Brněnský kaleidoskop času. Výběr událostí a osobností dějin města ve 20. století

• Napsal: Jan Břečka
• ISBN: 978-80-7028-496-4
• Rozsah: 186 stran
• Formát: 168x240 mm
• Vazba: V2
• Datum vydání: 2018

Povzdech starého zbrojnoše

Když jsem se v polovině 80. let seznámil s Janem Břečkou, měl jsem o 21. století představu akorát tak z časopisu Věda a technika mládeži. Nikdy by mne nenapadlo, že za nějakých třicet let budu držet v rukou jeho už ani nevím kolikátou publikaci, věnovanou tentokrát zejména Brnu a jeho obyvatelům v minulém století.

Předrevoluční Honzík Břečka uznával jen několik autorit. Vedle své maminky a staršího bratra už jen hrdiny z krypty v kostele svatých Cyrila a Metoděje v Praze na Resslovce – Josefa Valčíka, Adolfa Opálku, Josefa Bublíka, Jana Hrubého, Jaroslava Švarce a především oba atentátníky Josefa Gabčíka a Jana Kubiše. A pak čtveřici známou jako Brouci, tedy Johna Lennona, Paula McCartneyho, George Harrisona a Ringo Starra. A taky hrdiny Foglarových knih a komiksů.

Jako hotový historik, to už bylo po listopadu 1989, na jehož událostech se aktivně podílel, se stále více zajímal o československý protinacistický odboj. Předmětem jeho zájmu byli pů- vodně hlavně parašutisté, později přibyli i naši letci z RAF, další vojáci a postupně i členové odboje domácího. Svůj široký zájem o všechny příslušníky národního odboje omezil kolega Břečka při práci v Moravském zemském muzeu zejména na odbojáře z  Moravy, ale to neznamená, že by zanedbával ostatní významná údobí v moderních dějinách Brna. Dokladem je právě předkládaný Kaleidoskop, který vás, podoben oné prastaré hračce, uvede mezi pestré obrazy z dějin města Brna ve 20. století. Máte se nač těšit: on ostatně název kaleidoskop, což byl optický přístroj vynalezený Skotem Davidem Brewsterem už v roce 1817, znamená vlastně „pozorování krásných tvarů“. Takže se zájmem pozorujte, neboť Jan Břečka vám předkládá pestře obložený stůl z množství vlastních historických postřehů, které nasbíral za uplynulých 30 let a zčásti také už v nějaké podobě publikoval v řadě listů, časopisů, sborníků a příležitostných publikací, z nichž bych rád z osobních důvodů nostalgicky vyzvedl měsíčník KAM.

Osobní důvody znamenají, že jsem za padesátiletou tradici tohoto brněnského informačního časopisu měl příležitost třikrát vstoupit do jeho řeky, naposled v uplynulém desetiletí, kdy jsme se na jeho stránkách s kolegou Břečkou sešli. Já jsem si tam ryl svoje Průsečníky a záviděl jsem kolegům, kteří převzali štafetu a moje rozhlasová vyprávění o nejrůznějších osobnostech spjatých s Brnem podávali v tištěné podobě. Musím přiznat, že tak činili s elegancí a mně bylo jen litovat, že se k nim nemohu přidat. Tento bukolický čas však byl krutě uťat, takže příteli Břečkovi zbylo dost času na to, aby uspořádal předkládanou publikaci a mně zase na to, abych k ní přičinil spíše osobní nežli odborný prolog.

Činím tak velmi rád, protože není pro druh blízký vyhynutí, jímž dobrý historik moderních dějin bezesporu je, příjemnější zjištění, než že odchodem nejstarších slabších kusů nevyhyne. Jan Břečka je odborník a co více, umí velmi zručně zacházet s jazykem českým a vládne i složitějšími souvětími. Nic víc nepotřebuje ten, kdo chce oslovovat širší publikum a doufá, že bude nejen pochopen, ale že jeho myšlenky aspoň načas uvíznou i v hlavách čtenářů a kultivují tamní prostředí. Je pro autora skvělé, když cítí, že se mu podařilo naladit svůj vysílač na stejnou vlnu s posluchači. A věřte, že vím, o čem mluvím.

Tož příjemné počtení a nedejte se odradit faktem, že řada životních příběhů v této knížce nedopadne dobře. Ono to tak v životě chodí. Kdybychom my historici psali jen příběhy s dob- rým koncem, asi by nás leckdo plným právem označil za pohádkáře. A tohle označení s radostí přenecháme politikům.

- L i b o r   V y k o u p i l