Panenka Maria po světě chodila

Zpět na seznam témat

Věra Frolcová

Mezinárodní legendický motiv putování Panny Marie rozvíjí v kramářských písních více námětů: Matka Boží putuje k příbuzné Alžbětě, putuje za synem do Jeruzaléma. Utíká s Josefem a novorozeným Ježíškem před Herodem do Egypta nebo putuje ještě v očekávání porodu do Betléma. Tento příběh rozvíjí legendická píseň o hledání noclehu a místa Kristova narození; je odpovědí na evangelijní motiv, že „vlastní ho nepřijali“ (J 1,11). Jádrem příběhu je zázrak uzdravení kovářovy dcery, který motivuje otcovo pokání a obrácení. Kovář zprvu odmítá poskytnout těhotné Marii přístřeší, nemá čas ani místo, protože s tovaryši kuje hřeby pro Kristovo ukřižování; oči i srdce mu otevírá teprve uzdravení jeho bezrukého a němého dítěte. Stane se tak důvěrným skloněním k Ježíškovi a Marii, dotykem jeslí. Anticipace kříže v mariánské legendě o narození Krista připomíná evropský námět Sen Panny Marie, v české produkci šířený jako kramářský modlitební tisk.

Když píseň procházela českou kramářskou produkcí druhé poloviny 19. století, byla již známa v ústní tradici jesličkových her a vánočních koled. Má také slezské, slovenské, polské, maďarské a ukrajinské paměťové verze, které se šířily v římsko-katolickém a řecko-katolickém prostředí; zpívali ji i evangelíci – maďarští Slováci – jako připomínku domova a jazyka. Do 21. století se dochovala místy na Moravě v adventním lidovém obyčeji přenášení mariánské sošky z domu do domu, spojeném s modlením růžence, zvaném Nocleh Panny Marie.

Jedna z hudebních variant písně z Lašska pochází od sbormistra, pedagoga a sběratele folklóru Františka Lýska (1904 Proskovice – 1977 Brno): rozšiřuje kramářský text a představuje taněc, třídobý taneční nápěv světských písní (Hnalo děvče kravy z Uher do Moravy), spojený s více náboženskými kramářskými písněmi.