Historie panství a zámku Moravec

Zpět na Zámek Moravec

1374 – připomínána tvrz v držení Víta z Kralic v místě dnešního zámku
1385 – zapsal věno na vsi Moravci své manželce Elišce ze Šenvaldu
1406 – Jejich syn Blud z Kralic prodal panství Staníkovi z Chvališova, následně Brikcí
1448 – panství se ujímá Gedeon z Olešničky, poté jeho synové Václav a Jan
1514 – tvrz a ves Moravec kupuje Beneš z Vahančic
1531 – kupuje ji Jan z Pernštejna, později jeho syn Vojtěch z Pernštejna
1560 – zpustlou tvrz kupuje Jakub Zdeněk Lhotský z Ptení, nechává ji obnovit a dává přistavět další budovu jižním směrem
1595 – od jeho syna tvrz s dnešním severním a západním křídlem za 21.000 zlatých Jan starší Munk z Ivančic

Janův dědic Vilém Munka se aktivně podílel na českém stavovském povstání v roce 1618, a proto byl po bitvě na Bílé hoře jeho majetek včetně Moravce zkonfiskován.

V roce 1624 bylo Moravecké panství prodáno královskou komorou za 38.000 zlatých moravských Janu Jakubovi svob. pánu z Magnis. V té době finišuje přestavba tvrze do podoby pozdně renesančního trojkřídlého dvoupatrového zámku s arkádovými lodžiemi v nádvoří.

Od roku 1628 je připomínána kaple, od roku 1630 zámek s věží a hodinami v hlavním vstupu.
1630 koupil panství za 77.000 zlatých lombardský obchodník Jan baptista Bergamesco, který byl roku 1651 povýšen do stavu rytířského s příjmením "z Moravce".

1675 bylo panství přiřčeno synu Janu Kazimírovi Bergamesco, povýšenému za svobodného pána. V té době začíná  barokní přestavba zámku. Původní renesanční stavba byla rozšířena prodloužením východního křídla jižním směrem a přístavbou jižního křídla. Renesanční arkády byly nahrazeny ochozem.

Vznikly užitkové zahrady ve francouzském stylu a nádvoří na východě uzavřely hospodářské budovy. Ty se ale do dneška nedochovaly.

1747 - byl ustanoven při kapli "misionář" čili zámecký kaplan

Velmi zadlužené panství Moravecké (přes 400.000 rýn. zlatých) převzal v roce 1756 hlavní věřitel Josef svob. pán Toussaint za 310.000 zl.

Jeho syn Filip později panství zadlužil natolik, že po jeho smrti bylo roku 1792 prodáno zemským soudem do konkursní podstaty za 224.000 zl. rýn. Karlu svob. pánu Seldernovi. Ten nechal 1794 ke kapli kvůli velkému množství farníků přistavět na východní straně loď s kůrem a poboční oltář
1799 kupuje Moravec za 300.000 zlatých Marie Anna hraběnka Maldeghemová-d’Argenteau.

1820 je novým majitelem moravský gubernátor hrabě Antonín Bedřich Mitrovský, jeden ze zakladatelů Moravského zemského (tehdy Františkova) muzea v Brně.

17. dubna 1825 v 11 hodin – od sazí v komíně chytlo trámoví a oheň se rozšířil na celý dvoupatrový zámek i kostel. V 15 hodin spadla věž s hodinami. Zemřeli ředitel statku Schönaich a jeden dělník.

Po požáru byl Moravec opraven a částečně klasicistně přestavěn, již jen jako jednopatrový bez věže a hodin i hospodářského předzámčí.

Jihozápadně od zámku vznikl rozlehlý přírodně krajinářský park o rozloze 5,5 ha.

V roce 1834 koupil panství císařský komoří hrabě Bedřich Fünfkirchen a jeho manželka Zdenka hraběnka Chotková. V roce 1842 ho koupila princezna Luisa Vasa. Její dcera Karola si vzala saského korunního prince a pozdějšího krále Alberta I.

1858 panství za 485.000 zlatých kupuje Gabriel Gudenus.

Jeho syn hrabě Gabriel Gudenus zakládá v zámeckém parku sbírku exotických dřevin a dává přistavět ke kostelu novou věž.

9. června 1909 si na zámku jeho dcera Karola vdává, její nastávající je baron Constantin Maria Ludvík Josef Otmar Nádherný z Borutína. (10. října 1936 si tamtéž jejich dcera Marie Karolína "Maritschi" Nádherná bere Františka von Ringhofera.)

Posledním šlechtickým majitelem byl Jiří Chrislain Gabriel Nádherný (1911-1967).
1946 – objekt zestátněn a převeden pod správu Národního pozemkového fondu.
1948 – adaptace na dětskou ozdravovnu. Sociální účely až do roku 1995.
1996 – zámek převzalo Moravské zemské muzeum, prostory využívá jako depozitář.

Ze soupisu inventáře pořízeného při koupi Moravce Gabrielem Gudenusem v roce 1858 vyplývá, že v zámku se nacházely tyto místnosti:
V přízemí: předsíň, pokoje pro hosty, pokoj sloužících, komorných, hospodyně, panská kuchyně, žehlírna, prádelna, místnost kuchařů, kuchyňská přípravna, sklady potravin, sklady sloužících, stáje a zahrada.
V patře: předsíň, rokoková chodba, velký přijímací pokoj, malý přijímací pokoj, oratorium, pokoje pro hosty, panské pokoje, jídelna s předsíní, malý salon (přijímací pokoj), písárna, pokoj dvorní dámy, šatny s předsíní, místnost určená k praní a pokoj pokojských.