Fingovaná impresa

Zpět na seznam témat

Martin Drozda

Většinu kramářských tisků doprovázela dřevořezová ilustrace na titulní straně. Ta měla především reklamní funkci a obvykle se alespoň rámcově vztahovala k obsahu tisku, což umožňovalo snadnou identifikaci jeho zaměření. Vyobrazení sv. Anny patřilo po Panně Marii a Ježíši Kristu k jedněm z nejčastějších. Sv. Anna byla obvykle zobrazována při výuce Panny Marie nad knihou (Samodruhá), méně často s Pannou Marií a Ježíšem (Samotřetí). Otisky dřevořezových štočků jsou jedním z nejdůležitějších indicií při určování tzv. fingovaných impres. U těchto tisků je v impresu uvedena lokalita, která ale neodpovídá skutečnému místu vzniku. Důvod zatajování reálného místa tisku lze spatřovat ve snaze vyhnout se cenzurnímu dohledu, případně snahou odlišit tisk od další produkce tiskárny.

Oba reprodukované tisky chrudimské tiskárny s vyobrazením sv. Anny s Pannou Marií při výuce jsou na titulní straně opatřeny otiskem stejného dřevořezového štočku, který je doložený již na konci 18. století v pardubické tiskárně Ignáce Václava Dekrta. Po Dekrtově smrti získal tiskárnu (včetně uvedeného štočku) Josef Jan Košina a přemístil ji do Chrudimi. Z 19. století je odtud doloženo velké množství otisků uvedeného štočku. Na základě srovnání příslušných dřevořezů, typu písma a typografických ozdob lze potom prokázat, že tisk obsahující údaj o vytištění v Praze je fingovaný. Za místo jeho skutečného vzniku lze považovat Chrudim a byl zde vytištěn pravděpodobně okolo poloviny 19. století.