Russian plain, whereas even the closest lying sites are very different in this regard (Dolní Věstonice I and Pavlov I. On the other hand, it is a fact that the ideological subsystems, reflecting art as well, are common to populations over a large territory. Burials, being another evidence of spirituality, are still more difficult to estimate because of unbalanced evidence. The reason why the primarily aboveground or ground level burial ways, which certainly predominated throughout the Upper Palaeolithic, were most frequently violated in the very Moravian Gravettian (Pavlovian) is probably connected with attempts at emphasizing the relation to the occupied space. This regional tie is the most distinct in the Pavlovian. Most probably, Dolní Věstonice, Pavlov, and Předmostí were settled repeatedly, yet the specific traits of each of these agglomerations can be found in all their settlement units. In other cultures, a similar evidence of repeated returns to the same localities can hardly be found due to lack of stratified settlements.
Of course, the specificity of certain types of lithic industry can be observed on a macro-regional level. In the EUP, the Bohunician is concentrated only in the Brno basin, the Szeletian and the Aurignacian jointly occurring only in areas of very rich chert outcrops near Krumlovský les Forest. In the Brno basin, the Bohunician is only replaced by the Aurignacian. On the contrary, only the Szeletian occurs on Drahany Plateau, followed by a late industry containing numerous burins (the Epiaurignacian). On the western bank of the Morava River, there are a number of very pure Aurignacian stations, whereas only assemblages of the transitional Míškovice type occur on its eastern bank. This indicates much greater regionality than would correspond to the traditional concept of nomadic hunter-gatherers. In a situation in which the task of some elements is to connect and that of others to divide, wherein these two roles can unpredictably alternate, it is difficult to arrive at a more distinct picture of regionality and its significance.
210. Proměny praktických, sociálních a duchovních dimenzí pravěké těžební krajiny Krumlovského lesa. In: E. Kazdová – V. Podborský edd.: Studium sociálních a duchovních struktur v pravěku, 117-135 a 4 tab. Masarykova univerzita, Brno 2007.
211. O posvátné pravěké krajině Krumlovského lesa . Zrcadlo - nezávislý regionální čtrnáctideník, 28.11. 2007, 10.
212. Gravettien na Moravě. Disertationes archaeologicae brunenses/pragensesque 1, Brno – Praha 2007. 258 stran. ISBN 978-80-7028-315-8
213. Snahy a prohry prof. Karla Absolona za II. světové války. Sborník muzea Blansko 2007, 133-142.
214. Paleolitická stanice Vedrovice X v exploatační oblasti Krumlovského lesa (okr. Znojmo). AMM sci. soc. 92, 2007, 3-8.
2008
215. Vedrovice a Krumlovský les v nové expozici pavilonu Anthropos v Brně. Vedrovický zpravodaj, duben 2008, 11-12.
216. Tajuplné rituály v Krumlovském lese. Vedrovický zpravodaj, duben 2008, 13-14.
217. Objev nejstarších dolů. Vedrovický zpravodaj, duben 2008, 14-15.
218. Paleolitické osídlení litické exploatační oblasti Krumlovský les. AMM sci. soc. 93, 2008, 3-38. L’occupation Paleolithique de la zone d’exploitation lithique de Krumlovský Les
Without question, woodland Krumlovský les is the most important region concerning the extraction of lithic raw materials in our Palaeolithic. The stratified sites investigated during the past three decades have confirmed the presence of several different Middle Palaeolithic cultures and the considerable age of the local Szeletian. On the other hand, no evidence has been obtained of the presumed higher age of the Aurignacian localities. No traces of
the Gravettian nor the Magdalenian have been found in the region. Small Epigravettian or Final Palaeolithic assemblages are mostly based on the use of imported raw materials therefore in that period the local outcrops were no longer exploited. The Krumlovský les cherts were far more widespread during the Szeletian compare to the Aurignacian though the major Aurignacian sites exhibit far more specialised production (large and regular blades). Moreover the Szeletian shows frequently greater amount of imported raw material. The extent of settlement described in the paper is considerably affected by the forestation of higher elevations, where mainly the Szeletian as well as although less frequently Middle Palaeolithic localities occur.
KEY WORDS: Middle Palaeolithic, Szeletian, Aurignacian, Jurassic chert, Lithic exploitation area, Mesolithic extraction, Workshops, Krumlovský les, Southern Moravia, Czech Republic
219. Oliva. M. – Kostrhun, P.: Gordon Childe Karlu Absolonovi v roce 1938. AMM sci. soc. 93, 2008, 159-160.
220. Těžební krajina Krumlovského lesa a její pravěká tajemství. In: 100 let založení muzea v Mor. Krumlově 1907-2007, 44-55, vydal MKS Mor. Krumlov 2008.
221. Těžba rohovce v Krumlovském lese. In: Život a smrt v mladší době kamenné, 144-153 (katalog výstavy). ÚAPP Brno 2008.
222. Mesolithischer Hornsteinbergbau im Kromauer Wald, Südmähren. Hugo Obermaier Gesellschaft – 50. Jahrestagung in Erlangen, 23-24. Univ. Erlangen-Nürnberg 2008.
223. Mining in Krumlov Forest (Southern Moravia): From Bronze to Hallstatt Age. The Fourteen Annual Meeting of the European Ass. of Arch., Abstracts, 95-96. University of Malta 2008.
224. Objev mezolitické těžby rohovce v Krumlovském lese. 14. Kvartér 2008 – sborník abstrakt, 17-18. PřF MU Brno 2008.
225. Moravský Krumlov (okr. Znojmo). Krumlovský les. Starší mezolit. Těžební areál. Systematický výzkum. PV 49, 239. Brno 2008.
226. Moravský Krumlov (okr. Znojmo). Krumlovský les. Únětická kultura ? Těžební areál. Systematický výzkum. PV 49, 313-314. Brno 2008.
227. Kunst und Schmuck des Gravettien in Mähren. In: L. Steguweit (ed.): Menschen der Eiszeit, 60-73. Praehistorika Verlag, Erlangen 2008.
2009
228. Sídliště mamutího lidu u Milovic pod Pálavou. Otázka struktur s mamutími kostmi. Milovice. Site of a Mammoth People below the Pavlov Hills. The question of Mammoth bone structures. Anthropos N.S. 19, 2009, 327 pp, 10 Tab. Brno. Sídelní aglomerace aurignacienu a gravettienu u Milovic byla zkoumána v letech 1986 až 1991, kdy se zde těžila hlína na hráz Novomlýnské nádrže. Stanici proslavil objev příbytku z mamutích kostí, prakticky nejstaršího (asi 26 tisíc let) a jediného ve střední Evropě. Obklopuje ho popelovitá vrstva s radiolaritovými nástroji, mezi nimiž převládají drobné hroty z otupeným bokem. Nejbližší, ovšem mladší analogie této industrie najdeme až ve Středomoří. Za hlavní přínos výzkumu lze považovat obrovské nahromaděniny mamutích kostí, situované jednak vedle objektu na vrcholu hřbítku, jednak v mladších sektorech A,B a K. V době výzkumu byly haldy kostí považovány za prostý odpad z těl ulovených a snědených mamutů a nad zvláštní skladbou zastoupených kostí se nikdo nezamýšlel. Později se rozvířila celosvětová diskuse o tom, zda byli mamuti vůbec loveni, a zda nahromaděniny kostí pocházejí z úlovků na místě samém či zda indikují místa přirozeného úhynu. Rozbor akumulací mamutích kostí v Milovicích oba tyto názory zpochybnil. Ukázalo se, že kosti byly asi záměrně nahromaděny lidmi, ať již jako kuchyňský odpad, symboly lovecké prestiže, teritoriální znamení, či jako projev snahy o usmíření ochranného ducha zvěře.
229. Fakta a úvahy o nejstarším umění. In: K. Valoch – M. Lázničková Galetová edd: Nejstarší umění střední Evropy, 15-38, 69-71. MZM Brno 2009.
230. Oliva, M. – Kostrhun, P.: Obrazy z výzkumu moravského paleolitu. MZM Brno 2009. 119 pp.
231. Le concept de territoire dans le Paléolithique supérieur morave. In: F. Djindjian, J.K. Kozłowski, N. Bicho edd.: Le concept de territoires dans le Paléolithique supérieur européen, 103-110. BAR int. series 1938, Oxford 2009.
232: Tajemství pravěké těžby v Krumlovském lese. In: Z. Fišer ed.: Moravský Krumlov ve svých osudech, 231-238. MVS Brno 2009. Mysteries of the prehistoric chert mining in Krumlovský les. The Krumlovský les Upland is formed by Precambrian magmatic rocks, covered by Miocene sandy sediments with numerous redeposited Jurassic cherts, most of them with a black cortex. The transport in marine sediments and quaternary cryoclastic processes produced numerous pseudoartefacts and fissures in the interior of the chert cobbles, especially on the pieces located closer to the surface. In spite of this, on the southeast slopes of Krumlovský les extend maybe the largest extraction areas of the European prehistory. We have differentiated approx. 9 extraction areas ("districts") with adjacent workshops. The majority appear on the surface as elevations and hollows up to a depth of 1.5 m with a highly variable diameter from 5 to 15 m. They differ from the classical foreign sites of this type by several specific features. As the mining areas are located on wooded hills in the centre of a densely populated prehistoric settlement territory, in the extraction shafts often occur pottery sherds and wooden charcoals, which offer a valuable basis for dating. The relationship between these curious places and the surrounding agricultural landscape, and the mutual overlapping of these functionally different zones can be observed here better than elsewhere. Fully unique appears the preservation of aboveground structures such as heaps of mining debris and protruding stone blocks that had been used by prehistoric stone knappers as stools and anvils. Stones once relocated and adjusted by human hands testify that these picturesque clusters of stone blocks did not slip the human creativity, which was maybe ritually motivated. Other extraction areas that are now declared UNESCO monuments (Krzemionki in Poland, Spiennes in Belgium) had been exploited several centuries long, but the area in Krumlovský les for 9000 years. The largest shafts – up to 8 m in depth – are to be dated back to the Late Neolithic (Lengyel culture) and to the Early Bronze Age (Únětice culture). Between the Mesolithic and Iron Age the mining landscape changed into a sacred area from where the extracted and splintered chert, accumulated in vast amounts during numerous working ceremonies, was no longer moved away.
233. Odešel Karel Novák.. AMM sci soc. 94, 2009, 209-210.
234. Brugère, A. – Fontana, L. – Oliva, M.: Mammoth procurement and exploitation at Milovice (Czech Republic). New data from Moravian Gravettian. In: Fontana, L. – Chauvière, F.X. – Bridault, A. (eds.): In Search of Total Animal Exploitation. BAR int. series 2040, 45-69. Oxford 2009.
235. I cacciatori di mammut di Dolní Věstonice nel sud della Moravia. In: V. Kruta, L. Kruta Poppi, M. Lička, E. Magni edd.: Antenate di Venere 27.000-4000 a.C., 27-31. Skira, Milano 2009.
2010
236. The Mammoth hunters of Milovice. Abstract book and excursion guide, OIS 3 conference, 62-66. Brno 2010. (ISBN 978-80-904208-5-4).
237. Kostrhun, P. – Moravec, J. – Oliva, M.: Výzkumné cesty a mezinárodní kontakty Karla Absolona v letech 1904-1938. In : P. Kostrhun – M. Oliva edd.: Dr. K. Absolon. Fotografie z evropských jeskyň a krasů, 5-25, 30-67. Katalog výstavy, MZM Brno 2010 (ISBN 978-80-7028-364-6).
238. Zdravice k devadesátinám nestora našich archeologů – Karla Valocha AMM sci soc. 95/1, 2010, 91-94.
239. Mesolithic chert mining in the Krumlovský les, Southern Moravia. In : The Eight International Conference on the Mesolithic in Europe, Final Programme and Abstracts, 190-191. Santander 2010.
240. Chert mining in Krumlovský les, South Moravia. From Mesolithic to the Hallstatt Age. In : UISPP Commission on Flint Mining in Pre- and Protohistoric Times, 3rd International Conference, Abstracts 16-17. Universität Wien 2010.
