Moravská města na prahu moderní doby

Každodennost obyvatel moravských metropolí 19. a na počátku 20. století

• Napsal: Lukáš Čoupek, Lukáš Fasora, Martin Markel, Andrea Pokludová, Michael Viktořík / K vydání připravil Jiří Mitáček
• ISBN: 978-80-7028-400-1
• Rozsah: 94 stran
• Formát: 170x240 mm, dobový obrazový materiál, anglické a německé resumé
• Vazba: brožovaná
• Datum vydání: 2013

Z úvodu editora kniha Mgr. Jiřího Mitáčka, Ph.D.

Podobně jako u tématu dějin středověkých měst nepřestává být ani studium novověkých městských organismů a každodenního života jejich obyvatel cílem pozornosti domácí historické vědy. Se svým příspěvkem k tomuto diskursu sestavením a vydáním této knihy přichází též Moravské zemské muzeum. 

S blížícím se 200. výročím svého zrodu (1817–2017) pohlíží Moravské zemské muzeum stále intenzivněji do dějin 19. století a zamýšlí se nad ději a souvislostmi vedoucími k ustavení základů muzejnictví v českých zemích, jeho rozvoji a proměně nejstarších muzeí v moderní paměťové instituce, jak je zná 20. století. Právě kontext historických událostí jednotlivých desetiletí 19. století, plných kvasu, proměn a zrání rodící se moderní občanské společnosti, proměňující především niveu moravských měst (v případě Moravského zemského muzea pochopitelně především zemské metropole Brna), formoval i základy tohoto druhého největšího a druhého nejstaršího muzea České republiky. Na prahu moderního věku pak byla tato paměťová instituce nejenom obdařena přízviskem „zemská“, ale rovněž v duchu tradic daných její rolí v počátcích vědeckého bádání v českých zemích nadána novými úkoly, jež ji zavazují podnes. 

Hledání kořenů, zde optikou moderních měst, je onou příslovečnou červenou nití, jež propojuje také texty autorů jednotlivých kapitol. Kniha si dává za cíl očima zasvěcených historiků pohlédnout na vývojové proměny šesti moravských a slezských měst v „dlouhém“ 19. století. Koncepce knihy tentokráte (ačkoliv v názvu avizuje především moravský akcent, tedy chápejme vymezení geografickým prostorem historické Moravy) překračuje obvyklý zemský rámec. V dobových historických konotacích vedle textů o stěžejních tradičních moravských městských sídlištích (Brnu, Olomouci, Znojmu, Jihlavě, Uherském Hradišti) představuje taktéž Opavu, od roku 1850 sídelní město Vévodství Horního a Dolního Slezska, které nahradilo původní tzv. Rakouské Slezsko, od roku 1782 spojené s Moravou do společného správního celku…