Svatováclavské hody s právem v Kunovicích

Zpět na seznam témat

Marta Kondrová

K největším slavnostem podzimního období patřily a dodnes patří na Slovácku hody. Byly především poděkováním za sklizenou úrodu a snahou o zajištění úrody budoucí. Mnoho hodových slavností je spojeno s patrociniem kostela a váže se k datu svátku světce, kterému je v obci kostel zasvěcen, jako např. u svatováclavských hodů v Ostrožské Nové Vsi, mohou být také spojeny s památkou na posvěcení chrámu. V historii docházelo z různých důvodů ke změnám v termínu konání hodů, což je charakteristické pro Kunovice.

Kunovice byly původně součástí farnosti v Sadech neboli Derfli, a proto se zde slavily hody nejblíže svátku Narození Panny Marie (8. září), od roku 1753 se pak konaly také malé hody, tzv. hodky s poutí o svátku svatých Petra a Pavla, jimž je zasvěcen kunovický kostel. Po roce 1786 se zde hody slavily třetí neděli v říjnu – tedy hody císařské, jejichž jednotný termín zavedl patentem Josef II. Svatováclavské hody se v Kunovicích slaví od roku 1918. Svatý Václav je v tomto případě uctíván jako patron olomoucké diecéze a celé země.

Hlavním atributem nejen kunovických stárků je hodové právo, odvozené od znaků pravomoci obecní samosprávy. Právo v podobě hole představovalo hodnost, poukazovalo na výjimečné postavení vlastníka, symbolizovalo moc a autoritu. Rychtářské právo původně půjčoval v době konání hodů rychtář chase, respektive jejímu zvolenému představiteli, stárkovi. Základem zdobeného práva je právě hůlka nebo šavle jako symbol výkonné moci.

Výzdoba velkého i malého hodového práva se vyvíjela od nejjednoduššího přehození látky na tyči či šavli, s pentlemi a zelení, až po našívané porty, složitě skládané stužky a látkové květiny. Dívky – stárky mohou být odlišeny od dalších členek hodové chasy krojovými součástkami nebo předmětem, který nesou v hodovém průvodu. V Kunovicích je atributem starší stárky mísa s ovocem symbolizujícím poděkování za sklizenou úrodu.