241. Technologie postneolitických štípaných industrií ve světle souborů z Krumlovského lesa (Moravský Krumlov, jižní Morava),. AMM sci. soc. 95/2, 2010, 13-62. Technology of postneolithic chipped industries based on the collections from Krumlovský les (Moravský Krumlov, Southern Moravia)
The lithics from the Late Lengyel shafts consist primarily of cortical flakes and unsuccessfully shaped cubic pre-cores, with very limited amounts of true blades. In spite of this it is evident that the production was focused on the fabrication of blades, removed from both from the narrow or broad side of the core. In both of the largest assemblages of the final Eneolithic (Bell beakers) we can observe a balanced representation of discoidal and prismatic cores. Blade cores are as rare as the blades themselves. In the Early Bronze age, improvements in the flaking technique resulted in many discoid, irregular and sometimes very flat cores (with both flake and blade scars). The typical discoid cores with almost complete zig-zag perimeters are rare. The mass chipping of chert in the Krumlovský les is revived again in the era of urnfields, this time, however, without the minimum effort to achieve any
formalised or at least practically useful products. Cores are dominated by crashed remnants and fragments followed by initialised pieces. We did not register any blade cores. It seems that the splinter technique was widely used, while the blades and crested removals are almost missing. The common trait of all Hallstatt-age collections is the predominance of flat cores over the other reduced pieces. Among the dominant flat cores the unifacial pieces are always prevailing over the bifacial ones, and among the bifacial cores the pieces with centripetal or irregular reduction occur almost always more often than the unidirectional pieces. In the pit dwelling very often occurs the splinter technique, with the help of which various types of cores had been reduced or finished, namely the discoidal, flake and blade cores.
Today it is evident that the mining of quality silicites at other mines also did not arise out of everyday needs, but from the desire to manufacture prestigious, and hence sought after, tools. Krumlov Forest chert however, concerns a low quality raw material source, which cannot be used to make complex tools. No Eneolithic axes or Early Bronze Age daggers were made from it.
Key words: Neolithic, Eneolithic, Bronze Age, Hallstatt Age, Moravia, Krumlovský les, lithic technology, Jurassic chert..
242. Pravěké hornictví v Krumlovském lese. Vznik a vývoj industriálně-sakrální krajiny na jižní Moravě. Prehistoric mining in the « Krumlovský les » (Southern Moravia). Origin and development of an industrial-sacred landscape. Anthropos 32 /N.S. 24/, 472 stran, ISBN 978-80-7028-360-8.
V Krumlovském lese byla objevena jedna z největších oblastí pravěké těžby kamene v Evropě. Nejméně od počátku střední doby kamenné (mezolitu) do starší doby železné (halštatu) zde byl dobýván jurský rohovec, druhotně uložený v miocenních píscích. Vrchol těžby spadá do starší doby bronzové, kdy se zde z až 8 m hlubokých šachet vytěžily, rozštípaly a na místě ponechaly tisíce tun rohovce. Odnášeny byly pouze srpové čepele, které pak dožívaly jako rituální rekvizity. Kniha sleduje posun smyslu těžby od praktických motivací (jež však nikdy nepřevažovaly) k aspektům společenským a rituálním (cesta k podzemnímu světu předků?). Celá pravěká hloubková těžba pazourků a rohovců je zde nově nahlížena jako socio-rituální činnost, související spíš s davovou posvátnou prací v sakrální krajině (podobné např. fenoménu megalitizmu), než se snahou o obstarání surovin na prakticky používané nástroje.
This research follows the recent identification of this area as one of the largest mining areas in prehistoric Europe, both due to the extent of its distribution, and its excellent state of preservation. In the Krumlov Forest we witness local tradition in a specific activity that has been here from Mesolithic until Hallstatt Age.
The extraction culminated in the Early Bronze Age. Shafts from that period predominate in all areas except area VI at least 50 hectares in area. They are up to 8 meters deep and 2 to 4 m across. The fill of each of the shafts amounts to several tons of lithic industry, mostly flakes and discoidal cores at various stages of reduction. The products were transported to the only Únětice culture settlement near Kubšice (at a distance of some 6 kilometers), which can be considered to have been the gathering place of chert knappers during or after the quarrying season. Greater distances were only reached by some of the sickle blades which then were used in a clearly ritual context.
In the Late Bronze Age (the Urnfield cultures), fragments of vessels, ash and burnt bones were sunk in the Early Bronze Age shaft II-9 together with numerous large stones. This probably constitutes a secondary translation of cremated burials. Lithic industry of that time, of very poor quality, is mainly found in the vicinity of seat-like boulders among older pits yet never directly in the shafts.
The mining activity was renewed in the Hallstatt Age. In the eastern part of mining field VI (9-1) and underneath a large boulder a network of shafts of varying depths was discovered. In contrast to the older shafts, they are considerably narrower and some of them do not even reach the chert seams. However, even they do contain accumulations of chipped industry on their bottoms. However, the amount of this industry drops abruptly and there is no evidence of its distribution in both practical and ritual context.
Even though the extraction of local chert served for no practical use (in the technological sense) in any of the periods mentioned, its reasons varied beyond any doubt. In the Old Bronze Age it was obviously connected with the cult of the ancestral underground world, chert being perhaps considered to be the “gift of the ancestors”. In the Hallstatt Age, the local inhabitants would take refuge in the forest from invading Scythians and the contacts with the underground world was merely a rudimentary phenomenon, being probably connected with seeking supernatural protection in that traditionally sacred landscape. At any time, however, these repeated cooperative acts involved expenditure of human energy and, beyond doubt, they contributed to maintaining traditional values and political stability in those prehistoric societies.
2011
243. Mladý paleolit českých zemí: práce z let 2006-2010 (kromě ARÚ v Brně). AMM sci. soc. 96, 2011, 11-24.
244. Kostrhun, P. – Oliva, M. 2011: Digitalizace fotografického fondu z pozůstalosti K. Absolona. AMM sci. soc. 96/1, 2011, 59-70.
245. Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales. Časopis moravského muzea, vědy společenské. Obsahy ročníků LXXXVI/2001 až XCV/2010. AMM sci. soc. 96/1, 2011, 83-90.
246. Nejman, L. – Rhodes, E. – Škrdla, P. – Tostevin, P. – Neruda, P. – Nerudová, Z. – Valoch, K. – Oliva, M. – Kaminská, L. – Svoboda, J.A. – Grün, R. 2011: New chronological evidence for the Middle to Upper Palaeolithic Transition in the Czech Republic and Slovakia: New optically stimulated luminiscence dating results. Archaeometry 53/5, 2011, 1044-1066.
247. Chert Mining in the Krumlov Forest (Southern Moravia). In: Proceedings of the 2nd International Conference on Flint Mining in Pre- and Protohistoric Times (Madrid, 14-17 October 2009), 97-108. BAR Int. Series 2280, Oxford 2011.
248. Pryor, A.J.E. – O’Connell, T.C. – Svoboda, J. – Oliva, M. – Sinitsyn, A. – Stevens, Rh.E. 2011: Dansgaard-Oeschger events and the climatic context of human occupation events in Europe between 50,000-20,000ya. Abstracts ESHE, 91. Leipzig.
249. Viděl světy dávno minulé. In: Zdeněk Burian - Viděl světy dávno minulé, katalog výstavy, 2-3. Brno 2011.
250. Zdeněk Burian – několik základních dat. In: Zdeněk Burian - Viděl světy dávno minulé, katalog výstavy, 4. Brno 2011.
251. Z dějin rekonstrukcí pravěkých témat. In: Zdeněk Burian - Viděl světy dávno minulé, katalog výstavy, 5-8. Brno 2011.
252. Seznam vystavených obrazů. In: Zdeněk Burian - Viděl světy dávno minulé, katalog výstavy, 9-28. Brno 2011.
253. Co znamená pravěká těžba v Krumlovském lese. Živá archeologie – REA 13/2, 2011, 45-51.
254. Spiritualita pavlovienského „lovce mamutů“. In: J. Mitáček – L. Galuška (edd.): Stopy minulosti – Vestiges of the Past, 41-64. MZM Brno 2011.
255. Belcredi, L. – Oliva, M.: Úvod k archeologické části. In: J. Mitáček – L. Galuška (edd.): Stopy minulosti – Vestiges of the Past, 11-14. MZM Brno 2011.
2012
256. Středopaleolitická in dustrie z litické exploatační oblasti u Jevišovic (okr. Znojmo). AMM sci. soc. 97/1, 3-13, 2012. MIDDLE-PALAEOLITHIC INDUSTRY FROM THE LITHIC EXPLOITATION AREA NEAR JEVIŠOVICE (SW MORAVIA). Deposits of silicified weathering products of serpentines, which have been processed to chipped industry on a mass scale both locally and in the whole of SW Moravia, are situated in the fields south of Jevišovice at an elevation of about 375 m ASL. From among a vast amount of surface finds some specimens were selected, displaying archaic characteristics in both technology and typology (Levalloisian method, side-scrapers, eolisation). Surprising is the use of quartz. The artefacts testify to the existence of Middle Palaeolithic occupation in an area, which is already relatively far away from other settlement territories. Key words: Middle Palaeolithic, Levalloisian method, Jevišovice, Moravia, raw material outcrops.
257. K otázkám radiolaritových industrií moravské strany Bílých Karpat. Archeologické rozhledy 64, 2012, 3-25. On the questions of radiolarite industries on the Moravian side of the White Carpathians
Major part of the abundant radiolarite industries from the Moravian side of the White Carpathians can undoubtedly be dated to the Late Neolithic or to the onset of the Eneolithic. These industries come from a special type of sites, which meet neither the criteria of a permanent agrarian occupation (lack of recessed structures, pottery and polished tools) nor the parameters of workshop localities (some km away from primary outcrops, advanced core reduction, sickle blades). Any more detailed knowledge on Palaeolithic occupation is hindered by a lack of non-contaminated inventories. The only two localities, which might perhaps be culturally classified (Gravettian?), are situated immediately above the river Vlára (Bylnice II and Vlachovice), corresponding herewith to the settlement pattern of the said culture. In the neighbourhood of radiolarite deposits we can await evidence of all Upper Palaeolithic groups except Bohunician, in which this material is rare. It is therefore surprising that so far even neither leaf-points nor carinated scrapers were found. Even though radiolarite spreads widely mostly in the Palaeolithic, artefacts of this period remain very sporadic on the Moravian side of the White Carpathians. However, some of them can be dated to the Middle Palaeolithic already. In the Neolithic and Eneolithic, in which the supposed mining activity (not yet reliably proved) should have taken place, the exploitation of this raw material decreases rapidly, as well in Eastern Moravia. If we attribute the extraction and distribution of siliceous rocks only with practical purpose, we will not be able to explain these contradictions in a satisfactory way.
Carpathians – radiolarite - Middle Palaeolithic – Gravettian - Lengyel culture – quarrying - raw material distribution
258. Vencl. S. – Oliva, M.: Stadice – an Epigravettian site with non-utilitarian structures in NW Bohemia. Hugo Obermaier Gesellschaft – 54. Annnual meeting in Toulouse, 51-52. Univ. Erlangen-Nürnberg 2012.
259. Problematika radiolaritových industrií z Vlárského průsmyku v Bílých Karpatech. GEPAARD 2012 – 1. geologicko-paleontologická diskusia, Bratislava,7-8. Sborník abstraktov, SNM Bratislava – Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre.
260. Wesełucha-Birczyńska, A. – Trąbska, J. – Oliva, M.: Composition of a floor from an Upper Paleolithic skeletal grave – A case from Dolni Vestonice (Moravia, Czechia, Central Europe). Vibrational spectroscopy (Elsevier) 60, 2012, 129-132.
261. Lovci mamutů z Předmostí. In: J. Šmeral ed: Umění z času lovců, katalog výstavy, 10-12. Muzeum Komenského, Přerov.
262. Ústav Anthropos Moravského zemského muzea. In: J. Šmeral ed: Umění z času lovců, katalog výstavy, 7. Muzeum Komenského, Přerov.
263. Čermáková, E. – Oliva, M.: Zajímavý přírůstek k Burianovské sbírce v Ústavu Anthropos. AMM sci. soc. 97, 2012, 141-142.
264. Rohovce z Krumlovského lesa a nejstarší osídlení okolí Vedrovic. Vedrovický
zpravodaj, srpen 2012, 18-19.
265. The White Carpathian radiolarites – questions on chronology, extraction and distribution. In: Flint Mining in Pre- and Protohistoric Times, UISPP Commission, Paris 11-12 September 2012, Abstracts, str. 15.
266. Vzácné jubileum. AMM sci soc. 97, 2012, 311-312.
257. Questions du Szélétien supérieur en Moravie. Praehistoria 9-10, (2008-2009), 61-70. Miskolc 2012.
2013
268. Spiritualité d’un chasseur de mammouth gravettien. In: M. Otte ed.: Les Gravettiens, 270-298. Seuil, Paris. It is not every epoch of prehistory, let alone archaeological culture, which can give us an insight into its spiritual world. It is not until the middle phase of the Upper Palaeolithic (unlike the Aurignacian) that we see a certain narrowly defined creative phenomenon across a wider area, while other displays of such creativity remain isolated. The first examples include figurines of women (known as Venuses) and animals, as well as geometrical patterns (the best examples being from Central and Eastern Europe), while the second include the cave art we know of only from Western Europe, as well as from some isolated caves in the Urals and possibly also Romania and the south of Europe. Thanks to the prestigious hunting of mammoths and numerous accumulations of their bones in the Pavlovian sites we have another, so far completely overlooked source to help us understand the spiritual world of these “mammoth people”. Further food for thought comes in the structured depositions of mammoth bones found mainly in Eastern Europe, be it so-called "meat caches" or dwellings.
