Bořitovský poklad - moravské a české stříbrné denáry 11. a 12. století
Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno
Čtvrtek 5. 9. 2024 v 17:30 hod.
Přednášející: doc. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. a PhDr. Jiří Doležel
Soubor moravských a českých stříbrných denárů 11. a 12. století byl objeven v říjnu roku 2016 u vsi Bořitov na Blanenskou a zařazen do sbírkového fondu Muzea Blanenska. Jako jeden z prvých kompletně dochovaných, nerozchvácených hromadných mincovních nálezů denárového období na Moravě je v současné době vyhodnocován výzkumným týmem Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Brno, v. v. i.
Keramická nádoba obsahovala celkem 802 mincí, po delší dobu shromažďovaných v druhé polovině 11. a na počátku 12. století. V pokladu zcela dominují moravské ražby knížete a krále Vratislava II., jeho syna Břetislava II., stejně jako olomouckých a brněnských Přemyslovců (Ota I. Sličný, Svatopluk, Konrád I., Oldřich). Jen marginálně lze zastihnout denáry Litolda Znojemského, početné jsou mince anonymní. Moravské denáry doplňují pouhé dvě ražby české (Vratislav II., Břetislav II.). Poklad byl zřejmě ukryt na konci prvního či na počátku druhého desetiletí 12. století, nejvíce mincí do pokladu přibylo v posledním desetiletí 11. a v prvém desetiletí 12. století.
Velká je typová rozmanitost mincí v pokladu, identifikováno bylo na 90 různých mincovních typů (ražeb) či jejich variant. Nalézt lze přitom ve větších počtech celkem jedenáct mincovních typů, známých dosud v jediném exempláři. Osmnáct typů moravských denárů v pokladu je pak dosud zcela neznámých: jde o tři typy denárů Svatopluka Olomouckého a patnáct typů ražeb dosud bezpečně nepřidělených nebo anonymních.
Komplexní vědecké vyhodnocení a publikace pokladu budou mít zásadní význam pro poznání moravského mincovnictví konce 11. a počátku 12. století, stejně jako pro objasnění hospodářských, kulturních a politických dějin Moravy a českého státu za panování Vratislava II. a jeho bezprostředních nástupců, tedy v dosud velmi málo poznaném období.
Součástí vědeckého zpracování nálezu je i provedení komplexních obrazových a materiálových analýz, kterým předchází šetrné restaurátorské ošetření mincí. Stav všech mincí je pečlivě dokumentován a zahrnuje nejen pořízení klasické fotodokumentace ve vysokém rozlišení, ale rovněž pořízení 3D záznamů každé mince. Vedle tradičně prováděných povrchových RFA analýz je pozornost zaměřena i na zjištění původního obsahu stříbra. Významné rozdíly v obsahu stříbra mezi některými typy jsou přinejmenším překvapivé a dokládají složitost a turbulentnost tehdejších hospodářských poměrů.
