Úsvit pravěkých lovců

• Napsal: Petr Kostrhun – Václav Soukup – Barbora Půtová – Zdeňka Nerudová
• ISBN: 978-80-7028-469-8
• Rozsah: 192
• Formát: 168×240 mm
• Vazba: V2 s klopami
• Datum vydání: 2016

„Per aspera ad astra – Přes obtíže ke hvězdám“, staré latinské přísloví, které Jan Jelínek (1926–2004), jedna z nejvýznamnějších osobností působících v Moravském zemském muzeu, používal při různých důležitých příležitostech. Převzal je od svého neméně slavného předchůdce Karla Absolona a připomínal jím různé nesnáze, kterým byl nucen čelit při své rozsáhlé vědecké a manažerské činnosti. Tato kniha je věnována právě jemu, jako připomínka nedožitého výročí 90 let od narození. Ale podobně jak činil v minulosti i Jan Jelínek, připojujeme k této vzpomínce hned dvě další, které bezprostředně souvisí s jeho životem. V letošním roce je tomu 55 let od otevření Pavilonu Anthropos, jednoho z významných pomníků Jelínkovy práce v Moravském zemském muzeu. A je tomu také deset let od otevření nového Anthroposu po rozsáhlé přestavbě a reinstalaci, na níž se Jelínek do posledních chvil aktivně podílel.

Jan Jelínek nastoupil do Moravského zemského muzea jako antropolog a brzy v tomto oboru zahájil přední výzkumy. Záhy však vedle úzce chápaného oboru fyzické antropologie nacházel další témata spojená s obecnějšími otázkami lidské existence. Tyto přesahy, které ho začaly fascinovat a kterými posléze dokázal strhnout své posluchače, bychom dnes nazvali jako kulturně-antropologické. Termín, obvyklý v západní vědě, však Jelínek oficiálně po dlouhou dobu svého aktivního života použít nemohl, neboť kulturní antropologie byla považována za buržoazní nežádoucí vědu. Přesto jako jeden z mála dokázal Jelínek v tomto oboru obrazně i doslova překračovat hranice a zanechat trvalou stopu nejen v rámci československé vědy. Jan Jelínek byl ovšem také výborný manažer a osobnost velkých vizí, které z velké části dokázal realizovat. Ať se to projevilo v jeho působení ředitele Moravského muzea, vedoucího Anthroposu nebo prezidenta Mezinárodní rady muzeí a galerií (ICOM) při UNESCO. Jelínek byl také jedním z velkých cestovatelů, reprezentující naši vlast a vědu v dobách komunistického režimu. Jeho badatelské cesty do Austrálie, Afriky či na Sibiř se z dnešního pohledu jeví až těžko uvěřitelné. Vedle všech těchto aktivit byl nezapomenutelným pedagogem, zakladatelem brněnské muzeologie, jenž svým charizmatickým vystupováním u svých posluchačů vždy bezpečně vyvolal potřebu po vykonání velkých věcí. Dokázal v pravém slova smyslu ve svém okolí zapálit onu pověstnou jiskru.