From the small number of Gravettian graves, a number which is wholly disproportionate to the extent of settlement at the time, it is clear that the fundamental burial rites of the Gravettian people did not leave any clear, easily interpretable traces. In the Gravettian inhumations were most often people with some sort of physical defect. Some finds of selected human remains which were earlier considered to be cases of primary inhumation (i.e. when the body of the deceased was immediately laid in the earth) now seem to be secondary graves (Předmostí 1–18, Pavlov 1, Brno 2). Besides the aforementioned ways of treating bodies, it is possible that primary burials of just parts of the deceased, e.g. the head, also took place. Some skulls and bones evidently bear traces of fire. The ceremonial burial of the whole body of an important or somehow outstanding member of a family, or the selected bones of ancestors, obviously emphasised the link to the place these people inhabited and symbolically established it as a place they would return to again and again.
We can also gain an insight into the spiritual way of thinking of the Pavlovian hunters through their art, in which the Gravettian is exceptionally abundant. Most of the animal figures of baked clay were found in the vicinity of fireplaces, which in some places resembled a kind of hearth or kiln. In Pavlovian art there is a lack of much of what these materials and techniques allowed, e.g. realistic engravings of animals and the application of engraved motifs on some non-ceramic zoomorphic sculptures, even though the smoothed surfaces of the animal silhouettes from Pavlov were ideal for engraving. It is interesting that these complex geometric patterns are never featured on normal weapons (cylindrical points) or tools (unlike the weapons from the Magdalenian). This implies that art was strictly canonised, and that not everyone was aware of the rules and spiritual background.
Even this fragmented picture of Gravettian spirituality is much more colourful than what we know in this respect about other cultures of the Central European Palaeolithic.
269. Les Pays Tchèques. In: Le Paléolithique supérieur européen. Bilan quinquennal 2006-2011, 53-62. ERAUL 130, Liège.
270. The Moravian karst in the Anthropological Perspective. In: 16th International congress of speleology, Proceedings Volume 1, 18-21.
271. Odešel nestor moravské archeologie (Karel Valoch 15. 4. 1920 – 16. 2. 2013). AMM sci. soc. 98/1, 2013, 149-176.
272. Starší a střední doba kamenná. Paleolit a mezolit. In: Po stopách předků, 7-17. MAS Dolní Morava – Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko.
273. The variability of (Palaeo-)lithics. Some facts, some ideas. Anthropologie 50/3, 2012, 265-273. The strongest bond between raw materials, technology and typology can be observed in the Lower Palaeolithic. This is certainly a paradox because we would await exactly the opposite – the gradual development of technology should go hand in hand with the refinement of raw material selection. Leaving aside trivial phenomena, such as rough choppers in Pavlovian mammoth bone heaps, the differences in raw materials between formal tools can always be explained in other than ergonomic way. Sometimes it is so that a particularly sightly raw material is typical only of a single phase of a culture, namely of that which puts the major emphasis on formal aspect of tools. The extent to which local materials are extracted, treated and distributed is a function not only of their abundance, but also of a whole series of purely cultural factors, whatever their meaning may be.
Key WORDS: Raw materials – Chipped industry - Palaeolithic – Bohunician – Sickle segments – Bronze Age
274. Industrie staropaleolitického typu z Brna-Líšně. K otázkám reprezentativnosti souborů starého paleolitu. Archeologické rozhledy 65, 2013, 163-174. Industrie du type Paleolithique ancien de Brno-Líšeň. Z okolí Brna – Líšně je známo už několik staropaleolitických lokalit, zejména Stránská skála z cromerského interglaciálu. Výběrově sbíraná eolizovaná industrie z JZ části trati Čtvrtě sestává z jader, valounových sekáčů a úštěpových nástrojů. Suroviny tvoří křemen a křemenec z místních předkvartérních štěrků. Možnost početného, vesměs dominantního zastoupení pseudoartefaktů v industriích sbíraných na štěrkových terasách a v suťovištích brání jejich statistickému vyhodnocování a současně varuje před budováním zbytečně rozsáhlých kolekcí. O nízkém stupni intencionality našich souborů staropaleolitického typu svědčí i nedostatek surovinové variability a importů. Nejistá kriteria arteficiality nálezů se odrážejí v nedostaku komunikace a vzájemného uznání mezi jednotlivými badateli a pracovišti.
Brno-Líšeň – Lower Palaeolithic – pebble industries – gravels - pseudoartefacts
2014
275. The White Carpathian radiolarites – questions of chronology, extraction and distribution. In: F. Bostyn and F. Giligny eds.: Lithic Raw Material Resources and Procurement in Pre- and Protohistoric Times. Proceedings of the 5th International Conference of the UISPP Commission on Flint Mining in Pre- and Protohistoric Times (Paris, 10-11 September 2012), 73-86. BAR Int. Series 2656.
276. Starší doba kamenná – paleolit. In: Z. Jarůšková - A Štrof, (edd.): Pravěk Boskovicka, 15-49, Vlastivěda Boskovicka 3. Muzeum Boskovicka, Boskovice.
277. Dolní Věstonice I (1922-1942). Hans Freising – Karel Absolon – Assien Bohmers. Anthropos - Studies in Anthropology, Palaeoethnology, Palaeontology and Quaternary Geology, Vol. 37 /N.S. 29/, MZM Brno. 245 pp.
278. Oliva, M. - Jarošová, I. - Nývltová, M. – Šerý, O. – Tvrdý, Z.: Women´s work? Findings from the Neolithic chert mines in the “Krumlovský les”, Moravia. In: XVII. World UISPP Congress, Abstracts, 656. Burgos.
279. Krumlovský les (jižní Morava) na konci eneolitu. In: D. Piotrowska, W. Piotrowski, K. Kaptur & A. Jedynak edd.: Górnictwo z epoki kamienia: Krzemionki – Polska – Europa. W 90. Rocznicę odkrycia kopalni w Krzemionkach, 291-318. The most distinct and best dated evidence of Chalcolithic extraction was yielded by the excavation trench VI–1–3 situated in the upper part of a hillside in the mining area VI, between the trenches VI–8 and VI–9 mentioned above (Fig. 8). Its horizontal length was 13 m, and it sloped down by 4.2 m into a valley with a periodical creek (Fig. 9). The extracted seam was represented by a detritic sandy deposit with numerous chert pebbles at a current depth of 3.8–4 m, undermined into the N section, i.e. against the slope (Oliva 2010, Photo XL). Dating of this particular situation to the Final Neolithic is confirmed by a series of three conventional radiometric data from the laboratory at Groningen, which were also verified by another AMS date from Vienna.
Of a very similar character are also the other three classified collections from the superincumbent beds, to which the above-mentioned radiometric data are related. A common feature is the reversed frequency of flakes with regard to cortex remnants, in comparison to assemblages from the Late Lengyel culture (LgK), which fact suggests an advanced core reduction. We could detect an entirely different way of extraction from the same period in trench VI–9–1 (Figures 8 and 14). The trench extended from a large boulder of chert breccia, which was relocated by humans (Fig. 13), towards the valley. The shaft’s diameter varied between 80 and 100 cm. At the bottom there was a step-like depression towards the north (i.e. against the slope), where it ran into a low undercutting. The attribution of the final Neolithic mining to the Bell Beaker culture is indicated by the location of this area directly in the centre of the Bell Beaker culture settlement territory (Dvořák 1993, map 17). Examination of the chipped industry was first performed on artefacts from cemeteries (Přichystal, Šebela 2007). It turns out that the raw material from the Krumlovský les is predominant (39%), but the KL 2 variety, probably not extracted, is almost twice as abundant as KL 1. However, in the only grave unit located in the source area (Jezeřany-Maršovice) the ratios of these varieties are balanced. In the settlements, however, the erratic flint was predominant and almost no cores could be detected. Bořitov is the only site where a higher amount of cores occurred (16 pieces against 102 flakes, 10 blades, 11 formal tools etc.).
280. Paralipomena k lengyelskému osídlení Krumlovského lesa. Studia archaeologica brunensia 19, č. 1, 45-65. Paralipomena to Lengyel habitation of Krumlovský les
V průběhu dlouholetého výzkumu pravěkých těžebních areálů v Krumlovském lese jsme nashromáždili řadu poznatků také o zdejším mladoneolitickém osídlení. Nejdůležitější z těchto osad se nachází v trati Na Kocourkách u Jezeřan-Maršovic a jako jedinou ji lze datovat přesněji, a to do fází MMK Ic a IIb. Na sídlišti staršího stupně MMK u Nových Bránic se podařilo rozpoznat nepochybné vegetační příznaky rondelu. Osídlení mladšího stupně kultury s MMK bylo zjištěno zejména na plochých hřbítcích a plošinách přiléhajících k východnímu okraji zalesněné vrchoviny Krumlovského lesa. Rozptýlené nálezy lengyelských střepů a broušené industrie ve vyšších partiích Krumlovského lesa, to znamená v polohách vzdálených od tehdejších polí, souvisejí nejspíš s přechodnými pobyty u areálů pravěké těžby rohovce. Osady s vyspělejší technologií výroby (Maršovice – Na Kocourkách, Moravský Krumlov - Vysoká Hora) vynikají polohou na dominantním, nebo alespoň zdaleka viditelném návrší.
Klíčová slova: Neolit, lengyelská kultura, rondel, Krumlovský les, jižní Morava, jurský rohovec, štípaná industrie.
2015
281. Bocherens, M. – Drucker, D. G. – Germonpré, M. – Lázničková Galetová, M. - Naito, Y. I. – Wissing, Ch. – Brůžek, J. – Oliva, M.: Reconstruction of the Gravettian food-web at Předmostí I using multi-isotopic tracking (13C, 15N, 34S) of bone collagen. Quaternary International 359-360, pp. 211-228.
282. Wilczynski, Jaroslaw – Wojtal, Piotr – Roblíčková, Martina – Oliva, Martin: Dolní Věstonice I (Pavlovian, the Czech Republic) – Results of zooarchaeological studies of the animal remains discovered on the campsite (excavation 1924-52). Quaternary International 379, 58-70
283. Mezolitická těžba rohovce v Krumlovském lese v kontextu neolitizace střední Evropy. Mesolithic chert mining in Krumlov Forest (Krumlovský les) in the context of the Neolithisation of central Europe. Památky archeologické 106, 5-42.
One of the most surprising outcomes of the research into prehistoric quarrying in Krumlovský les, South Moravia is the discovery of Mesolithic chert mining, so far without any reliably dated analogies. All of the excavated pits and shafts from this period ale located in the eastern part of the southernmost Area I, and with only one exception they were disturbed by more recent quarrying, especially during the Early Bronze Age. The laboriousness of extraction of the mediocre quality raw material on the one hand and its far distribution on the another make us assume that extraction in this area is more likely linked to social than practical aspects of life. Moreover, it was under way at the transition from foraging to agricultural mode of life. Outcrops of raw materials were one of the few places were both populations could come into direct contact, cooperate, and refine their mutual relationships. Henceforth we will probably be unable to perceive the process of dissemination of agriculture as mere pushing of the local foragers into peripheral areas, but also as a complex and no doubt selective integration of the bearers of the Mesolithic into the Neolithic society, in which the former hunters and gatherers continued to preserve their special standing for a long time.
Krumlovský les, Southern Moravia, Mesolithic, chert mining, neolitisation
284. Karel Valoch (1920–2013) – and the word of a pupil, a colleague and a successor Anthropologie 53/1–2, 7–9.
285. S Martinem Olivou nejen o paleolitu. Jak se zrodil termín posvátná práce (rozhovor s J. Chmelíčkem). M revue, Časopis Moravského zemského muzea 1, 46-51.
286.K otázce redistribučních center štípané industrie kultury s lineární keramikou. Litický inventář stupně IIb z Pustějova v Oderské bráně. Archeologické rozhledy 67, 2015, 23-44.
On the issue of chipped industry redistribution centres with the linear pottery culture. Lithic inventory of the IIb stage from Pustějov in the Oderská brána gate
All sites in the “Oderská brána” Gate, a somewhat marginal region from the viewpoint of Neolithic occupation, are linked by an abundant occurrence of chipped industry, produced mainly from the chert of the Cracowian-Czenstochowa Jurassic formation, the outcrops of which are 150 km distant. In spite of this remnants of cortex were ascertained on nearly one third of artefacts, flakes prevail over blades, and cores are as numerous as formal tools. Because of a considerable distance from the source the sites with such composition of industry are usually considered to be secondary production centres. The discussion makes a reference to the fact that remnants of cortex could be left on the artefacts intentionally, since they testify to the provenance of the stone (either geographical or perhaps even below-ground). In addition to the distance from the source, intensity and manner of working with flint is determined by a number of other factors, for instance relaxation or competitiveness among knappers. The special liking for this activity in the remote Upper Oder enclave and evidence of fishing can be related to the Mesolithic traditions. Secondary production centres could only come into existence as a consequence of an increased demand for chipped industry; however this demand was often very low exactly in the settlements with the LBK.
LBK – Pustějov – Oderská brána Gate – chipped industry – Cracowian Jurassic chert
– question of production centers
287. Za vedrovickým zlatem. Vedrovický zpravodaj, duben 2015, 11.
288. Symbolic communication through mammoth bones. Hugo Obermaier Gesellschaft – 57. Jahrestagung in Heidenheim, 51-53. Univ. Erlangen-Nürnberg
289. Profesor Absolon a Němci. Dějiny a současnost, leden 2015, 22-26.
290. Odešel RNDr. Luděk Seitl (7. 1. 1954 – 11. 7. 2014). AMM sci. soc. 100, 171-174.
291. Jak lidský byl pračlověk (rozhovor s M. Vlhou). Tajemství české minulosti 2015, 28-31.
292. Letošní objevy v Krumovském lese přepisují historii.Vedrovický zpravodaj, září 2015, 12-13.
293. Pravěká těžba rohovce v Krumlovském lese (jižní Morava). Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti, Mikulov 2015, Sborník abstrakt, 81.
294. Primáty a priority archeologie v Moravském zemském muzeu. M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2, 2015, 4-11.
295. Gregorová, R. –Oliva, M. – Reissner, M. – Neužil, O.: Pravěk štětcem Zdeňka Buriana. M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2, 2015,16-23.
296. Letošní objevy v Krumlovském lese mění obraz posledních lovců a sběračů. M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2, 2015, 24-25.
297. Co asi ještě nevíte o Věstonické venuši. M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2, 2015, 26-30.
298.Úvod. In: Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích, 11-12. Anthropos - Studies in Anthropology, Palaeoethnology, Palaeontology and Quaternary Geology, Vol. 39 /N.S. 31/, MZM Brno.
299. III. Počátky vědeckého výzkumu – archeologie v Býčí skále. In: Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích, 40-48. Anthropos - Studies in Anthropology, Palaeoethnology, Palaeontology and Quaternary Geology, Vol. 39 /N.S. 31/, MZM Brno.
300. Sídliště ze starší doby kamenné. In: Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích, 82-114. Anthropos - Studies in Anthropology, Palaeoethnology, Palaeontology and Quaternary Geology, Vol. 39 /N.S. 31/, MZM Brno. Three phenomena indicate the special standing of the settlement in the Býčí skála Cave within the Magdalenian in Moravia, namely occupation of a distant, dark branching, exceptional scope of work with the local raw material, and engraving of various shapes into slate pebbles. Each of the three characteristics belongs to the most marked at the studied site of the Moravian Magdalenian, and all of them are interrelated to a certain degree. Also in the small caverns Nová Drátenická and Šošůvská artefacts and bones were located inside, beyond the reach of daylight, but in both cases the traces were left after one or two people's short term stay a couple of metres behind the entrance. The space inhabited in Býčí skála on a long-term basis is situated 90-100 m from the entrance. The only advantage of such settlement was temperature, which never drops below 10 degrees even in winter – this is approximately 30 degrees more than what the outside temperature used to be in the coldest days of the year. It was not necessary to leave the cave to obtain water, since it was available in the Bull Lake (Šenkův sifon) at the end of the main tunnel. However a grave inadequacy was dampness, darkness, and an absence of the view of the valley, through which game animals certainly migrated from time to time. If campfires served mainly as sources of heat for people and of glow for roasting elsewhere, in this place they were also important as source of light. This increased demand for fire, especially in winter, when the cave was occupied, was at variance with the lack of fuel that had to be brought from the outside. The prevailing endscrapers are usually linked to hide working, for the most part women's work. Men had to move round mainly outside, because inside of the cave they would not catch any game, and – contrary to settlements in the entrance parts of caves – they would not even spot it. It is no doubt mass chipping of chert relates to its local incidence, but mainly to the psychological atmosphere created by the tight and dark space that calls for something to become engaged in without many options to choose from. Moreover, routine chipping of chert does not require a lot of light. Apparently this work was lacking in either practical or supply importance. Engraving of patterns into pebbles is due to similar reason as the excessive production of chipped industry. The pebbles were also found locally and their smooth black surface with a well visible fresh line really called for such activity.
In the entire contribution we only dealt with the Southern Branching, whereas the traces of the Magdalenian originate also from the Vestibule, and the best known engraved pebble was even found in front of the cave.
301. Hledali světy dávno minulé. Rozhovor s Lucií Jahodářovou. Živá historie, březen 2016, 54-58.
302. Umění moravského paleolitu. Atlas sbírky Ústavu Anthropos MZM. Palaeolithic art of Moravia. The Anthropos Collection of the Moravian Museum. Anthropos - Studies in Anthropology, Palaeoethnology, Palaeontology and Quaternary Geology, Vol. 38 /N.S. 30/, MZM Brno. 172 pp.
303. Alina Krzemińska, A. – Wojtal, P – Oliva, M.: Pathological changes on woolly mammoth (Mammuthus primigenius) bones: Holes, hollows and other minor changes in the spinous processes of vertebrae. Quaternary International 359-360, pp. 178-185.
304. M. Oliva – P. Kostrhun: Ústav Anthropos – Pavilon Anthropos. In: Moravské zemské muzeum s úctou k práci průkopníků,… 121-144. MZM, Brno
2016
305. Encyklopedie paleolitu a mezolitu českých zemí. MZM, Brno. 341 pp.
306. Oliva, M. - Kosthun, P. Pavilon Anthropos. Skládanka k expozici, 10 str., MZM, Brno.
307. Oliva, M. - Kosthun, P. Anthropos Pavilion. Skládanka k expozici, anglická verze, 10 str., MZM, Brno.
308. Wertz, K – Wilczyński, J. – Tomek, T. – Roblíčková, M. – Oliva, M.2016: Bird remains from Dolní Věstonice I and Předmostí I (Pavlovian, the Czech Republic). Quaternary International 421, 190-200.
309. Výzkumy v Krumlovském lese možná končí, diskuse nikoliv. M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2016/2, 35-37.
310. Chef d’œuvre. Venuše z Předmostí. M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2016/2, 74.
311. Oliva, M. – Doláková, N. – Vaněček, Z.: Eneolitické industrie z pracoviště II-19-1 v těžební oblasti Krumlovského lesa. AMM sci. soc. 101/2, 157-170. ÄNEOLITHISCHE SPALTINDUSTRIEN AUS DEM ORT II-19-1 IM ABBAUGEBIET VON KRUMLOVSKÝ LES. The research of prehistoric extraction of Jurassic chert in Krumlovský les (the Krumlov Forest) continued after the publication of the basic monograph (OLIVA 2010) until 2016. The present article deals only with assemblages from the eastern part of the mining area II. The two first units from trench 4ŠT originate from the spoil bank on the hillside and fall into the Baden Culture which is a novelty in this mining area. The extraction in sqm 14MN on the hilltop progressed probably into terraces with undercuttings in the slope, and it reached below an older sandy sediment with Mesolithic fireplaces and below residuary intact sand. It dates back to the Bell Beaker Culture. The extraction from that time is widely documented in the northern mining areas (KL VI-1 and VI-9, Shaft 1). Flat and discoid cores always prevail over pieces with a parallel reduction. No vestige of extraction during the Funnel Beaker Culture has yet been discovered in Krumlovský les.
Key words: Chert mining, Baden Culture, Bell Beaker Culture, Krumlovský les, Moravia.
312. Jak skutečně žili pralidé? Rozhovor, ptal se Marek Vlha. 100+1 zahraničních zajímavostí 2016/20, 16-19.
313. Trabska, J. - Oliva, M. – Gawel, A. – Trybalska, B. 2016: Dolní Věstonice I female grave (DV3). Red colourats and other components of the burial fill up and grave floor. Anthropologica et praehistorica 126/2015 (2016), 161-178.
314. Obraz Moravského zemského muzea za protektorátu dle memoárů Františka Skyvy. AMM sci. soc. 101/1, 73-86. Das Bild des Mährischen Landesmuseums zur zeit des Protektorats nach den Memoiren von František Skyva. The paper is based on the comments on memoirs of the botanist Fr. Skyva „Zemské museum za okupace“ (The Moravian Museum during the occupation). On March 15, 1939 in the morning, German troops occupied Brno but before that all the collections had been closed at the command of „Volksdeutsche Mannschaft“. The first director (more exactly administrator) was the retired teacher Josef Freising who cared eagerly for Germanisation and vulgarisation. He was replaced by Karl Hucke, an archaeologist from Wroclaw, and after his joining the army by the orientalist Edmund Küttler. Thanks to him unique items from the Moravian Palaeolithic could be saved. However, the majority of Palaeolithic collections burnt at the end of the war in the castle of Mikulov. Key words: Moravian Museum, Anthropos Institute, Josef Freising, Karl Hucke, Edmund Küttler, World War II.
315. Co se letos dělo v Krumlovském lese. Vedrovický zpravodaj, říjen 2016, 8-9.
2017
316. Eneolitická těžba rohovce ve východní části I. revíru v Krumlovském lese (okr. Znojmo). AMM sci. soc. 102/1, 39-54. The extraction of chert in Krumlov Forest in south Moravia during the period of the Funnel Beaker culture
New excavations in Krumlov Forest (the “Krumlovský les”) are gradually filling in the gaps between the main phases of extraction. Data is being discovered from the Baden, Jevišovice and, most recently, the Funnel Beaker cultures. The middle part of a thick and large pile on the slope in the eastern part of the second district belongs to the end of the Mesolithic, while its western part was formed from the period of the Funnel Beaker culture up to the period of the Baden culture. Sediment was composed of loam with a varied share of sand and granodiorite detritus. The intact bottom of the pile was identified at a depth of 380 cm. An antler pick from a depth of 260 cm was dated to the Funnel Beaker culture and industry from its surrounding area and layer was classified. Another Funnel Beaker culture date was obtained from an antler digging tool found in sandy sediment at a depth of 340 cm at the edge of the plateau above the slope. The mined vein was found 60 cm deeper, and this vein was connected to an adit whose course was not traced further. Although the chipped industry is not highly representative from a technological perspective, it nevertheless demonstrates that only testing and initial working of the extracted pieces of chert were performed at the site, and all of the more successfully worked cores were taken away for further reduction elsewhere. This activity is related in this regard to the preceding Late Lengyel extraction. However, extraction declined after that earlier period and did not increase again until the Bell Beaker culture, at which point nearly all of the extracted raw material remained and was worked at the site; no product distribution is known.
Krumlov Forest – Eneolithic – Funnel Beaker culture – chert extraction – antler picks
317. Les pointes foliacées triangulaires et le type de Míškovice. In: S. Vasilyev, A, Sinitsyn & M. Otte édit.: Le Sungirien, Colloque du 8. commission UISPP à Saint-Pétersbourg 2016, 119-126. ERAUL 147, Liège.
318. Okolí Modřic ve starší době kamenné. In: J. Mitáček - R. Procházka edd.: Modřice – dějiny obce, 27-44. MS Modřice – MVS Brno.
319. Pestré osudy Ochozské čelisti. M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2017/1, 23-25.
320. Krumlovský les a záhada „posvátné práce“. Vedrovický zpravodaj, říjen 2017, 26.
321. Nad Efemeridami Heinricha Wankela. In: M. Oliva – P. Kostrhun (edd.): Heinrich (Jindřich) Wankel: Ephemeriden aus meinem Leben, 7-8. MZM, Brno.
322. Redakční poznámka, in M. Oliva – P. Kostrhun (edd.): Heinrich (Jindřich) Wankel: Ephemeriden aus meinem Leben, 59, 97, 118-119. MZM, Brno.
323. Krumlovský les 2010-2012: lengyelská těžba rohovce ve východní části I. revíru. AMM sci. soc. 102/2, 115-138. Krumlovský Les 2010-2012: Lengyelzeitlicher Hornsteinabbau im Ostteil des I. Reviers. New excavations in Krumlovský les (the Krumlov Forest, South Moravia) have broght new discoveries concerning the Lengyel Culture. The mining method using horizontal galleries, detected already in trench no. VI-8-1 in the northern mining area VI, has been confirmed; in the northern area, however, it had been dated solely by the character of the lithic industry. The existence of flint (or chert) mining itself at the outset of this culture is a novelty. At the end of this culture in the Early Eneolithic, mining in mighty shafts in the northern mining area VI of the Krumlov Forest was typical. In one case, two sacrificed women and a new-born were found in the shaft (OLIVA 2010). At the edge of the top of mining area I-East, a general seam lowering by 100-150 cm with undercut walls at the circumference can be supposed in an area of at least 60 square meters. In the chipped industries, prismatic cores dominate always over other reduced cores; pieces with cortex prevail among flakes. Retouched tools do not appear in mining areas, blades are sporadic. Promising cores and good blanks were taken to settlements in the whole south-western part of Moravia for further processing. Key words: Lengyel Culture, Jurassic chert, mining, Krumlov Forest, South Moravia.
324. Die Kunst des Gravettien/Pavlovien in Mähren. Halle. In: H. Meller – T. Puttkammer (Hrsg.): Klimagewalten – Theibende Kraft der Evolution, 338-359. Landesmuseum für Vorgeschichte, Halle.
325. Palaeolithic and Mesolithic of the Czech Lands (Moravia and Bohemia) in the European context. MZM, Brno. 193 pp.
326. Těžba rohovce z doby kultury nálevkovitých pohárů v Krumlovském lese (jižní Morava). Archeologické rozhledy 69, 2017, 3-22. The extraction of chert in Krumlov Forest in south Moravia during the period of the Funnel Beaker culture
New excavations in Krumlov Forest (the “Krumlovský les”) are gradually filling in the gaps between the main phases of extraction. Data is being discovered from the Baden, Jevišovice and, most recently, the Funnel Beaker cultures. The middle part of a thick and large pile on the slope in the eastern part of the second district belongs to the end of the Mesolithic, while its western part was formed from the period of the Funnel Beaker culture up to the period of the Baden culture. Sediment was composed of loam with a varied share of sand and granodiorite detritus. The intact bottom of the pile was identified at a depth of 380 cm. An antler pick from a depth of 260 cm was dated to the Funnel Beaker culture and industry from its surrounding area and layer was classified. Another Funnel Beaker culture date was obtained from an antler digging tool found in sandy sediment at a depth of 340 cm at the edge of the plateau above the slope. The mined vein was found 60 cm deeper, and this vein was connected to an adit whose course was not traced further. Although the chipped industry is not highly representative from a technological perspective, it nevertheless demonstrates that only testing and initial working of the extracted pieces of chert were performed at the site, and all of the more successfully worked cores were taken away for further reduction elsewhere. This activity is related in this regard to the preceding Late Lengyel extraction. However, extraction declined after that earlier period and did not increase again until the Bell Beaker culture, at which point nearly all of the extracted raw material remained and was worked at the site; no product distribution is known.
Krumlov Forest – Eneolithic – Funnel Beaker culture – chert extraction – antler picks
327. Příběh neandertálské čelisti z jeskyně Švédův stůl v Moravském krasu AMM sci. soc. 102/1, 3-16. Geschichte des Neandertalerkiefers aus der Švédův Stůl-Höhle
The Švédův stůl cave is considered as a typical den of cave hyenas where, however, an occupation of the Middle Palaeolithic and Magdalenian has been documented. In 1905, Karl Kubasek found there a human jaw, the dating of which became a matter of dispute betwen Prof. A. Rzehak and M. Kříž. The majority of important authors, with the exception of J. Bayer, have accepted that it had belonged to a Neanderthal, which is confirmed by its morphological features (thickness, height, teeth dimensions, taurodontism). In 1915-1927 the jaw was kept in Belgium, thereafter till 1969 in Germany (Berlin, Münster, Freiburg im Breisgau). Today it is deposited in the Anthropos-Institute of the Moravian Museum. Key words: Ochoz, Švédův stůl Cave, Moravian Karst, Neanderthal remains, mandible, Anthropos Institute
2018
328. Women´s Work? Findings from the Neolithic chert mines in the “Krumlovský les”, South Moravia. In: D. H. Werra and M. Woźny eds.: Between History and Archaeology. Papers in honour of Jacek Lech, 43-48. Archaeopress Publishing Ltd., Oxford. The most significant Late Lengyel dated features were discovered in trench VI–9. This cuts into the rather steep slope below a chert-breccia boulder in the eastern part of the zone VI. The meter-high boulder lies on re-located loam containing many flakes, and so it was no doubt placed there by human hands. Certainly the most important shaft is no. 4. It is located c. 8m below the megalith previously mentioned. In this shaft, a late Lengyel footed bowl was registered at a depth of 2m. Strikingly, it was found in a single piece, oriented vertically in a ‘functional’ position. The concentration of charcoal in the immediate area of the upper part of the bowl supplied a radiocarbon date (GrN–27500) of 5490±60 years before present (44350±70 cal BC 68%). It is interesting that besides this bowl, there were no other shards. The circular cross-section of the shaft, 100–120cm wide, continued down to a depth of 6m, where it formed a bell-like enlargement, at the level where small chert pebbles began to appear in the extracted sand. The first human skeleton emerged in the initial widening at a depth of 6 meters and belonged to a young woman, who originally lay in a horizontal, tightly flexed position, on her back. Quite possibly she was subsequently placed on her right side facing the wall of the pit. The shoulder joint was found c. 50cm from the remainder of the skeleton, with the elbow extended posteriorly behind, from the vertebral column. This unusual disposition suggests that the body may have been placed into the pit in pieces, and makes probable the assumption that the woman was, indeed, sacrificed. Radiometric analysis of human bone provided the following date: GrA–22839: 5380±50 BP (4210±90 cal BC 68%). Another skeleton was found nearly 1m deeper than the preceding skeleton. This one lay anatomically undisturbed, but it was placed in a highly unusual position. At the left breast of the woman was the head of a newborn, his or her legs were found in the pelvic region. An incomplete skeleton of a small dog was found some 30cm above the cranium of this woman. The post-cranial skeleton undoubtedly belonged to the cranium and mandible of the dog that lay at the same level in the western extension somewhat more to the south.
329. Wilczynski, J. - Haynes, G. – Klimowicz, J. – Lengyel, G. - Kufel-Diakowska, B. – Oliva, M. – Sobczyk, K. – Wojtal, P. 2018: Mammoth hunting in Central Europe - case studies of Krakow Spadzista and Milovice sites.In: Book of abstracts,
XVIII. Congres UISPP Paris, 1400-1401.
330. Neruda, P.- Patáková, Z. – Pyka, G. –Doláková, N. – Hladilová, Š. - Oliva, M. 2018: Universe inside Dolní Věstonice Venus. In: Hugo Obermaier Society, 60th Annual meeting Tarragona, Book of abstracts, 38-39.
331. Specificities of Moravian Mesolithic. In: Hugo Obermaier Society, 60th Annual meeting Tarragona, 2018, Book of abstracts, 39.
332. Co znamená objev mezolitické těžby v Krumlovském lese. M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2018/1, 49-51.
333. Mezolit na Moravě ve světle nových výzkumů a poznatků.. AMM sci. soc. 103/1, 3-33. Le Mésolithique en Moravie sous l’optique des recherches nouveaux. The relatively restricted number of Mesolithic sites in Moravia is counterbalanced with their considerable extent and concentration in the lowlands along southern Moravian rivers. The densest concentration occurs on some 2 kilometers long section of the Jihlava River in the area of Smolín and Přibice, another one is on the Dyje River under the Pavlov Hills. In Smolín, floor plans of slightly sunk habitations were discovered. These largest agglomerations belong to the Early Mesolithic, dated to the Boreal and characterised by a prevalence of microlithic points and triangles. Trapezoid blades prevail in Mikulčice on the Morava River and in the surroundings of Příbor in northern Moravia. They may represent a later phase of the Mesolithic, belonging to the Atlantic, but they have not been dated yet. The large settlements in southern Moravia, and also extensive quarrying of Jurassic chert in Krumlovský les, witness about a high degree of sedentarity. The mentioned Jurassic chert is also the only raw material that spread – despite its poor quality – hundreds of kilometres beyond the borders of the country. Raw materials of local origin prevail in all the Moravian Mesolithic groups, mostly originating from Krumlovský les or from river gravels. Imports were coming to southern Moravian lowlands mainly from the south-east, i.e. from the original Neolithisation areas (radiolarite of the Szentgál type, obsidian). All these phenomena, differing from the situation in Bohemia, set the territory of Moravia to the Peri-Neolithic sphere. Key words: Mesolithic, Moravia, chert quarries, Smolín, sedentarity, neolithisation.
334. Krajina mého srdce. Krajinolásky. Veronica 32/2, 34-35.
335. Jeden ze světových primátů našeho kraje – mezolitická těžba v Krumlovském lese. Vedrovický zpravodaj květen 2018, 11-12.
336. Mladý paleolit českých zemí: souhrn prací v letech 2014–2017. AMM, sci. soc. 103/2, 85-100. Le Paléolithique supérieur dans les Pays Tcheques – bilan des travaux 2014-2017
In the last 5 years, the Upper Palaeolithic research in the Czech Lands was carried out mainly by the Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences in Brno and by the Anthropos Institute of the Moravian Museum in Brno. After the summary of the Palaeolithic and Mesolithic periods in Bohemia (Vencl ed. 2013), only 2 contributions on the Late Gravettian sites near Lubná were published in Prague. The Institute of Archaeology of the CAS in Brno has contributed with excavations and publications of the EUP settlement in Moravia and with some important papers about the stratigraphy of the Gravettian sites of Dolní Věstonice I, II and Pavlov I. The research of Moravian Epi-Gravettian settlement has seen a major progress as well. The publications by the Anthropos Institute included The Encyclopaedia of the Palaeolithic and Mesolithic in the Czech Lands and a synthetic work on these periods in English. Key words: Upper Palaeolithic, Moravia, Gravettian, Epigravettian, Lubná ner Rakovník, Pavlov I, Dolní Věstonice, Mohelno, Brno-Štýřice, Magdalenian, Býčí skála.
337. Za Rudolfem Czižkem a jeho bratry. Pravěk N.Ř. 26, 140-144.
2019
338. Oliva, M. – Kostrhun, P.: Česká archeologie pod jhem nacismu ve světle interetnických vztahů. Archeologické rozhledy 71, 105-137.
The Czech lands inherited a large German minority from the Austro-Hungarian monarchy, just as Slovakia did a Hungarian minority. The German minority was very advanced culturally and until they also held political power, which in the new state could represent a source of significant tension. The political edges soon wore down, but in many respects the two-track system remained. In Bohemia, German archaeologists were organized in the Deutsche Gesellschaft für Vor- und Frühgeschichte in der Tschechoslowakei, and Prof. Leonhard Franz, a professional archaeologist, worked from 1929 at the German branch of Charles University as a professor. In Moravia, German prehistoric research was in the hands of amateurs, organized only within national history, natural science and spelunking societies. The ideas of National Socialism did not penetrate into their ranks, at most only elements of Kossinna chauvinism. There were not more conflicts between Czech and German archaeologists than among Czechs themselves. The leading Moravian researcher I. L. Červinka, not wanting the theoretical invasion of the professors from Bohemia and Moravia, who were influences by German archaeology, was a particularly conflicting personality. Under the protectorate, the majority of posts were taken by so-called “Reich Germans”, mostly graduates of significant universities with broad contacts in Germany. Their Germanization tendency cannot be separated from their effort to include our archaeology into international events. The most suitable path appeared to be cooperation with Czech archaeologists, which is especially striking with Lothar Zotz. The instruction of archaeology in the Czech spirit and language stopped with the closure of Czech higher education institutions in 1939. Otherwise, Czech archaeologists continued to be in their places in Bohemia (Böhm, Neustupný), but subjected to the oversight of Germans, who often watched Germans more than Czechs (C. Streit). Moravia, where Czech leaders were removed from their positions, became a lair of ambitious German archaeologists, utilizing in their mutual skirmishes contacts with the Monument Office in Vienna, Ahnenerbe (Bohmers because of the research on Dolní Věstonice), land offices (Hucke) and scientific contacts in Germany (Schwabedissen). Vienna’s Denkmalamt most influenced events in Slovakia, where it had to face only the nationalistic tendencies of the puppet government, because (besides V. Budaváry) there were no professional archaeologists of Slovak nationality. None of these Reich Germans were among the original supporters of Nazi ideology, and they were only members of the NSDAP for the time that it was advantageous. In that, they did not differ from the post-war Czech archaeologists, who were similarly communists as the protectorate Germans were Nazis; but exceptions were found between the two nationalities. After the war, also the Germans who had tried to contribute to the introduction of order in the collections were blamed (Lung in Kolín, Hucke in Brno) or those raising the scientific level of publications (Zotz in the case of the evaluation of the grave of the warrior from Prague Castle, whose Nordic origin is today confirmed by genetics). The deliberate destruction of the Palaeolithic collections at Chateau Mikulov, whose circumstances remain unclear, was passed off as an example of German barbarism.
339. Keramika nejstarších zemědělců v Barové jeskyni. In: R. Musil ed.: Moravský kras. Průvodce Josefovským a Křtinským údolím, 145-147. Muni Press, MU, Brno.
340. Magdalénští lovci sobů a koní v temných prostorách jeskyně. In: R. Musil ed.: Moravský kras. Průvodce Josefovským a Křtinským údolím, 158-160. Muni Press, MU, Brno.
341. Eneolitická kresba nad Jižní odbočkou Býčí skály. In: R. Musil ed.: Moravský kras. Průvodce Josefovským a Křtinským údolím, 160-162. Muni Press, MU, Brno.
342. Svatyně lidu horákovské kultury v Býčí skále. In: R. Musil ed.: Moravský kras. Průvodce Josefovským a Křtinským údolím, 166-168. Muni Press, MU, Brno.
343. Svatyně nejstarších zemědělců ve Výpustku. In: R. Musil ed.: Moravský kras. Průvodce Josefovským a Křtinským údolím, 282-284. Muni Press, MU, Brno.
344. Rejdy protektorátních Němců (v Ústavu Anthropos zvláště). M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2019/1, 31-35.
345. Lovci a sběračky starší doby kamenné. Židenický zpravodaj, duben 2019, 12.
346. Bojanovice (k. ú. Bojanovice u Znojma, okr. Znojmo), „Baboučky“, Jevišovice I. Pozdní paleolit. Ojedinělý nález. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 159. Brno 2019.
347. Bratčice (okr. Brno-venkov), „Staré hory“, Bratčice I. Szeletien, epigravettien.
Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 159-160. Brno 2019.
348. Brno (k. ú. Líšeň, okr. Brno-město) „Lepinky“, Líšeň II; „Čtvrtě“, Líšeň I; Ib. Starší fáze mladého paleolitu. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 160. Brno 2019.
349. Brno (k. ú. Tuřany, okr. Brno-město) Tuřanské náměstí. Szeletien. Listovitý hrot. Náhodný nález. Přehled výzkumů 60-1, 160-161. Brno 2019.
350. Ivančice (k. ú. Hrubšice, okr. Brno-venkov). „Nad řekou“, Hrubšice III. Aurignacien. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1,161. Brno 2019.
351. Ivančice (k. ú. Letkovice, okr. Brno-venkov). „Za trním“? Mladý paleolit. Ojedinělý nález. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 162. Brno 2019.
352. Modřice (okr. Brno-venkov). Modřice I. Szeletien. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 162. Brno 2019. 353. Mokrá-Horákov (k. ú. Horákov, okr. Brno-venkov). „Ořechová seč“. Horákov I. Mladý paleolit. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 165. Brno 2019.
354. Moravany (k. ú. Moravany u Brna, okr. Brno-venkov). Moravany IV. Mladý paleolit. Štípaná industrie. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 165-166. Brno 2019.
355. Moravské Bránice (okr. Brno-venkov). „Ve Starých“, Moravské Bránice I. Mladý paleolit. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 166-167. Brno 2019.
356. Ořechov (okr. Brno-venkov) „Pizoňky“, „Randlík“, „Líchy“, „Kabáty“, „Staré boudy“. Ořechov I, II, III, IV, VI. Mladý paleolit. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 167. Brno 2019.
357. Radostice (k. ú. Radostice u Brna, okr. Brno-venkov). „Čihadlo“, Radostice I. Mladý paleolit. Štípaná industrie. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 168. Brno 2019.
358. Ráječko (okr. Blansko). „Zlámaný“. Ráječko I. Micoquien. Štípaná industrie. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 168-169. Brno 2019.
359. Rousínov (k. ú. Vítovice, okr. Vyškov). „Záhumení“, Vítovice I. Mladý paleolit. Sídliště. Povrchový průzkum. 169. Přehled výzkumů 60-1, 169. Brno 2019.
360. Sebranice (k. ú. Sebranice u Boskovic, okr. Blansko). „Podsedky“. Sebranice I. Micoquien. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 169. Brno 2019. 169.
361. Seloutky (okr. Prostějov). „U planičky“. Mladý paleolit. Sídliště? Záchranný výzkum. Přehled výzkumů 60-1, 169-170. Brno 2019.
362. Troubky-Zdislavice (k. ú. Troubky, okr. Kroměříž). Troubky I. Aurignacien. Sídliště.Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 170. Brno 2019.
363. Brno (k. ú. Královo Pole, okr. Brno-město). Kociánka 13. Starší neolit. Kamenná industrie. Náhodný nález. Přehled výzkumů 60-1, 171. Brno 2019.
364. Bořitov (okr. Blansko). „Horky“, Bořitov V. Eneolit. Kamenná industrie. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 60-1, 191. Brno 2019.
365. Koryčany (okr. Kroměříž). „Kozel“. Neolit-eneolit. Náhodný nález. Přehled výzkumů 60-1, 195. Brno 2019.
366. Těžba a rituál, paměť a transformace. Uzavírky šachet a obětiny z doby bronzové v Krumlovském lese.Anthropos Studies 40 /N.S. 32/, MZM Brno 2019. 225 pp. Krumlovský les, Southern Moravia, represents the most important source of raw materials for the chipped industry in the territory of the Czech Republic. The Krumlovský les Upland is formed of Precambrian igneous rocks, covered by Miocene (Eggenburg – Ottnang) sandy sediments, with numerous redeposited Jurassic and probably also Cretaceous cherts. The forested ground forms the NW part of the lowland of the Dyje and Svratka rivers with its central area 415 m above sea level. The primacy of this extraction area rests in its substantial expanse, preservation of above-ground formations in the shapes of heaps and natural stone “stools” for primeval knappers, and also incomparable duration of mining (Oliva 2010: Anthropos - Studies NS 24). Rather than culminating in the Stone Age, the extraction of Jurassic cherts peaked as late as in the Early Bronze Age and lasted into the Hallstatt Age. Since the end of the Eneolithic at the furthest, thousands of tonnes of excavated and knapped cherts made their way into the filling of the shafts and on the piles instead of being transported elsewhere. In the Bronze Age, the terrain as a whole, mainly the surfaces of small ridges, was lowered to varying degrees and the spoil from dumps on the slopes was taken up again upslope at the end of extraction.
367. Wilczynski, J. – Wojtal, P. – Oliva, M. – Sobczyk, K. – Haynes, G. - Klimowicz, J. – Lengyel, G.: Mammoth hunting strategies during the Late Gravettian in Central Europe as determined from case studies of Milovice I (Czech Republic) and Kraków Spadzista (Poland). Quaternary Science Reviews
223 (2019) 105919 (sep. 1-12). doi.org/10.1016/j.quascirev.2019.105919
368. Magdalénien Pustého žlebu v Moravském krasu. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales 104/1, 3-14. Magdalénien in Pustý Žleb im Mährischen Karst
This article presents a small contribution to the settlement patterns of the Magdalenian. In 1896, Richard Trampler examined two neighbouring caves in Pustý žleb Valley, and he designated them S IX and S X (17 and 18 after Absolon; today known as Nos. 142 and 143). The caves are only accessible for climbers via a 15 m high vertical rock. The chipped industry shows typical Magdalenian characteristics; elements of other culture have not occurred. Nearly all finds are made of erratic flint. Cores as well as otherwise common formal tools like backed bladelets and burins are entirely missing; percoirs and endscrapers prevail. Another hidden cave above the outlet of the Punkva River, Malá Punkevní Cave (No. 343) tends to be mentioned as a Magdalenian site. A revision has revealed that none of the retrieved artefacts can be considered as belonging to the Palaeolithic.
Therefore, the only Magdalenian site in Pustý žleb is the area between Průtoková (142) and Tramplerova (143) caves inclusive of their entrances. In contrast to the neighbouring Suchý žleb with a denser settlement this is caused by an absence of a watercourse. The reason for episodic occupation of this locality is its hidden situation. KEY WORDS: Moravian Karst, Magdalenian, Trampler, Pustý žleb, settlement strategy
369. Jezeřany III (okr. Znojmo) – stanice szeletienu u Krumlovského lesa. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales 104/2, 137-159. Jezeřany III (Bez. Znojmo) – Eine Szeletien-Station im Krumlovský les-Gebiet
The Szeletian site of Jezeřany III is situated in the eastern part of lithic exploitation area of Krumlovský les, with rich outcrops of Jurassic chert redeposited in miocene sands and detritic loams. The abundance of locally available raw material determines the petrographical and technological composition of the assemblage. Besides local chert (96%), the northern flint, radiolarite and spongolite are also present, all utilized mainly for the formal tools. In the final part of the paper the question of the independence and different origin of the Szeletian and so called Bohunician is critically discussed. In short, rich outcrops of cherts at Stránská skála and of orthoquartzites on the Drahany Plateau were occupied by groups of knappers, mastering or preferring a late fusion of the Levallois and Upper Palaeolithic reduction methods, without necessarily being of anatomically modern origin and coming from the Near East. These “cultures” are not some natural entities existing independently of us, but are our constructs, created to facilitate communication. On the other hand, if we adhere to these placeholders more strictly (see the chronic inconsistency in the classification of collections between Szeletian and Bohunician), it is better to abolish them and consider them in broader terms. Key words: Szeletian, Bohunician, EUP, Moravia, Jezeřany, Krumlovský les
370. Bouzek, J. - Oliva, M.: Slavomil Vencl 1936–2019. Archeologické rozhledy 71, 686-688.
2020
371. Wilczynski, J. – Goslar, T. - Wojtal, P. – Oliva, M. – Göhlich, U. B. - Antl-Weiser, W. – Šída, P - Verpoorte, A. – Lengyel, G.: New radiocarbon dates for the Late Gravettian in Eastern Central Europe. Radiocarbon 62/1, 2020, 243-259 DOI:10.1017/RDC.2019.111
372. Tajemství lovu mamutů (rozhovor). Moje země 2020/1,56-58.
373. Býčí skála - Magdalenian occupation. In: Back to the Gravettian. Hugo Obermaier Society, 62nd Annual Meeting in Brno, 140-142.
374. Milovice I, Břeclav district. In: Back to the Gravettian. Hugo Obermaier Society, 62nd Annual Meeting in Brno, 178-181.
375. K lokalizaci archeologických nálezů a zaniklých jeskyň na Turoldu u Mikulova. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales 105/1,3–11. Zur Lokalisierung Archäologischer Funde und untergegangener Höhlen auf dem Turoldberg bei Mikulov
A critical revision and comparison of published reports have shown that four extensive caves had existed in the extracted part of the Turold Hill near Mikulov. Archaeological finds were stated for sure in the Turold and Jüttner caves as well as in the vicinity of the Turold cave on the SE slope. Not a lot is known about finds from the former, the latter delivered pottery finds and a lot of polished industry from two periods of the Neolithic and the Early Bronze Period. A part of the polished industry was discovered at the open air settlement on the SE slope from where a. o.isolated finds of BBC originate. Through mixing finds from various sites the myth came into being about a repeated prehistoric occupation of the legendary and then gigantic Turold cave; its original appearance in the shape of a mighty tunnel was however never noticed in historical times.
KEY WORDS: Turold Hill, Funeral Caves, Neolithic, Bronze Age, Moravia
376. 150 let od objevu paleolitu na Moravě – Wankelův článek o pařížské výstavě a počátek vykopávek v Býčí skále. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales 105/1, 143–153.
377. Česko-německé kontraverze pri vyzkumu paleoliticke stanice u Dolních Věstonic. In: M. Neumann - J. Mellnerová Šuteková (edd.): Dejiny archeológie. Archeológia v Československu v rokoch 1918-1948, 478-501. Bratislava: Univerzita Komenského 2020.
378. Žádné miny v Moravském zemském muzeu. M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2020/1, 60-61.
379. Bořitov (okr. Blansko) Bořitov V „Horky“, Va „U Badálka“.Micoquien, aurignacien. Přehled výzkumů 61/1, 120.
380. Brno (k. ú. Bosonohy, okr. Brno-město. Hradisko. Mladý paleolit. Přehled výzkumů 61/1, 121.
381. Brno (k. ú. Líšeň, okr. Brno-město) „Lepinky“, Líšeň II; „Za Panskou zahradou“, IIa; „Čtvrtě“, Líšeň I; Ib; „Kostelíček“, Líšeň III. Starší fáze mladého paleolitu. Přehled výzkumů 61/1, 121.
382. Domanín (okr. Hodonín) „Domanínský kopec“. Mladý paleolit. Přehled výzkumů 61/1, 126.
383. Jamolice (okr. Znojmo) „Záklaty“. Mladý paleolit. Přehled výzkumů 61/1, 126.
384. Kadov (okr. Znojmo) „Kadovská hora“, Kadov I. Střední a mladý paleolit. Přehled výzkumů 61/1, 126-127.
385. Klobouky u Brna (okr. Břeclav) „Hradisko“, Klobouky u Brna I. Aurignacien. Přehled výzkumů 61/1, 127.
386. Kozlany (k. ú. Kozlany u Vyškova, okr. Vyškov) „Jaslůvka“. Mladý paleolit Přehled výzkumů 61/1, 127.
387. Lhánice (okr. Třebíč) „U Kozénka“, Lhánice II. Mladý paleolit. Přehled výzkumů 61/1, 127-128.
388. Mělčany (k. ú. Mělčany u Ivančic, okr. Brno-venkov) „Sesličky“, Mělčany II.
Aurignacien. Přehled výzkumů 61/1, 128.
389. Morkůvky (okr. Břeclav) „Harasky“. Mladý paleolit, mezolit (?).Přehled výzkumů 61/1, 128-129.
390. Mysločovice (okr. Zlín) „Háj“. Aurignacien. Přehled výzkumů 61/1, 129.
391. Nikolčice (okr. Břeclav) „Liščí vrch“, Nikolčice I. Aurignacien. Přehled výzkumů 61/1, 129.
392. Obora (k. ú. Obora u Boskovic, okr. Blansko) „Na Kujích“, Obora III. Střední paleolit. Přehled výzkumů 61/1, 129.
393. Osvětimany (okr. Uherské Hradiště) „Hrušková“, Osvětimany I. Mladý paleolit Přehled výzkumů 61/1, 130.
394. Rájec-Jestřebí (k. ú. Jestřebí, okr. Blansko) „Horní Skřiby“, Rájec-Jestřebí I; „Poloudělí“, Rájec-Jestřebí II; „Lokýtek“, Rájec-Jestřebí III, „Strážka“, Rájec-Jestřebí IV a V; „Za Dubí“, Rájec-Jestřebí VII. Micoquien. Přehled výzkumů 61/1, 131-132.
395. Ráječko (okr. Blansko) „Na Horničkách“, Ráječko I. Micoquien. Přehled výzkumů 61/1, 132.
396. Sebranice (k. ú. Sebranice u Boskovic, okr. Blansko) „Podsedky“, Sebranice I.
Střední a mladý paleolit. Přehled výzkumů 61/1, 133.
397. Štěpánovice (k. ú. Štěpánovice u Tišnova, okr. Brno-venkov). Mladý paleolit. Přehled výzkumů 61/1, 134.
398. Tvarožná (okr. Brno-venkov) „Velatické vrchy“, Tvarožná III. Mladý paleolit. Přehled výzkumů 61/1, 134.
399. Zahnašovice (okr. Zlín) „Na kopci“. Aurignacien. Přehled výzkumů 61/1, 135.
400. Žernovník (okr. Blansko) „Skalky“, Žernovník I. Aurignacien. Přehled výzkumů 61/1, 136.
401. Nová kniha o Krumlovském lese. Vedrovický zpravodaj, říjen 2020, 10-11.
402. Trnitou cestou do Anthroposu. M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2020/2, 12-14.
403. Krumlovský les. Nejzáhadnější jev našeho pravěku. M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2020/2, 31-35.
404. Neruda, P. – Oliva, M. - Kostrhun, P.: Šipecká čelist. Vítězství K. J. Mašky. M revue, Časopis Moravského zemského muzea 2020/2, 28-33.
405. Krumlovský les II-east: Recent excavations of the Mesolithic mining area. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales 105/2, 167-179. In the territory of the Czech Republic Krumlovský les represents the most important source of raw materials for the chipped industry. The extraction of Jurassic cherts peaked as late as in the Early Bronze Age and lasted into the Hallstatt Age. Hence, the extraction was discontinued as late as around 500 BC, and, since the end of the Eneolithic at the furthest, thousands of tonnes of excavated and knapped cherts made their way into the filling of the shafts and on the piles instead of being transported elsewhere. Radiocarbon date GrA-34410 supports the beginning of mining and places the hearth at the mouth of shaft I-12 between the years 8810 and 8560 BC. Remains of extraction on a much larger scale, probably from a front face of the slope, are being uncovered in the Area II. However, the upper portion of the slope and its top was entirely disturbed by quarrying during the Eneolithic and especially the Bronze Age. For the present, the expanse of the Late Mesolithic spoil heap exceeds 50 metres on the contour line and 16 metres on the slope, and in one-meter thickness it continues farther to the east. This mass-scale activity with no evident practical purpose suggests that certain social changes were also occurring in south Moravia. KEY WORDS: Mesolithic, Mining, Jurassic chert, Krumlovský les, Moravia, Neolithisation.
406. Oliva, M. ed.: Paměti archeologa Karla Valocha (1920 – 2013). Acta Musei Moraviae, scientiae sociales 105/2, 355-371.
407. Mladší paleolit (cca 42 000–11 500 př. Kr.). In: M. Novák ed.: Blanensko a Moravský kras v pravěku, 36-52. Muzeum Blanenska, Blansko.
408. Pozdní paleolit (cca 11 500–9600 př. Kr). In: M. Novák ed.: Blanensko a Moravský kras v pravěku, 53-54. Muzeum Blanenska, Blansko.
409. Mezolit (cca 9600–5500 př. Kr.) . In: M. Novák ed.: Blanensko a Moravský kras v pravěku, 54. Muzeum Blanenska, Blansko.
2021
410. Karel Absolon archeolog. In: Zajíček, P – Oliva, M. – Kostrhun, P. 2021: Karel Absolon – objevitel, manažer, vědec, 181-291. Academia, Praha.
411. Oliva, M. – Zajíček, P – Kostrhun, P.: Karel Absolon – doba poválečná a poslední roky života. In: Zajíček, P – Oliva, M. – Kostrhun, P. 2021: Karel Absolon – objevitel, manažer, vědec, 375-391. Academia, Praha.
412. Bibliografie Karla Absolona (včetně novinových článků a recenzí). In: Zajíček, P – Oliva, M. – Kostrhun, P. 2021: Karel Absolon – objevitel, manažer, vědec, 393-418. Academia, Praha.
413. Jan Eskymo Welzl v Moravském zemském muzeu. M Revue 2021, č. 1, 58-59.
414. Prsatá tyčinka z Dolních Věstonic. M Revue 2021, č. 1, 84.
415. Oliva, M. - Vencl, S. 2021: Pozdněglaciální osídlení u Stadic v severozápadních Čechách. Památky archeologické 112, 5-70.
Zachraňovací výzkum stanice u Stadic provedl Slavomil Vencl již v roce 1987. Na ploše 164 m2 se podařilo odkrýt půdorys téměř kompletního tábořiště, datované do epigravettienu (GrN-15862: 14280±120 BP). Na rozdíl od gravettienu (pavlovienu) jsou retušované nástroje daleko méně formalizované. Neobvyklá je i disproporční převaha rydel nad škrabadly, které prakticky chybí, ovšem relativně málo je i hrotů a čepelek s otupeným bokem. Většina industrie (97%) je vyrobena ze severských pazourků, přinášených z glacifluviálních sedimentů v Německu (min. 30 km), dále se vyskytují slínovce, zkamenělé dřevo, rohovce aj. Fauna se dochovala jen zčásti a tvořily ji výhradně chladnomilné druhy s převahou mamutů. Nejzajímavějšími strukturami jsou jamky se štípanou industrií nebo s kostmi. V jedné jamce se obě složky vyskytly pohromadě, v jiné – na okraji předpokládaného obydlí – byl spolu s kostmi uložen depot okru. Depoty štípané industrie, uložené na několika zcela nenápadných místech, neobsahují žádná perspektivní jádra, využitelné polotovary nebo náročně vyrobené nástroje, ale naopak hodně vytěžených jádrovitých zbytků, zlomků a odpadu. Těžištěm článku jsou proto úvahy, zda tyto depozice, stejně jako jamky s kostmi, mohly soužit jako využitelné zásoby suroviny, příp. masa, nebo zda šlo spíše o depozice komodit s určitou symbolickou hodnotou. Klíčová slova: Stadice, severozápadní Čechy, epigravettien, Heinrich event 1, depoty, spiritualita
During the rescue excavation conducted by Slavomil Vencl near Stadice in 1987, an almost entire camp dated to the Epigravettian period (GrN-15862: 14280 ± 120 BP) was uncovered over an area of 164 m2. Unlike the Gravettian (Pavlovian), retouched tools are far less formalised. Also unusual is the disproportionate predominance of burins over endscrapers, which are practically absent, but there are also relatively few backed points and bladelets. Most of the industry (97%) is made of northern cretaceous flint brought from glacifluvial sediments in Germany (min. 30 km), while marlite, xylolite, chert, and others also occur. The fauna, only partially preserved, consisted exclusively of cold-steppe species, with a predominance of woolly mammoths. The most interesting structures are pits with chipped industry or bones. In one pit, these two components occurred together, in another – on the edge of an assumed dwelling – a deposit of ochre was placed together with the bones. Hoards of chipped industry deposited in several completely inconspicuous places do not contain any promising cores, exploitable blanks or elaborately produced tools; in contrast, they contained many reduced core remnants, fragments and debitage. The main objective of the article is therefore to consider whether these deposits and the pits with bones could have served as ready reserves of raw material, possibly meat, or whether they were instead a deposition of commodities with a certain symbolic value.
Key words: Stadice, NW Bohemia, Epigravettian, Heinrich Event 1, hoards, symbolic dimensions, spirituality.
416. Ondratice I/Želeč: ústřední mladopaleolitická stanice s listovitými hroty. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales 106/1, 3-74. Ondratice i/želeč: central upper palaeolithic site with leaf points Classification and publication of the dominant non-quartzite component of the industry from the classical Ondratice I site belonged to the heaviest debts to be paid off by archaeology of the Palaeolithic in central-east Europe. Studying of original documentation facilitated localization of trenches dating back to 1942 and rehabilitated the view that there had been only one layer at this location (albeit stratigraphically “telescoped”) containing both patinated and quartzite artefacts. The vast majority of finds can be related to the advanced phase of development of industries with leaf points, which are normally placed into the sphere of the Szeletian. An integral part of these industries are also the Levalloisian points and blades typical for the so-called Bohunician, and points with partial flat retouch that characterize the Lincombian – Ranisian – Jerzmanowician group. The conclusion of the publication criticizes an excessive subdividing of the IUP-EUP industries according to the shares of the “fossiles directeurs” and their identification with Neanderthalians on the one side (Szeletian) or anatomically modern humans on the other (“Bohunician”, LRJ). Key words: Ondratice, silicites, orthoquartzites, Szeletian, Upper Palaeolithic, Moravia, leaf points, Jerzmanowician points, Levalloisian method, Stránská skála chert, history of research
417. Tzv. druhá Věstonická Venuše ve vzpomínkách Karla Valocha. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales 106/1, 155-159.
418. O relativitě uvědomělosti. Kronika obce Milovice na Břeclavsku 1938-1945. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales 106/1, 161-169.
419. Vilém Gebauer – sto let od narození. Pravěk N.Ř. 28, 225-228.
420. Předmluva. In: J. Clottes - V. Soukup – B. Půtová: Pravěké umění. Evoluce člověka a kultury. Carolinum, Praha.
421. Záhadná zkáza dobře chráněných unikátů. 22. dubna 1945. Požár mikulovského zámku. Živá historie, červen 2021, 35-39.
422. Bořitov (okr. Blansko) Bořitov V, „Horky“. Paleolit. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 62/1, 171-172.
423. Brno (k. ú. Líšeň, okr. Brno-město) Líšeň II, „Lepinky“; Líšeň IIa, „Za Panskou zahradou“; Líšeň I, „Čtvrtě“; Líšeň III, „Kostelíček“. Starší fáze mladého paleolitu. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 62/1, 172-173.
424. Brno (k. ú. Stránice, okr. Brno-město) Kraví hora. Mladý paleolit. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 62/1, 173.
425. Doubravice nad Svitavou (okr. Blansko) Doubravice I, „Za Horou“. Střední a mladý paleolit. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 62/1, 174.
426. Moravský Krumlov (okr. Znojmo) Rakšice; Krumlovský les. Mezolit. Těžební areál. Badatelský výzkum. Přehled výzkumů 62/1, 177-179.
427. Ořechov (okr. Brno-venkov) Ořechov V, Tikovický kopec; „U Hájku“. Mladý paleolit. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 62/1, 180.
428. Rataje (k. ú. Popovice u Kroměříže, okr. Kroměříž) Rataje I, „Podsedky“, „Kopaniny“. Aurignacien. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 62/1, 181.
429. Rousínov (k. ú. Vítovice, okr. Vyškov) „Zlámaniny“, „Záhumení“, Vítovice I. Micoquien, szeletien, aurignacien. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 62/1, 181.
430. Oliva, M. – Šmacho, P.: Zdounky (k. ú. Netčice, okr. Kroměříž) Netčice I, „Mezilesí“. Epigravettien. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 62/1, 183.
431. Želešice (okr. Brno-venkov) Želešice III, „Hoynerhügel“. Paleolit. Sídliště. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů 62/1, 183-184.
432. Upravené skalní výchozy a otázka megalitizmu v těžební oblasti Krumlovského lesa. StudiaAchaeologica Brunensia 26/1, 83-97. https://doi.org/10.5817/SAB2021-1-3.
The interpretation of accumulations of mammoth bones has been a long-term subject of archaeozoological studies. As the issue is typically approached from a taphonomic perspective, the broad spectrum of represented bones, especially the presence of large, non-meat bones, is taken as evidence of the local death of animals – either through natural causes or as a consequence of hunting. The number of mandibles and lower molars are used to calculate the number of hunted individuals, as they are the most frequently represented element. However, this approach faces numerous pitfalls. Interpretations, even contradictory, always neglect some important fact, especially associations with artefacts and the living floor. In our opinion, the use of ethnohistorical knowledge could mitigate, alleviate or eliminate some of the discrepancies. The fact that these enormous bone accumulations are typical only for the Gravettian (s. lato) underscores their culturally conditioned character. A traditional source of controversial interpretations is the well-known mammoth bone heap at Kraków – St. Bronislawa Hill (Spadzista Street B+B1). Until recently, all that was known from the classic settlement agglomeration of “mammoth hunters” near Dolní Věstonice was a “large accumulation of mammoth bones” studied by B. Klíma. However, based on unpublished terrain documentation, it has recently been possible to reconstruct several other accumulations directly in the base camp in the upper part of the Dolní Věstonice I site. The various phenomena with which the bone depositions there are associated provide new impulses for additional discussions.
433. Kostrhun, P. – Oliva, M.: Nad vzpomínkami Oldřicha Neužila. Studie Centra kulturní anthropologie 6, 201-202. : MZM, Brno.
434. Mammoth remains, burials, and art (30–15 ky ago): anthropological perspective. Anthropologie 59/3, 225-249. The aim of the paper is to widen the spectrum of sources leading to the knowledge of social aspects and symbolic dimensions of the life of mid-Upper Palaeolithic hunters. The contemporary discussion leaves everything that relates to faunal remains (including their special composition and striking depositions) entirely within the competence of natural sciences, as though the human intervention had ceased with killing and practical usage of the animal. As it is known from ethnohistorical sources, this has not been the case in any society. At the same time, in foraging societies funeral customs are never limited to primary inhumations of complete human bodies, although the contemporary archaeology considers such form as a standard funeral rite of the Upper Palaeolithic. Anything else is viewed as an anomaly requiring a special substantiation. Ethnologically speaking, exactly primary inhumations are exceptional, while both human and animal remains receive a ritualized treatment. A mass deposition from Předmostí (Př. 1-18) is deemed a tomb with complete bodies disturbed by animals; this interpretation still prevails despite its originating from a Christian view of the world in the 19th century. Some of the so-called tombs may not even be secondary inhumations of a body with grave goods, but a hoard of symbolic items with representative animal and human bones and “liturgic” artefacts (Brno 2). Many of the so-called works of art bear witness of an altered state of consciousness, characteristic for individuals aiming to communicate with the “other world”, analogically to the later shamans. The crisis of the contemporary Palaeolithic archaeology is found in creating of an entirely artificial picture of people with purely technical motivation and determined by the surrounding nature. It is necessary to restore the discussion into the realm of cultural anthropology. KEY WORDS: Gravettian – Moravia – Mammoth bones – Funeral customs - Palaeolithic art - Shamanism
435. Centrální mladopaleolitická stanice Míškovice I na východní Moravě. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales 106/2, 177-224. Central Upper Palaeolithic Site of Míškovice I, East Moravia. The Palaeolithic site on the Křemenná Hill near Míškovice is the second largest (after the world-famous Předmostí) in Moravia to the east of the Morava River. A group of the Upper Palaeolithic industries that combines the elements of the Szeletian and the Aurignacian takes its name from this site. These industries occur in the entire area to the east of the Morava River, on the edges of the Moravian Gate, and the southern side of Chřiby. In places the progressive component of burins is accompanied by backed bladelets. An ancient component is represented by leaf points and quite numerous sidescrapers. Thin triangular points present a typical phenomenon; as these are only scarce they do not qualify as a standard for the definition of the Míškovice type. It is the preferred designation of these Szeleto-Aurignacian ensembles with very advanced burins and scarce backed bladelets, since the term Aurignacian of the Morava River is ambivalent and mistakenly defined. The recurrent incidence of these transient industries within a certain delimited area is evidence of cultural syncretism. KEY WORDS: Míškovice Type, Upper Palaeolithic, Moravia, leaf points, limnosilicites.
436. Le Paléolithique de la République Tchèque. L’Anthropologie (Paris) 123 https://doi.org/10.1016/j.anthro.2021.102916.
Bohemia and Moravia, the two parts constituting together the Czech Republic, do not only represent historical countries, but they also display distinct geographies. As Bohemia is surrounded by mountains, its territory is often called the Bohemian Basin. In Moravia, the mountains in the north of the country are interrupted by the Moravian Gate, giving access to the Great Northern Plain of Europe with its rich sources of Northern flints, the best raw material for chipped stone industries available in Central Europe. The southern part opens directly towards the Danubian region with its more temperate environment, and connecting the south of Germany with the Balkans. The morphology of the territory had obviously influenced the Palaeolithic occupation. In the Lower and Middle Palaeolithic when communication did not play any major role, the two countries were settled relatively regularly, although not too densely. The Early Upper Palaeolithic brought a substantial change: In Moravia hundreds of sites proliferate, while there are only few of them in Bohemia. The Pavlovian phase of the Gravettian seems to be completely missing in Bohemia, while in Moravia it is concentrated in several megasites on the banks of the main rivers. This is certainly caused by the presence of the South-North artery of animal migrations and human communication. Since the Epigravettian, the density of occupation became balanced again. The local evolution of the Upper Palaeolithic was interrupted by the invasion of the Magdalenians coming from the West, on the one side along the Danube River, on the other by the northern route through Poland. The Late Palaeolithic, subject to influences coming from the North, gradually transformed into the Mesolithic
437. Mammoth bone structures: A Comparison of Dolní Věstonice and Spadzista Street Site in Kraków. L’Anthropologie (Paris) 123 https://doi.org/10.1016/j.anthro.2021.102917
The interpretation of accumulations of mammoth bones has been a long-term subject of archaeozoological studies. As the issue is typically approached from a taphonomic perspective, the broad spectrum of represented bones, especially the presence of large, non-meat bones, is taken as evidence of the local death of animals – either through natural causes or as a consequence of hunting. The number of mandibles and lower molars are used to calculate the number of hunted individuals, as they are the most frequently represented element. However, this approach faces numerous pitfalls. Interpretations, even contradictory, always neglect some important fact, especially associations with artefacts and the living floor. In our opinion, the use of ethnohistorical knowledge could mitigate, alleviate or eliminate some of the discrepancies. The fact that these enormous bone accumulations are typical only for the Gravettian (s. lato) underscores their culturally conditioned character. A traditional source of controversial interpretations is the well-known mammoth bone heap at Kraków – St. Bronislawa Hill (Spadzista Street B+B1). Until recently, all that was known from the classic settlement agglomeration of “mammoth hunters” near Dolní Věstonice was a “large accumulation of mammoth bones” studied by B. Klíma. However, based on unpublished terrain documentation, it has recently been possible to reconstruct several other accumulations directly in the base camp in the upper part of the Dolní Věstonice I site. The various phenomena with which the bone depositions there are associated provide new impulses for additional discussions.
438. Moravský kras v paleolitu a trochu i po té. Acta speleologica 10, 49-53.
2022
439. Těžební krajinou předků. O tajemném podzemí Krumlovského lesa. MZM, Brno. 172 pp. Krumlovský les, Southern Moravia, represents the most important source of raw materials for the chipped industry in the territory of the Czech Republic. The Krumlovský les Upland is formed of Precambrian igneous rocks, covered by Miocene (Eggenburg – Ottnang) sandy sediments, with numerous redeposited Jurassic and probably also Cretaceous cherts. However, an entirely different seam character prevailed in the eastern parts of southern extraction fields I and II, just where the Mesolithic extraction is documented. These are very hard breccias of granodiorite detritus with an admixture of sand and chert pebbles of various sizes. The forested ground forms the NW part of the lowland of the Dyje and Svratka rivers with its central area 415 m above sea level. The primacy of this extraction area rests in its substantial expanse, preservation of above-ground formations in the shapes of heaps and natural stone “stools” for primeval knappers, and also incomparable duration of mining (Oliva 2010: Anthropos - Studies NS 24). To our astonishment, it was ascertained that - rather than culminating in the Stone Age, the period when cherts were most required - the extraction of Jurassic cherts peaked as late as in the Early Bronze Age and lasted into the Hallstatt Age. Hence, the extraction was discontinued as late as around 500 BC, and, since the end of the Eneolithic at the furthest, thousands of tonnes of excavated and knapped cherts made their way into the filling of the shafts and on the piles instead of being transported elsewhere. In the Bronze Age, the terrain as a whole, mainly the surfaces of small ridges, was lowered to varying degrees and the spoil from dumps on the slopes was taken up again upslope at the end of extraction (Oliva 2019: Anthropos - Studies NS 32 ).
440. Rozhovor s archeologem Martinem Olivou: Jak lidský byl pračlověk? Živá historie 2022/1–2, 59-61.
441. Prsatá tyčinka z Dolních Věstonic. Muzejní noviny Moravského zemského muzea, 6.
442. 1692: Vedrovice poprvé na mapě, a roku 1716 podruhé. Vedrovický zpravodaj, zima 2022.
443. Záhadné stavby z doby kamenné. Živá historie 2022/3, 31-35.
444. Levalloidní industrie ze západního předpolí Krumlovského lesa (okr. Znojmo). Acta Musei Moraviae, scientiae sociales 107/1, 3-30. Levallois-like industries from the western outskirts of Krumlovský Les (District of Znojmo). Lithic industries from the region to the west of Krumlovský les and the Rokytná River canyon fuse the Middle Palaeolithic method of discoid and irregular cores with Levalloisian method and prismatic cores of Upper Palaeolithic character. In this area, the Levallois method appears in its entirely typical representation, both the classical Middle Palaeolithic and the late (”Bohunician”) that has its analogies in the Near East. One of these sites, Jamolice I, otherwise shows a clearly Middle Palaeolithic character, although without bifacial forms and flat retouch. The other sites belong to the EUP but they differ from the assemblages with the Levallois-leptolithic method in the scarcity of cherts from Stránská skála. Hence a concept presents itself that this is where an autonomous region of EUP with the Levalloisian method occurs whose roots could be traced to the Middle Palaeolithic industry from Jamolice I. KEY WORDS: Krumlovský les, Early Upper Paleolithic, Szeletian, Bohunician, Middle Paleolithic, Levalloisian method, Jurassic chert, Moravia.
V tisku – in print:
Le Paleolithique superieur dans les pays Tchèques – bilan des travaux 2014-2017. In: Le Paléolithique supérieur européen. Bilan quinquennal 2014-2017, 53-62. ERAUL xxx, Liège.
Le Mésolithique en Moravie. L’Anthropologie...
Oliva, M. – Petr Kostrhun, P. National socialist archaeology in Bohemia, Moravia
and Slovakia
Krumlovský les (jižní Morava). Exploatace jurského rohovce v době popelnicových polí a v době železné. (8 pp., 6 figs.). Sborník ze symposia ve Varšavě 2005, Jerzy Libera - Jolanta Malecka-Kukawka edd.
2 abstracty pro de Lumleye, sborníček 2022.
Mlejnek, O. - Lisá, L. - Nývltová Fišáková, M. - Oliva, M. – Nejman, L. 2021:Dějiny výzkumů jeskyně Švédův stůl v Moravském krasu. Přehled výzkumů, ...
12 drobných příspěvků (zprávy o výzkumech a nálezech) v periodiku Přehled výzkumů 63/1
Zkratky - Abbrevitations:
AMM sci. soc. Acta Musei Moraviae, scientiae sociales (dříve Časopis Moravského muzea, vědy společenské)
PV Přehled výzkumů Archeologického ústavu v Brně
SPFFBU Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada - series E (potom M), nyní Studia Archaeologica Brunensia.